Tvář vody

Další z řady filmů, které sice dostaly Oscara za nejlepší film, ale jen málokdo z nás si jej kdy pustí znovu a raději sáhne po jiných kouscích. Tyhlety ocenění nechápu. Děj je čitelný, občasně to slouží jako reklama dávných časů a kinematografických historických skvostů. Herecká sestava je slušná a hlavně záporák Shannon opět jede na plný knedlík. Del Toro natočil svůj nejslabší kousek a zrovna ten tedy překvapivě urval ocenění "nejvyšší". 55% (07.03.2018)

Guillermo del Toro opět zvláštní, jen poněkud rozpolcený. Líbilo by se mi víc, kdyby si vybral, jestli chce točit monster movie anebo společenské drama z Ameriky o toleranci. Já vím, trochu to spolu souvisí, ale kdyby ubral trošku z toho nadpřirozeného faktoru, mohl by se víc věnovat důležitějším jevům. Jinak nemám větších námitek a děkuju za obsazení Richarda Jenkinse, dlouho jsem ho v tak dobré roli neviděl. (06.08.2018)

Když ještě půl hodiny po začátku filmu netušíte, o čem film je, a jen mlhavě tušíte, o kom je, je to buď hodně dobré, nebo hodně špatné znamení - nic mezi. Samozřejmě, že v důsledku mohutné propagace všichni víme, kam to směřuje, ale to vůbec nepramení ze samotného filmu, který je vyprávěný velmi mizerně. Asi není náhoda, že málokterý tak dobrý režisér jako del Toro točí tak často mdlé, nevýrazné filmy utopené v detailech, postrádající ale linku. Zde navíc (Kde jsou časy Labyrintu?) zásadně váznou jakékoliv emoce - od naprosto nesmyslné skokovosti odvádí pozornost jen nesnesitelná, občas podivně pseudofrancouzská návodná hudba (počkat, neodehrává se to v USA? proč ta hudba zní, jak zní?), která se snaží vyvolat dojem mnohem větší emocionální komplexnosti, než jaká ve většině scén je. Zatím snad nikdy jsem u del Tora neměl dojem takové skořápky filmu bez čehokoliv uvnitř. A to pominu, že obědové pauzy u bazénu s supertajným monstrem jsou spolu s Churchullovou jízdou v metru nejtopornější setup roku 2017. (16.01.2018)

Film má výborný start a retro na vojenské základně mě vysloveně bavilo. Možná škoda, že se více nepracovalo s hlavním magnetem filmu, tím žábochlapen. Více ukázat jeho schopnosti, větší snahu na divakovo ohromení bych rozhodně uvítal. Paradoxně tak to nejlepší co film skutečně nabízí v první části je postava Richard Stricklanda, který hraje skutečně ultimátního sráče. V kontrastu s touto postavou vyniká i jeho protipol doktor Robert Hoffstetler , kterého s přehledem hraje Michael Stuhlbarg. Bohužel od okamžiku únosu tajuplné bytosti tyto postavy ustupují do pozadí a scénaristi naprosto nepochpoitelně začnou mixovar žánry, pletou patý přes devatý (muzikálova vsuvka kontra přestřelka kontra sex) že absolutně zničí veškerou zajímavost filmu. Vůbec nechápu, proč se filmaři naprosto vzdali takového potenciálu který v podobě žábočlověka měli a udělali z toho v druhé části tak banální zápletku. (15.02.2018)

(1001) Krucinál, pointu jsem uhádla při prvním záběru na krk hlavní hrdinky, ale stejně jsem na konci plakala. Nicméně platí, že Crimson Peak mě zaujal víc a na hvězdné kvality Faunova labyrintu to ani nedohlédne. S Crimson Peak to ale má rozhodně společný takový ten pocit, že celek má nakročeno k tomu být vynikající, ale v každé scéně a v celém tónu zůstává podivná chuť nevyváženosti, nejasnosti a skokovosti a slepých ramen vyprávění, že je ve výsledku lze označit maximálně za dobré, jestli chápete, co tím myslím. Celkem by mě zajímalo, jak se právníci dívají na to, že tady Doug Jones de facto hraje realistickou verzi svojí postavy z Hellboye, smajlík smajlík. Michael Shannon je pěkné monstrum, ale domnívám se, že už jsem ho viděla v jiných filmech využitého s větší finesou. Octavia Spencer začíná být moje oblíbená herečka. Někdo už konečně zakažte Alexadru Desplatovi psát ty uvzdychané soundtracky. Kolem a kolem je to ale taková divná outsiderská pohádka a takových se musím vždycky zastat. (22.12.2018)