Láska shora

Opojné. A naprosto originální. Dospět ke kráse skrze krásu a dokonalost, to zavání byznys plánem, ale dospět k ní přes chyby, vady a nedostatky všeho druhu, to by mohlo být umění..? Samotného mě to překvapilo. Po Nic proti ničemu jsem Petru Markovi nebyl příliš nakloněn a hodně jsem pochyboval o jeho kvalitách. Ony ale reálně existují a já se mu tímto v duchu omlouvám. (04.02.2017)

Sympatické. Rozhodně přetažené, co jde o stopáž, kdy se v tom člověk (já?autor?) trochu ztrácí, perfektní pasáž se stopařkou; hlavně mi vadila taková zvuková (a vlastně i jakákoliv jiná - motivy, titulky, figury, obrazy,...)přehlušenost, která ve mně navozovala dojem jakési bezcílné zmatečnosti. jakože nevíme co, tak třeba tohle. ale jakože určitě viděníhodné. (03.06.2011)

Původně nebylo mým plánem tento film komentovat. Napsat něco k takovému filmu a sdělit tím něco smysluplného není snadné. Ale na základě komentáře uživatele fNdEsIECLE jsem narazil na recenzi Mirky Spáčilová, která mě rozčílila a to do takové míry, že jsem musel ukást auto. Láska shora je pěkný poetický film, který se velmi příjemně sleduje. Experimentální je trochu zavádějící pojem. Mě to evokuje pojmy jako Michael Snow a například jeho vlnová délka. Čímž se nijak nesnažím dogmatizovat pojem experiment, ale spíš vysvětlit svá očekávání. Film je však poměrně narativní a jeho shlédnutí nevyžaduje žádné bolestivé přemáhání. Chápu, že pro paní Spáčilovou je zřejmě obtížné porozumět filmu, který není natočený podle šablonek pro většinového diváka, film který si hraje a mluví s námi tak trochu jinak. Tedy film, který se podstatě nějakého uměleckého počinu blíží mnohem víc než filmy z výrobního pásu, zkonstruovaný podle osnov, bez špetky osobnosti. A samozřejmě paní Spáčilová se dostala na dřeň problému, když se svým záviděníhodným důvtipem a profesionalitou (považte, kde najít většího odborníka na film?) vypíchla neznalost Petra Marka. Jak by člověk, který vystudoval filmovou vědu mohl vědět něco o stavbě záběru, či dokonce příběhu? A nyní dokonce učí na FAMU režii. Snad nám ty mladé režiséry nezkazí... (21.11.2009)

Experimentální blbůstka několika kamarádů točena výhradně jenom pro ně, nějak takhle to na mě působí. Líbí se mi snaha vytvořit bizarní romantický pár, ale vše bizarní je jen naznačeno a nepracuje se s tím, což je škoda. Proč nerozpracovat, proč se Petr bojí výletů? Místo toho, aby se to nějak řešilo, přijde chlap s písničkou, Petr se lekne a ujede z filmu, doslova. Taky se mi líbí návštěvy míst, kde "není zvuk" (zvuk vypadne) nebo "není obraz" (vypadne kamera). To je na celém filmu nejzajímavější a použito je to jen dvakrát. Škoda. Místo toho film vyplňují nezáživné a nudné dialogy, které jsou občas vyhnané do zábavného absurdna, bohužel, málokdy. Jinak prostě posloucháme dialogy o chození, o tom, že jídlo taky cestuje a sem tam přijde geniální filozofická myšlenka typu "všude nělde na světě zapadá slunce". Zajímavé to nebylo vůbec, vtipné taky ne, nevím k čemu to tam bylo. Herci nic moc, ale to vysvětluje první věta mého komentáře. Celkově to je zbytečně utahaný experiment o netypickém páru, jejichž zvláštnostem se film nevěnuje a spíše je ignoruje. EDIT: Po čase ty 3* dám, sice ta druhá půlka už se dost vleče, ale pořád má co nabídnout. A zajímavé to je určitě, hlavně na českou tvorbu, takže nechápu, o čem jsem tu kdysi plácal. 3* (30.07.2018)

Je úžasně osvěžující a sympatické opustit zavedené šablonky (a že jich je, během snímku se znovu a znovu vynořují v očekávání diváka, co by jak ne/mělo být), ale stopáž filmu je na můj vkus příliš velkorysá vzhledem k tomu, co snímek sděluje-předestírá. Anebo mi prostě nedochází všechny ty jemné nuance a odkazy, protože mi připadá, že buď a) mě režisér má za debila a vše opakuje do aleluja nebo b) režisér ze svého roky sbíraného milovaného materiálu nedokáže vyhodit vyloženou hlušinu. Nejsem šílený filmový fanoušek a tak mě boření škatulek a forem nešokuje, neuráží, nezajímá jako téma samo o sobě a jiných námětů k přemýšlení/procítění ve filmu moc není. To není výtka k hudbě (perfektní) či hercům/postavám (uvěřitelní, protože skoro nehrají); co se týče barev a exteriérů, film je pastvou pro oči. Ale čekala jsem prostě víc. Každopádně stojí za shlédnutí. (14.10.2011)