Láska shora

Opojné. A naprosto originální. Dospět ke kráse skrze krásu a dokonalost, to zavání byznys plánem, ale dospět k ní přes chyby, vady a nedostatky všeho druhu, to by mohlo být umění..? Samotného mě to překvapilo. Po Nic proti ničemu jsem Petru Markovi nebyl příliš nakloněn a hodně jsem pochyboval o jeho kvalitách. Ony ale reálně existují a já se mu tímto v duchu omlouvám. (04.02.2017)

Je úžasně osvěžující a sympatické opustit zavedené šablonky (a že jich je, během snímku se znovu a znovu vynořují v očekávání diváka, co by jak ne/mělo být), ale stopáž filmu je na můj vkus příliš velkorysá vzhledem k tomu, co snímek sděluje-předestírá. Anebo mi prostě nedochází všechny ty jemné nuance a odkazy, protože mi připadá, že buď a) mě režisér má za debila a vše opakuje do aleluja nebo b) režisér ze svého roky sbíraného milovaného materiálu nedokáže vyhodit vyloženou hlušinu. Nejsem šílený filmový fanoušek a tak mě boření škatulek a forem nešokuje, neuráží, nezajímá jako téma samo o sobě a jiných námětů k přemýšlení/procítění ve filmu moc není. To není výtka k hudbě (perfektní) či hercům/postavám (uvěřitelní, protože skoro nehrají); co se týče barev a exteriérů, film je pastvou pro oči. Ale čekala jsem prostě víc. Každopádně stojí za shlédnutí. (14.10.2011)

To není amatérismus, ale spíš neumětelství. Trápení diváka prostoduchými dialogy a snahou o zachycení atmosféry okamžiku nebo snad poetiky vztahu dvou lidí. Tahle chemie na mě nefunguje, naprosto ne. Iritující zážitek... Jeden bod dávám hudební složce, ta mohla tohle absudárium podpořit, ale zůstala osamocena. Bohužel. (14.09.2011)

coby (přírodo)vědec jsem si vědom toho, že ne každý experiment se musí nutně vydařit... tenhle pokus vysrat se na filmovou pásku jsem bolestivě snášel celých nekonečných 20 minut... vědět, s čím budu mít tu čest, radši si pustím postý za sebou stejnej díl simpsonů nebo himym... apeluji na všechny normální potenciální diváky: buďte od té lásky a vyhněte se tomuto amatérskýmu shitu obloukem, potažmo shora... odpad! (30.09.2011)

Sympatické. Rozhodně přetažené, co jde o stopáž, kdy se v tom člověk (já?autor?) trochu ztrácí, perfektní pasáž se stopařkou; hlavně mi vadila taková zvuková (a vlastně i jakákoliv jiná - motivy, titulky, figury, obrazy,...)přehlušenost, která ve mně navozovala dojem jakési bezcílné zmatečnosti. jakože nevíme co, tak třeba tohle. ale jakože určitě viděníhodné. (03.06.2011)