Brak

Šunt, hnus, prostě dílo zralý tak akorát na to ho spláchnout do hajzlu. Nesmyslná splácanina rádoby vtipnejch hlášek, herecký výkona alá Chuck Norris, dialogy ...... Né, nebudu se rozčilovat :) Tu hodinku a půl, co jsem u toho paskvilu strávil, jsem měl radši věnovat něčemu hodnotnějšímu, kupříkladu jít na autogramiádu Uwe Bolla, i tam bych se bavil víc... fuj (07.02.2006)

Vezmi to nejstrašnější a nejtrapnější, co se v luzích a hájích českého herectví pohybuje, zalij to trapnými hláškami, kecama o hulení, hulením, mrtvou kurvou, posyp Kornem a Viktoříkem, kteří hrají, jako když prdí, zamíchej, zatřepej, a máš...brak. Vlastně BRAK. Strašlivej! Kdyby tam alespoň ty prima hvězdičky nesraly (22.09.2011)

Vždycky jsem si myslel, že brak je označení pro pokleslou zábavu, původně jen literární, ale později i filmovou. Jenže tady žádná zábava není. Jakýsi amatér si sice troufne natočit vlastní, mnohem horší, verzi ikonické scény z Pulp Fiction, ale zábavného na ní není nic. Navíc tu nemá žádný účel, jenom koukejte, taky jsem Tarantino. V zemi, kde se těší úspěchu kapely pouze přehrávající cizí repertoár, s tím bohužel také může slavit úspěch. Nakonec je to prostě jen nejhorší film Pauly Wild. Sice jsem přemýšlel o jedné hvězdičce, ale bizarní soundtrack mi na ni nestačí. (29.08.2014)

Co si budeme nalhávat, obtížného tématu je dobré zbavit se už v názvu. Parta pošuků s volným bytem zahání nudu a potká hromadu jiných pošuků. Asi nejvíc mě bavily výkony herců ve vedlejších rolích, vždy vzpomenu při použití mikrovlnky slova Rudolfa Máhrly vohřejvaný není nikdy dobrý, s tím jeho krásným Ř. Jednoznačná perla je pizzamužík v podání Jakuba Šafránka (který není na CSFD?) a jeho vlezlý kecy. Výborný je drsňák Jiří Korn, co nezná Rena a Stimpyho, vhodně zvolená Bára Štěpánová, epizodka Míry Cipry. A Miroslav Moravec? Ten měl nejlepší roli - válel se na matračce a tahali ho po bazénu. Kamera experimentuje a docela se líbila, hudba taky potěšila. Hlubokomyslnost (ne)hledejte, je to povedená oddychová ptákovina, co dobře pobavila. (17.09.2013)

Veletrapná celovečerní studentská taškařice, přičemž klíčové slovo je celovečerní. Všechno to začalo krátce předtím, než jsem začal studovat na filmovce ve Zlíně, kdy škola vypsala každoroční scénáristickou soutěž, jejíž nultý ročník byl pouze pro její studenty. Je to velmi malá škola, takže konkurence asi nebyla velká, soudě podle vítězného Spěváčkova scénáře zřejmě žádná a na jeho realizaci v produkci páně Melounkovy společnosti Whisconti (rozpočet byl tuším kolem 4 milionů) se podílel Bonton ateliéry Zlín a studenti školy. Když jsem později na školu přišel já, téma tehdy ještě stále aktuálního BRAKU bylo tabu, ke kterému nám všichni tvrdošíjně a s kyselými úsměvy odmítali cokoliv říct (s ohledem na výsledek se moc nedivím), špatně maskujíce svou nevraživost vůči režisérovi. Mimochodem ta scénáristická soutěž se svého prvního ročníku nikdy nedočkala. Nemíním si tu na BRAKU či Spěváčkovi brousit svůj ostrovtip - pro mě je to sympatický, byť otřesně špatný počin filmového maniaka, který - ačkoliv je narván písničkami a citacemi a kamera v něm neustále popojíždí sem a tam - je sice neskutečně pomalý a sterilní, ale nenudí (až tak moc), protože je pořád čeho si všímat. Ale aspoň ten zhulený prolog a metafyzický epilog si autor mohl odpustit. Jenže vytáhnout to na 86 minut asi nebyla žádná sranda. (22.01.2007)