Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHrají:
Miroslav Donutil, Jiří Kodet, Simona Stašová, Emília Vášáryová, Bolek Polívka, Jaroslav Dušek, Eva Holubová, Stella Zázvorková (více)Obsahy(1)
A je tu zpět jedna z nejúspěšnějších českých filmových komedií od renomovaných tvůrců - režiséra J. Hřebejka a scenáristy P. Jarchovského s řadou skvělých herců. Vraťme se tedy s oblíbenými postavami k rodinným rituálům, láskám a trapasům odehrávajícím se na sklonku šedesátých let minulého století v jedné pražské čtvrti. Jemná poetika a humorná nadsázka jsou charakteristické pro vyprávění životních osudů tří generací mužů a žen ve zvláštním období našich dějin v roce 1968… V jedné dvoupatrové vile tu žijí dvě rodiny - Šebkovi a Krausovi. Otec Šebek (M. Donutil), prostoduchý, ale dobrácký důstojník z povolání, je zastáncem panujícího režimu a stejně vehementně obhajuje i vlastní neomylnost v roli hlavy rodiny. Elegantní otec Kraus (J. Kodet), bývalý odbojář s trpkou válečnou zkušeností, je naopak zarytým opozičníkem. Také on je přesvědčený o tom, že má za všech okolností pravdu - není proto divu, že se tihle dva nemají zrovna v lásce. Jejich děti - gymnazista Michal (M. Beran) a jeho spolužačka Jindřiška (K. Nováková) - spolu vycházejí docela dobře. I když Michal by byl rád, kdyby ho jeho sousedka brala trochu víc na vědomí. Ta má ale oči pro jiného. Nezbývá mu tedy nic jiného, než aby smutně přihlížel, jak mu jeho první milostné body krade spolužák Elien (O. Brousek). U Šebků a Krausů se zatím střídají rodinné návštěvy, ve vší obřadnosti se tu slaví Vánoce, svatba i nečekaný, bolestný pohřeb. Do zabydlených domácností vtrhnou i některé novodobé vymoženosti v podobě umělohmotných lžiček, nerozbitných sklenic i podivných her pro statečné pionýry. Mládež zatím pokukuje po lákadlech světa kapitalismu a snaží se žít svůj vlastní, na rodičovských autoritách a "velké" historii nezávislý život. V soukromí rodinných pelíšků se tak čas od času odehrají malá dramata názorů a vztahů, která se v paměti jejich účastníků otisknou už nejspíš navždy… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 911)
Na českých filmoch (predovšetkým na tých, ktoré boli natočený pred rokom 2000) milujem, že sa na nič nehrajú. Jednoduché, prosté, miestami mimoriadne úsmevné a zábavné, no hlavne výstižné. A Jiří Kodet bol tak či tak najväčší borec, Český lev skutočne zaslúžený. A i keď si uvedomujem, že nešťastná láska ala zamilovanie Michala do Jindřisky nemala byť ústredným motívom filmu, troška ma zamrzelo, že práve tejto časti nedali tvorcovia väčší priestor. ()
Spolu s Musíme si pomáhat jde o vrchol Hřebejkovy tvorby. Scénáristicky dobře vypointovaný příběh, o kterém se většina pamětníků shodne, že tak nějak to bylo. Ono to ve skutečnosti bylo opravdu jen "tak nějak", spousta temnějších motivů a celá složitost té doby se Hřebejkovi do filmu nedostala, ale to vůbec nevadí, protože Hřebejk jen postupuje stejně jako postupuje lidský mozek. Odfiltrovává to nepříjemné nebo si to aspoň náležitě upravuje. Nemyslím, že Pelíšky jsou Hřebejkův nejlepší film, ale určitě je nejkomerčnější a nejmainstreamovější. Je to velmi profesionálně udělaný komediální rodinný snímek pro všechny generace, kterému se z hlediska řemesla nedá nic podstatného vytknout. Kdyby takhle profesionálně fungovala výroba většiny českých filmů, byla by na tom naše kinematografie opravdu dobře. Jen tu pátou hvězdičku se mi nějak dávat nechce. Tvůrčí odvaha riskovat a posunovat hranice filmového umění někam dál Hřebejkovi vlastní není a nebude. Herecky je to prakticky bez komentáře, taková paleta hvězd se v současném českém filmu vidí opravdu zřídka. Celkový dojem: 85 %. ()
Jakkoli dokonalými komediálními scénkami PELÍŠKY oplývají, já si jich vážím především jako mimořádně poetického, laskavého a dojemného filmu ze života. Účtování s komunisty je na druhé koleji a je svěrákovsky vyměklé a úsměvné. Hřebejk fantasticky pracuje s herci a nesmím zapomenout pochválit kameru a hudbu. ()
Pre ďalšie dve generácie asi stratový film a neopísateľne atmosferická komédia. Skultovené hlášky, jedinečné dialógy a herecké výkony (Kodet, Donutil) pozdvihujú tento film do absolútnej topky. Scenár skvelý a dramatický žáner sem sadol ako uliaty! Je škoda, že na Slovensku je filmová produkcia v takých sra*kách. 90%. ()
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::: Nejlepší český film ! Gratuluji ! Tenhle film se opravdu povedl. Kultovní hlášky, které dnes používá kdekdo, jedny z nejlepších hereckých výkonů, které jsem kdy viděl. Nesnáším české filmy, skoro jsem jimi až zaujatý, ale tenhle film nemá ani chybičku !!! Zvláštní je, že čím víc krát tuhle komedii vidím, tím víc se mi líbí a zdá se mi, že je naprosto geniální. Tohle se mi ještě u žádného filmu nestalo. Bravo ! :::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::: ()
Galerie (31)
Zajímavosti (121)
- „Film jako je Pelíšky vyžadoval účast výrazných hereckých osobností. Potřebovali jsme lidi, kteří nám postavy nejenom odehrají, ale kteří vnesou do příběhu i svoje osobní kouzlo a zkušenost. A měli jsme štěstí, protože na účast ve filmu kývly naše největší současné herecké hvězdy,“ řekl Jan Hřebejk. (SONY_)
- Když se v nepatřičnou dobu ptá Péťa (Marek Morvai-Javorský) učitele biologie (Jaroslav Dušek), jestli hoří hovno, jasně tím odkazuje na knižní předlohu – „Hovno hoří“. (Nathaniell)
- K natáčení scény z rodičovské schůzky Eva Holubová prozradila: „Nebyla jsem schopná před kamerou vyslovit slovo prcat. Jarda Dušek mi radil, abych si dokola opakovala mrcat, mrcat, mrcat a prdat, prdat, prdat a pak bych to vyměnila. Ale mně to stejně nešlo. A tak mě napadlo, že na to půjdu od lesa a že to napíšu na tabuli. Hřebejkovi se to líbilo, chtěl, abych to napsala, podtrhla a navíc řekla. A to vytvořilo další pointu, když do třídy vešel Jirka Kodet, viděl to tam napsané a já jsem se to snažila zakrývat.“ (Komiks)
Reklama