Mustangové

Příběh o naprosto čisté, realitou nezkažené krásce, která soucítí se všemi a se vším a je uvrhnuta na chvíli do světa lidí, kteří se živí způsoby, kterými ona právem opovrhuje. Postava Monroe je jednou z nejpůsobivějších dobraček, co jsem kdy ve filmu viděl a když se k tomu připočítá její odzbrojující krása a půvab, působí bez přehánění jako bohyně. Ostatní herci za Marilyn ale nijak nezaostávají a všechno tu zkrátka funguje tak, jak má - výborně napsaný scénář s dialogy plnými zajímavých a originálních životních postřehů a Hustonova pevná režijní ruka. Jednoduše řečeno zatraceně silný film, kterým se Marilyn, a vlastně i Gable, důstojně rozloučili se svou hereckou a životní dráhou. (20.11.2014)

V průběhu sledování tohoto filmu mi na hereckých výkonech hlavních herců neustále něco nesedělo. Až po filmu jsem zjistil, že Clark Gable chvíli po dotočení tohoto filmu zemřel na infarkt, do toho Marilyn si šňupla co mohla a celé to završila i série dalších herců, o kterých snad ani mluvit nechci. Celé to tak na raná šedesátá léta působí poměrně drsně a ani postavy nejsou ty z řady sympatických, na které byste koukali s nějakým zájmem. Škoda, že John Huston herce trefil v jejich debilním období, protože dobrý námět docela obstojně zkurvili svojí arogantností. (17.04.2017)

Není mnoho starých amerických filmů, které by mě tak rozhodily, jako tenhle. Když to tak znova přetřásám tam i zpět, uvědomuju si, jak mě měl režisér celou tu dobu krásně v hrsti, jak si mě připravoval na ten závěrečnej lov, na to velkolepé finále. Skvělé vykreslení postav, otázky, otázky, otázky. Parádní film, je o čem přemýšlet...100% (03.03.2012)

Poutavý, lehký a trochu nostalgický stesk nad dobou, která už nenávratně patří minulosti a jíž se někteří snaží křečovitě držet stále dál. Romantika v chlapáckém světě svobody, nepoddajnosti a okázalého hrdinství. Dobrodružně romantický kovbojský život svobody, který opovrhuje normálním životem zaměstnanecké podřízenosti, je vlivem času již spíše jen krásnou vzpomínkou, než skutečností. A byť se několik jedinců snaží stále držet tohoto svobodomyslného způsobu života, tak jsou čím dál více konfrontováni s nemilosrdným pravým stavem věcí, jež znamená rozčarování. I když stále zůstává malý plamínek naděje ve šťastný stav budoucnosti, který je drží při životě. Postarší kovboj zlatých časů Gay Langland (dobrý Clark Gable) je hrdý na svůj životní styl nepodřízenosti. Je si vědom neúprosně postupujícího času, ale to mu nebrání v tom, aby prožíval všechny své chlapácké radosti života s nebývalou chutí. Proměna u něj proběhne až pod vlivem rozvíjejícího se vztahu s čerstvě rozvedenou bývalou tanečnicí nevalných podniků Roslyn Taber (šarmantní Marilyn Monroe), která vnese čerstvý svěží vítr okouzlení do stojaté vody neúprosně odcházejícího času. Svou bezprostředností a užíváním si života poblouzní nejednu mužskou hlavu, často siláckého založení, a zřejmě nepřekvapí, že se nakonec rozhodla pro přirozeného vůdce a autoritu tohoto zajímavého společenství. Z dalších rolí: neúnavný účastník kovbojských rodeí Perce Howland (Montgomery Clift), který si vlivem Roslyn uvědomuje již zašlou slávu starých dobrých časů, Roslynina přítelkyně Isabelle Steers (Thelma Ritter), podporující svojí kamarádku v novém životě, a úlisný Guido (dobrý Eli Wallach), muž silných slov a nepevného charakteru, který touží po Roslyn a je kvůli tomu ochoten obětovat a zradit všechno a všechny. Staré zlaté časy svobody a dobrodružství, těsné souznění s přírodou a neochota se slabošsky podřídit většinovému způsobu života. Je to opravdová pocta tomuto způsobu života, i když většinou ani neslouží svému prvotnímu účelu, což je patrné zejména při odchytu divokých mustangů. Neúprosný zub času ničí staré zavedené pořádky volného druhu života a nechává jen sladkou a bolestnou vzpomínku. Doba se stále mění, často bohužel ve svém romanticko-dobrodružném charakteru opravdového života plného životního umu. (01.06.2012)

Trojice amerických hrdinů pěkně pospolu. A docela válí, byť je to víceméně naposled. Jedou po pláních USA sem tam a už ten starosvětsky střídmý černobílý obraz naznačuje, že se kritizuje i oslavuje součást něčeho, co už s dobou pomalu odchází. Symbolem takového loučení je především Clark Gable, který své poslední postavě s tradičními rysy ještě stačil propůjčit tu jeho pověstnou jiskru v oku. Jeho ironická postava je lakonická ve vyjádření emocí, ale Gable řekne vše nutné pouhými náznaky. Opakem je Montgomery Clift, jako obyvkle je tak nějak nepřítomen duchem. U Marilyn je tady krásně vidět, proč byla tak obdivovaná a zároveň vysmívaná, většinou dle osobních subjektiv hodnotícího. Je to tak stejně i s filmem, ten nebude vonět davové skupince, co ráda křičí anti-USA hesla. Ti budou zklamaní tím, že jde svým způsobem o jakési instruktážní video popisující myšlení Američanů. Zjednodušenou a romantizující verzi, ale takovou, která je filmařsky vytříbená. (25.03.2010)