Režie:
Irving PichelKamera:
Lionel LindonHudba:
Leith StevensHrají:
John Archer, Warner Anderson, Tom Powers, Dick Wesson, Bert Stevens, Kenner G. Kemp, Franklyn Farnum, Cosmo Sardo, Erin O'Brien-MooreObsahy(1)
Súkromný podnikateľ chce pripraviť expedíciu na Mesiac skôr než sa tam dostanú Rusi. Americkí astronauti sa vydávajú na let. Po pristátí stavajú mesačnú základňu, no nie sú si istí, či majú dostatok paliva na let späť na Zem... (matriosa)
Videa (1)
Recenze (35)
Tak jo - čistě objektivně by si film zasloužil pro občasnou zbytečnou popisnost možná o hvězdu méně... ale zatraceně, já se tak moc bavil! A to nejen filmem, dějem, tím, že jsem byl napnutý od začátku do konce, nebo třeba tím, že jako člověk, co dostává závrať třicet centimetrů nad zemí, jsem si tu při startu rakety a následných pohledech na vzdalující se Zemi užil svoje. Ona právě ta popisnost (především do přistání na Měsíci) totiž vzbuzuje dojem, že je to doopravdy, že tak to klidně může být, že je to prostě vědecká možnost, a je přitom úplně jedno, že víme, jak to za těch pár let bylo doopravdy (a jinak). Jelikož mám pro podobné filmy slabost, tak jsem se bavil i tím, jak je to smrtelně vážné, jak je to v mnoha ohledech naivní a optimistické a prostě "padesátkové". Pro mě možná nejlepší seriózní filmová cesta do vesmíru vůbec. A to je co říct. ()
BY THE GRACE OF GOD AND THE NAME OF THE UNITED STATES OF AMERICA I TAKE POSSESSION OF THIS PLANET ON BEHALF OF AND FOR THE BENEFIT OF ALL MANKIND!! Naprosto nadčasový film, kde věděli úplně všechno, trysky ve vakuu, gravitace na měsíci, dokonce měli i gumáky s přilepenými magnety pro nulovou gravitaci. Napínavé to bylo víc než dost a Joe, který mi trochu připomínal Bogarda, sem tam hodil i nějakou tu vtipnou poznámku. Ani mi nevadilo, že posádka použila propagandistického ptáka Woodyho, aby vyždímal z investorů nějaký ten milion na vývoj. A ani mi nevadilo, když to na ně neúčinkovalo a tak se zahrálo na city a přidalo se zastrašování, že by soudruzi z druhé strany planety země, mohli vystavět raketovou základnu a bombardovat USA. ()
Od vesmírných sci-fi padesátých a šedesátých let se Destination Moon liší ve dvou podstatných věcech. Za prvné přišel v době kdy se žánr teprve rozvíjel a proto obsahuje jen minimum jeho typických prvků. A za druhé je mnohem vědečtější, popisnější a dalo by se říci, že suchopárnější. Podstatnou část děje zabírá seznamování diváka s nástrahami prostředí bez atmosféry a bez tíže. Dnes už působí triky úsměvně a představivost scenáristů měla k realitě daleko, ale občas mě vynalézavost posádky překvapila. Věřím, že tenhle film bude snesitelný i pro lidi, kteří mají z brakových kosmických béček vyrážku. ()
Některé filmy musíte vnímat v souvislostech doby vzniku. Destination Moon je vědecky podložené fantazírování o budoucnosti, kterou my považujeme za samozřejmou minulost. Pro každého to není (žádní mimozemšťané v dohledu, jednotliví hrdinové jsou spíš suchaři), ale aspoň fandové padesátkových sci-fi to snad docení. Z Heinleina tam moc nezůstalo. 70% ()
Úsměvně naivní, ale poměrně chytré sci-fi a zřejmě jeden z prvních filmů o letu člověka do kosmu. Destination Moon odstartoval na sci-fi bohatá 50. léta. Vzhledem k tomu, že je film přes šedesát let starý, nepůsobí zdaleka tak zastarale, jak by mohl a jak jsem i očekával. A to nemluvím jen o slušných vizuálních efektech (zaujalo mne realistické zobrazení stavu beztíže, mnohem víc než samotné záběry na Zemi a Měsíc), ale i o napětí, které jsem při odletu z Měsíce skutečně cítil. Film nebyl vždy nejzábavnější, ale snad ani chvíli vyloženě nudný. A to i díky rychlému konci bez zbytečných ovací a oslav na Zemi, který určitě nebyl na škodu. ()
Galerie (16)
Zajímavosti (10)
- Ve filmu vidíme použití koncepce „přímý let“ (Direct Ascent), tj. jedné velké nedělené rakety pro start ze Země, přistání na Měsíci, opětovný start a návrat na Zemi. Tato koncepce je kvůli hmotnosti velmi problematická (vyžaduje výrazně silnější nosnou raketu). Avšak eliminuje rizika setkávacích manévrů ve vesmíru, proto měla v USA nejdříve podporu. (Jarek572)
-
Film je založen na novele Roberta A. Heinleina "Rocket Ship Galileo". Po uvedení filmu do kin napsal stejnojmennou povídku Destination Moon. Robert A. Heinlein se podílel na finální podobě scénáře a posloužil také jako vědecký poradce režiséra.
(Kmotr76)
- Raketa, kterou astronauti letí, nápadně připomíná V2 – v r. 1950 jediná úspěšná velká raketa. Její koncepce se pod vedením Vernera von Brauna Američané drželi i při prvních skutečných kosmických letech. (Jarek572)
Reklama