Reklama

Reklama

VOD (1)

Některé dny jsou důležitější než jiné... Stává se, že některý den vydá za mnoho jiných. Dnes musí Henry Hackett (Michael Keaton), redaktor newyorského bulvárního plátku, učinit několik zcela zásadních rozhodnutí. Jeho žena, novinářka v pokročilém stupni těhotenství, má před sebou své vlastní naléhavé uzávěrky. Henryho šéfová (Glen Closeová), vedoucí redaktorka, dospívá k životní krizi. Její nadřízený (Robert Duvall) se právě dozvídá, že je vážně nemocný. K tomu všemu jsou jejich noviny právě na horké stopě případu, který by mohl odhalit jeden velký skandál a osvobodit dva chlapce, nevinně obviněné z vraždy. Musí se však stihnout uzávěrka! S tikajícími hodinami roste napětí všech, nervy pracují na plné obrátky a někde uprostřed tohoto chaosu nastávají okamžiky, které změní životy těchto lidí navždy. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))

(více)

Recenze (59)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Předvídatelná a umělá záležitost od režiséra, který je sice profík, ale jako takový sází na jistotu a originální, provokativní nebo experimentální film od něj v žádném případě nečekám. Jako komedie to u mě nefunguje, spíš jako pokus o zachycení dramatické atmosféry jednoho pracovního dne v redakci newyorkských novin. Bohužel scénárista i režisér si tenhle svět idealizují v duchu takových těch typicky amerických tezí o žurnalistice jako nejsilnějším pilíři demokracie. Ty zdánlivě nejemotivnější dialogy a činy mi tam šustí papírem a ani za mák jim nevěřím. Samozřejmě zvítězí pravda a spravedlnost, ale je to taková americká limonáda natočená příjemným způsobem, nenutící k přemýšlení a na hony vzdálená realitě. Ona ta americká žurnalistika je vcelku servilnější než např. britská, celkově krotčí, protože závislá na vlivných inzerentech a politických elitách. A to se s tlakem internetu a přesunem potenciálních čtenářů k blogerům a internetovým zpravodajstvím jenom zhoršuje. Jedna z klíčových scén, rvačky Michaela Keatona na straně dobra a Glenn Close na straně zla, mi nepřišla ani tak vtipná, jako spíš křečovitá. Nezachránila to ani přítomnost mé oblíbené Marisy Tomei. Celkový dojem: 45 %. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Zaujímavá komédia, ak to tak môžem nazvať, na tému , čo všetko sa dá stihnúť alebo posrať za jeden deň v redakcii istého denníka. Úvodných asi 20 minút to bolo skôr priemerné, ale postupne si ma film hlavne humorom priťahoval na svoju stranu, až ma to úplne chytilo. Výborné obsadenie, ale hlavne vtipné hlášky a dialógy robia z filmu príjemné posedenie. „ Prestaňte tu fajčiť, doktor mi našiel nikotín už aj v moči...Tak mi nestrkaj čuráka do môjho popolníka“...80%. ()

Reklama

Aelita 

všechny recenze uživatele

V práci jakýchkoliv sdělovacích médií existuje prvek bulváru, který u samotného bulváru dosahuje maxima, a v samotné činnosti zpravodajů tak existuje menší nebo větší podíl paparazzionismu neboli slušněji řečeno hledačství pokladu, senzace. Čím více existence média a zpravodaje (novináře, fotografa, kameramana atd.) závisí na výdělku, tím menší roli hraje etika, pravda a ohled. Hlavní pro média ve skutečnosti není samotná informace a její maximálně objektivní a hluboké zpracování a šíření – to si může dovolit pouze nezávislý filosof nebo speciálně za to placený sociolog. Hlavní pro média, obzvlášť ta samoživící se, je novota, ojedinělost a rychlost. Nakolik tomuto tlaku peněz, mechanismu fungování média a potřebě šíření samotné informace nebo moderně řečeno memu podlehne každý konkrétní mediální pracovník, je dáno jeho vlastním světonázorem, životními potřebami a okolním děním. Tento film je hlavně o samotných novinářích a jejích postojích spíše než o novinách a o zprávách, a spíše než mechanismus novinového vydavatelství ukazuje vnitřní "kuchyň" jeho pracovníků. Film sice má všechny složky, počínaje zajímavým tématem a zkušenou režií a konče slušným obsazením, ale nakonec pro mne ztratil na přílišné snaze vměstnat do filmových 24 hodin maximum novinařiny. V tomto případě by filmu prospělo vyčištění a vykrystalizování anebo prodloužení do menšího seriálů. ___ V tomto filmu z roku 1994 jsou přítomny známky nastávajících změn, jejichž výsledek je dnes všeobecně známý – jsou to počítače, mobily a hlavně v té době začínající internet, který zásadně proměnil způsob distribuce informací, a na konci filmu lze vidět elektronický budík s nápisem Japan – dnes by to bylo Made in China. ()

