Tvář vody

Nááádherná pohádka se záměrně béčkovým příběhem, který ale svým poselstvím a tím, jak pohladí na duši, trumfne leccos ambicióznějšího. Sally Hawkins je v hlavní roli kouzelná a Michael Shannon vytvořil tak ohavně zábavného záporáka, že by měl podle mě vejít do filmových dějin - jeho ambiciózní maniak je za poslední dobu úkaz přímo nevídaný. Jistá del Torova režie a Desplatova hudba, jejíž hlavní motiv si chcete během filmu neustále pohvizdovat, to všechno balí do krásného zážitku, na který si vážně stálo za to počkat, ačkoliv za mořem měl premiéru před více než dvěma měsíci. (14.02.2018)

Del Toro je v životní formě. Příběh o původu Abe Sapiena povýšil na Oskarovou záležitost, která si hraje s pravidly žánru. Sally Hawkinsová je fantastická a uvěřitelně se zamiluje do nestvůry z černé laguny. Nechybí full frontaly. Perfektní dobové sociopolitické komentáře (dokonce se odváží tvrdit, že někteří komunisti mohou být dobří) malinko narušují gay/feministické úlitby, které odvádí od příběhu. Stylizace, hudba, masky... dokonalé. Pohádka pro dospělé, v tom nejlepším smyslu slova. (17.02.2018)

Voľný sequel ku Guillermovej milovanej Creature from the Black Lagoon, s delikátnou retro výpravou a unikátnym, doslova krásnym netvorom. Porovnávanie s Faunovým labyrintom je mimo misu, ten bol viacej fantaskný, krutý, smutný a menej hollywoodský. The Shape of Water je kúzelná americká žánrovka s jednoduchou až predvídateľnou premisou, ale srdciarskym spracovaním s tonou filmovo-geekovských vložiek. Beauty and the Beast meets Romeo & Juliet. Rozprávka pre dospelých, v ktorej hlavná hrdinka už nečíta fantasy knihu, ale masturbuje vo vani. Rozprávka na Guillerma umiernená v množstve krvi aj násilia, a neopomínajúca černošku, gaya, trumpovského amerického generála ani tajného ruského vedca so srdcom na správnom mieste. Všetko decentne napísané a zrežírované, všetko na správnom mieste, akurát v málinko prepálenej stopáži. 100 minút by bolo ideálnych. (27.09.2017)

(1001) Krucinál, pointu jsem uhádla při prvním záběru na krk hlavní hrdinky, ale stejně jsem na konci plakala. Nicméně platí, že Crimson Peak mě zaujal víc a na hvězdné kvality Faunova labyrintu to ani nedohlédne. S Crimson Peak to ale má rozhodně společný takový ten pocit, že celek má nakročeno k tomu být vynikající, ale v každé scéně a v celém tónu zůstává podivná chuť nevyváženosti, nejasnosti a skokovosti a slepých ramen vyprávění, že je ve výsledku lze označit maximálně za dobré, jestli chápete, co tím myslím. Celkem by mě zajímalo, jak se právníci dívají na to, že tady Doug Jones de facto hraje realistickou verzi svojí postavy z Hellboye, smajlík smajlík. Michael Shannon je pěkné monstrum, ale domnívám se, že už jsem ho viděla v jiných filmech využitého s větší finesou. Octavia Spencer začíná být moje oblíbená herečka. Někdo už konečně zakažte Alexadru Desplatovi psát ty uvzdychané soundtracky. Kolem a kolem je to ale taková divná outsiderská pohádka a takových se musím vždycky zastat. (22.12.2018)

Opatrně jsem očekával mysteriózní pohádku, do které del Toro přisype v lepším případě menší, v horším případě větší množství deprese, hlavního to kata Faunova labyrintu. Jenže všechno je jinak a já dostávám čím dál lepším Richardem Jenkinsem vyprávěnou retro verzi Žbluňk, přístupnou od osmnácti let. Nejkratší sirku si ze zúčastněných hereckých es vytahuje Michael Shannon, který sice svůj tradičně divoce zakaboněný obličej prodává, jak jen může, ale jeho linka ultrazáporného agenta působí kvůli nevydařeným rodinným / manželským scénám poněkud nahluchle. Vnímám, že hlavní prostor dostávají kráska a zvíře, až překvapivě na úkor dovyprávění linek ostatních postav, ale stejně mi je žánrově důkladná podívaná hrozně sympatická. Je totiž vyprávěná bezelstně a upřímně a nesnaží si hrát ani na chvíli na nic, čím není. (24.02.2018)