Noviny

Každý den nanovo. S každodenní nebezpečně se blížící uzávěrkou nešetří sebe ani své nejbližší. Zvlášť, když finanční stránka „jeho“ novin není kdovíjaká. Řeč je o novináři s tváří Michaela Keatona, kterému začal další pracovní den. Zatím netuší, že ho může příběh dvou černochů mizejících ve tmě od auta s dvěma odkrouhnutými muži, na čas vyšvihnout do krapet jiného novinářského světla. Hrozivý stín uzávěrky se blíží, v drsném řemesle není na galantnost prostor a gravidní manželka Marisa Tomei nemá pochopení zase úplně pro všechno. Snímek Rona Howarda se umně pohybuje mezi dramatem, kriminálkou a inteligentní komedií. A naštěstí nikde výrazně neselhává. I když, přiznejme si, ani nevyniká. Jen hezky plyne, prokousávajíc se k předem odhadnutelným vrcholům i pádům. Howard použil poměrně rafinovanou strukturu vyprávění, těží ze slušného scénáře (David Koepp se nezalekne žádného žánru) a hlavně obsadil herce, kteří se dokáží pohybovat v dramatické i komediální poloze. Kdybych měl někoho vypíchnout, tak právě jiskrně inteligentní manželku hlavního hrdiny v podání (i přes pupek přitažlivé) Marisy Tomei. Hřejivý inteligentní kousek s příjemným (stejně jako ve zbytku filmu notně zidealizovaným) finále!! (20.05.2013)

Sice zábava, ale tak předvídatelná, že i přes příjemnou stopáž jsem se místy nudila. Zasazení příběhu do rámce dvaceti čtyř hodin bylo fajn, ale přirovnávat novináře k Jacku Bauerovi je přece jen trochu moc. A to, že byl film natočený před Jackem, ho neomlouvá. Navíc mě dost naštvalo, že jediná postava, s kterou jsem sympatizovala - těhotná Martha, nakonec stejně nic nevyřeší. Škoda. (14.08.2012)

„To nie je smiešne.“ – „Ale, trocha je.“ Predstavte si na pľaci Michaela Keatona, Glenn Closeovú, rozkošne tehotnú Marisu Tomeiovú, Roberta Duvalla a Randyho Quaida s revolverom a budete mať predstavu o tom, ako NOVINY vyzerajú. Režíruje Ron Howard, produkuje Brian Grazer a scenár píše David Koepp a výsledkom je fantastický film s vtipnými dialógmi a miestami akčnejší, ako „normálne“ akčné veľkofilmy. (12.07.2009)

V práci jakýchkoliv sdělovacích médií existuje prvek bulváru, který u samotného bulváru dosahuje maxima, a v samotné činnosti zpravodajů tak existuje menší nebo větší podíl paparazzionismu neboli slušněji řečeno hledačství pokladu, senzace. Čím více existence média a zpravodaje (novináře, fotografa, kameramana atd.) závisí na výdělku, tím menší roli hraje etika, pravda a ohled. Hlavní pro média ve skutečnosti není samotná informace a její maximálně objektivní a hluboké zpracování a šíření – to si může dovolit pouze nezávislý filosof nebo speciálně za to placený sociolog. Hlavní pro média, obzvlášť ta samoživící se, je novota, ojedinělost a rychlost. Nakolik tomuto tlaku peněz, mechanismu fungování média a potřebě šíření samotné informace nebo moderně řečeno memu podlehne každý konkrétní mediální pracovník, je dáno jeho vlastním světonázorem, životními potřebami a okolním děním. Tento film je hlavně o samotných novinářích a jejích postojích spíše než o novinách a o zprávách, a spíše než mechanismus novinového vydavatelství ukazuje vnitřní "kuchyň" jeho pracovníků. Film sice má všechny složky, počínaje zajímavým tématem a zkušenou režií a konče slušným obsazením, ale nakonec pro mne ztratil na přílišné snaze vměstnat do filmových 24 hodin maximum novinařiny. V tomto případě by filmu prospělo vyčištění a vykrystalizování anebo prodloužení do menšího seriálů. ___ V tomto filmu z roku 1994 jsou přítomny známky nastávajících změn, jejichž výsledek je dnes všeobecně známý – jsou to počítače, mobily a hlavně v té době začínající internet, který zásadně proměnil způsob distribuce informací, a na konci filmu lze vidět elektronický budík s nápisem Japan – dnes by to bylo Made in China. (19.08.2013)

Ron Howard natočil nezvyčajný príbeh z novinárského prostredia na ktorom je najprekvapujúcejšie, že sa vôbec nenudíte. Od začiatku až po koniec sa stále niečo deje a to niečo sa deje s takou razantnosťou, že vám film nenechá ani vydýchnuť. Okrem iného sa dozviete aj priebeh ako to v takom novinovom vydavateľstve vyzerá. K tomu všetkému sú tu skvelý herci, ktorý krásne balancujú medzi rivalskou vtipnosťou a osobnou drámou. Keatonov urapkaný hlavný hrdina, Duvallov pohodový šéf , Closeovej mrcha, Tomei - ina kráska a Quaidov buddy from next door, vytvorili skvelú mozaiku, ktorá sa počas filmu preplieta , mení a do konca neviete na čom vlastne ste. o to je koniec taký pekný. LENŽE. akokoľvek je film skvelý je to stále len skvelý priemer, ktorý uspokojí nenáročných, pobaví náročných ale pri ďalšom pozretí prípadu pelikán vám film vyšumí z hlavy. (23.08.2009)