daEmoNickY

všechny recenze uživatele

Dava zapletka smysl? Ano. Pochopil jsem o co jde uz na zacatku. Dokonce jsem se pokousel nemackat na tlacitko urcene posunu filmu. Zvrhlo se to ? Skoro . Je tu spousta hluchych mist, prazdnych dialogu a zbytecnych roli. Takze to je spatne natocene ? Ne. Je to jenom nudne. Zvraty? Hrdinsky pribeh? Ne . Jak jsem rekl, temer nic co by se nedalo cekat. Je tu sice par fajn napadu ale jinak film vari z vody. Maji hrdinove motivaci? Ano. Jenom desive utahana a odvadi od deje. Ma cenu se na to koukat Ne. .............. Tak mi teda rekni o cem to je? Hrdina chce vydat prvni "lidsky" clanek za celou svoji sedivou karieru. ...... Jeho protivnik se projevi nesmyslne, akcne ( kdyby cely film byl alespon tak dobry jako tato cast ... ) a pozde. Stejne je to i s tim clankem. Jasne, autori buduji pomalu celou atmosferu atd . Nac se divat na zelvi zavody kdyz se muzete divat treba do zdi ? Schvalne kolik toho na te zdi uvidite? ()

castor 

všechny recenze uživatele

Každý den nanovo. S každodenní nebezpečně se blížící uzávěrkou nešetří sebe ani své nejbližší. Zvlášť, když finanční stránka „jeho“ novin není kdovíjaká. Řeč je o novináři s tváří Michaela Keatona, kterému začal další pracovní den. Zatím netuší, že ho může příběh dvou černochů mizejících ve tmě od auta s dvěma odkrouhnutými muži, na čas vyšvihnout do krapet jiného novinářského světla. Hrozivý stín uzávěrky se blíží, v drsném řemesle není na galantnost prostor a gravidní manželka Marisa Tomei nemá pochopení zase úplně pro všechno. Snímek Rona Howarda se umně pohybuje mezi dramatem, kriminálkou a inteligentní komedií. A naštěstí nikde výrazně neselhává. I když, přiznejme si, ani nevyniká. Jen hezky plyne, prokousávajíc se k předem odhadnutelným vrcholům i pádům. Howard použil poměrně rafinovanou strukturu vyprávění, těží ze slušného scénáře (David Koepp se nezalekne žádného žánru) a hlavně obsadil herce, kteří se dokáží pohybovat v dramatické i komediální poloze. Kdybych měl někoho vypíchnout, tak právě jiskrně inteligentní manželku hlavního hrdiny v podání (i přes pupek přitažlivé) Marisy Tomei. Hřejivý inteligentní kousek s příjemným (stejně jako ve zbytku filmu notně zidealizovaným) finále!! ()

Galerie (28)

Zajímavosti (4)

  • Šéfredaktorka Alicia Clark (Glenn Close) byla v původním scénáři muž Alan. Ron Howard požádal scenáristy o změnu, aby redakci nedominovali pouze muži. Zároveň chtěl vykreslit vnímání mocné ženy v mužské pozici jejím okolím. (kenny.h)
  • V rámci příprav Ron Howard několikrát navštívil redakce New York Post a Daily News a sešel se s několika newyorskými novináři. (kenny.h)
  • Postava Henryho Hacketta (Michael Keaton) byla inspirována Richardem Espositem, uznávaným americkým novinářem, mimo jiné držitelem 5 ocenění Emmy. Americký novinář a publicista Michael James McAlary, držitel Pulitzerovy ceny, byl inspirací pro postavu Michaela McDougala (Randy Quaid). (kenny.h)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno