Mustangové

Hodnotím vysoko, ale tento film už si znovu nepustím, nebo alepoň pár jeho scén. Zničil mě, rozebral a rozbrečel. To není na škodu, ale já jsem na tom s povahou podobně jako Roslyn a nehledě na konec filmu, budu se z něj ještě dlouho vzpamatovávat, a tímto se klaním všem jeho tvůrcům. V podstatě je dobře, že v reálném životě není mužský a ženský prvek tak vyhraněný, jako je to znázorněno v tomto filmu, a žena může na světě najít i chlapa, který má pro ni trochu pochopení. Buďme zkrátka rádi za to, že nejsme všichni stejní a je opravdu možné najít si k sobě vhodný protějšek. Velmi sugestivní film, který vás donutí se zamyslet a myslím, že i většinu z vás dokáže dojmout. PS: Výstava Marilyn, která právě probíhá v Praze uvítá své návštěvníky právě scénou z Mustangů, tancem Roslyn na zahradě pod stromem. Film jsem ještě neznala, ale spojení toho tance a dojemné hudby mi pořád znělo v uších celou výstavu. V podstatě jsem se dostala do deprese hned zpočátku, ani jsem nechtěla. A teď si představte, jak pak asi působí celý film. (02.07.2013)

Ač mi připadá, že se mýtus krásy Marilyn zbytečně přehání, uznávám, že v tomto filmu byla k sežrání. Stárnoucí kovboj Clark Gable měl stále dost velké charisma. K nim ještě Montgomery Clift jako muž, který navzdory svému věku ještě nedospěl, a egoistický Eli Wallach. Nakonec finále, které udělá ochránce zvířat z nejednoho masožravce. Skvělé, téměř perfektní (90%). (02.08.2016)

Svým velkorysým epickým záběrem a nečekaně hlubokými průniky do niter postav osvětlil Hustonův film i hloubku a závažnost - zdánlivě jednoznačného (a všeobecně zjednodušovaného nebo přinejmenším podceňovaného) - herectví Marilyn Monroe. Snad to byla písnička Psích vojáků, která mě k této univerzální ikoně v pradávnu ponejprv připoutala, ale i kdybych ji nikdy neslyšel, vycítil jsem v řadě Marilyných rolí za teatrálně (a vlastně i trochu stereotypně) rytmizovaným vyjevováním se ženy, která se tvoří, kohosi jiného, kdo chce tvořit svět, ale koho jeho dílo zavalilo. V Mustanzích nezbylo ze znaku (sexuálního idolu) nic než rámec, s nímž se ona jiná, pravá tvář stále porovnává; něco jej stále připomíná, ale hlavní pozornost k sobě poutá již cosi zcela jiného - průchozí hranice mezi Marilyn Monroe a Normou Jean. Venkovskou půdou otřásá zemětřesení duší a hrdinka, kterou Marilyin ztvárňuje, hledá sama rozechvělá, pevný bod, který by všemu dokázal dát řád. - Naturalistické ztvárnění lovu mustangů mi přirozeně vadilo, ale uznávám - nebylo samoúčelné a režisér asi neměl jinou alternativu, jíž by mohl toto běžné barbarství tzv. kovbojské etiky ve filmu zpřítomnit. Na druhou stranu ani sebevěrohodnější ztvárnění tohoto týrání většinovou společností nijak nepohne, jak je patrné z nejnovějších videí zachycujících „odchyty“ divokých koní, při nichž se pokrok projevil jen tím, že náhončí používají namísto dvouplošníků vrtulníky. (05.09.2021)

Kdyby ničím jiným, bude tento film významný tím, že byl posledním v kariéře charismatického donchuana Clarka Gabla a nejproslulejší sexbomby 20. století Marilyn Monroe. Brzy poté zemřel i Montgomery Clift, zatímco Eli Walach už klepe na pětadevadesátku. Začátek filmu je strašně pomalý a nudí. Postupně se však dostáváme dovnitř onoho podivného čtyřúhelníku, ve kterém hraje prim naivní citlivá blondýna, o kterou usilují tři různí muži, každý jinak a každý z jiného důvodu. Nejedná se však o klasickou romanci. Je to portrét několika lidí, kteří žijí jako samotáři, protože se jim z nějakého důvodu nepovedly předchozí vztahy. Pokud něco bere dech, tak je to závěrečných dvacet minut. (05.08.2009)

Reziser John Huston /Bila velryba, Poklad na Sierra Madre, Asfaltova Dzungle/ natocil slusnu spolocensku konzervacku s Clarkom Gable-om /Gone with the Wind, Run Silent, Run Deep/ v hlavnej roli. Norma Jean tu bola v poslednej roli, a je mi teda luto jednak jej krusne detstvo a jednak aj jej smrt - umrela prilis mlada. Film o opustenych ludskych dusiach, ktore mali nestastne vztahy dokaze zaujat nielen filmoveho diviaka - ba dokonca aj pozersky dementalny artovy picus ako som ja si tuna zakrochka od spokojnosti. Napriek fascinujucej kamere a obdivuhodnym hereckym vykonom sa film v dobe vzniku nestal hytom. Chyba sice vyrazna dejova linia, ale ako som spomenul, vdaka hercom ako Gable, Norma Jean a Montgomery Clift film dobre a rychlo ubieha a clovek sa co- to dozvie aj z dialogov. Jo a Clark Gable kratko po filme umrel, to len ako pikoska, Norma Jean az roku 1962. 80 % (05.01.2016)