Králův nesouhlas

Souhlasím s komentářem uživatele Malarkey. Navíc k tomu mi to celé přišlo spíše jako rozhlasová hra, protože se o všem především jen mluvilo, akční scény jsou tady asi jen tři. Seebergův příběh mi přišel nakonec nejzajímavější. Celou dobu mne štvala rozklepaná a neustále zoomující kamera. A skutečně je to takové - divácky i filmařsky odtažité, nemůžu si pomoct. (31.12.2019)

Skvostně natočené spíše komorní historické drama rekonstruující události osmého až jedenáctého dubna roku 1940. Německý průmysl potřebuje švédskou ocel, která se dopravuje do Německa přes norský přístav Narvik. Německé lodě k plavbě používají norské výsostné vody, kde na ně Britové a Francouzi nemohou útočit. Je jasné, že se Norsko nakonec stane bojištěm. Spojenci se rozhodnou norské vody zaminovat, aby německé lodě vytlačili do mezinárodního prostoru, zatímco Němci se rozhodnou rovnou pro akci "Dánsko a Norsko pod německou ochranou", známou oficiálně jako Weserübung. Rychlý přepad, plánovaný tak, aby norskou vládu a krále postavil před hotovou věc, je však zmařen rozhodným odporem obránců pevnosti Oscarsborg, kteří neváhají a potopí německý křižník Blücher. To zdrží obsazení Osla o mnoho hodin a král, vláda i parlament se mohou přesunout na sever. V nastalém chaosu tito představitelé státu debatují, zda je ještě možno celou situaci diplomaticky vyřešit. O totéž se pokouší německý vyslanec, diplomat, kterému není příliš po chuti vojenské řešení situace. Situace využívá zrádce Quisling, který se prohlásí předsedou vlády, ale prakticky nikdo jej neuznává. Nakonec se podaří vyjednat setkání krále s německým vyslancem, kde však král, při vědomí, že by se zpronevěřil své úloze a fakticky přepadení legalizoval, neuzná okupaci a odmítne německé návrhy. Filmařsky jde o precizní práci, své odvádí Jesper Christensen jako král Haakon VII. a především Karl "Stockinger" Markovics coby vyslanec Bräuer. Neustále se nachází mezi kladivem a kovadlinou, přičemž poznává, že mezi zbraněmi nemlčí jen múzy, ale obvykle i diplomaté. Líbil se mi pohyb kamery, která často bez střihu spolu s aktéry putuje pomístnostech či z interiérů ven a zase zpět. Atmosféra je tíživá, napětí je cítit na každém kroku. Vlastně nemám co vytknout. Jak už tu zaznělo, je dobré tento film vidět dohromady s dánským 9. dubnem, odehrávajícím se ve stejné chvíli, jen dánský film vidí situaci z pohledu prostých vojáků, zatímco Norové se zaměřují převážně na krále a jeho okolí. Několik krátkých scén z boje se přesto objeví, skvěle ozvučených. Jen houšť takovýchto filmů. (04.07.2017)

Pred 1. aj 2. svetovou vojnou Nórsko vyhlásilo neutralitu, aj napriek tomu bolo Nórsko prepadnuté. Nemecko potrebovalo čoraz väčšie množstvo železnej rudy zo Švédska, tá sa dopravovala cez Nórsky prístav Narvik.Keď ho začali obsadzovať spojenci dňa 9.4.1940 začali Nemci obsadzovať Nórsko. Zo začiatku situácia pre Nemcov nebola priaznivá a už hrozilo že jednotky britské, francúzske, poľské a legionári porazia nemecké jednotky, ale po prepadnutí Francúzska boli Spojenci odvolaní (v dňoch 30.4. a 1.5.1940) a sever Európy nechali napospas Nemcom. Väčšina Nórov sa jednoznačne postavila za obranu vlasti. Aj napriek tomu, že 15. apríla nórsky ministerský predseda Quisling, na pozvanie ktorého Nemci prišli, odstúpil a odovzdal správu krajiny nemeckým úradom. Kráľ odmietol kapitulovať a so svojimi zmobilizovanými jednotkami (16 tisíc vojakov) kládol statočný odpor. Ten bol zlomený až 9.6.1940. Kráľ Haakon VII aj naďalej vládol z exilu vo Veľkej Británii. Odtiaľ vyzýval cestou rádia k silnejúcemu odporu a zasadzoval sa o vytváranie nórskych exilových jednotiek (3 perute v rámci RAF). (22.02.2017)

Norové mě zase jednou potěšili a natočili válečný film téměř bez války, který mě ale velmi bavil. Snímek nenabízí strhující akční scény, přesto dokázal přijít i s určitým napětím (a to jsem přitom věděl, jak to celé dopadne). Dilema, před nímž král stál, tvůrci složitě a sáhodlouze neopisují, jednoduše ho rozkryjí v dialozích se synem a německým velvyslancem. Mimochodem, Karl Markovics byl v roli velvyslance skvělý. Pokud zkousnete válečný film spíše z politické perspektivy, jděte do toho. (24.05.2020)

„Co chceš, abych udělal? Mám říct, že to král nařídil?“ - „Ukaž jim, kam až jsme schopni zajít.“ - „A jak daleko? Jak daleko jsi ochoten zajít?“ - „Náš názor musí mít přece váhu. Měli bychom jen přihlížet a nehnout prstem? Takový je plán?“ Králův nesouhlas je spíš historický, než válečný film. Zároveň silně životopisný, král má podstatně větší prostor než události samotné. S čímž jsem neměl až takový problém, škoda jen, že těch „jsem milující dědeček“ chvil nebylo méně. Smíšený pocit jsem měl pak z toho přespříliš uctivého chování německého velvyslance, naštěstí tu roli dostal Karl Markovics, který byl velmi autentický. Po solidním začátku (ostřelování lodě, atmosféra šoku a chaosu) se ze snímku stal postupně veskrze průměrný životopisný film, takové tedy bude i mé hodnocení. „Norsko je nezávislým národem. A nebyl by jím, kdybychom akceptovali německé požadavky. Naše odpověď je proto ne.“ - „Víte, co to znamená.“ - „Váš vlastní Führer říkal, že národ, který se vzdá agresorovi si nezaslouží žít. Dobrovolně se nevzdáme.“ (11.12.2022)