Poslední zastávka smrt

Fetování a feťáky jsem nikdy nepochopil a raději ani chápat nechci. Pokud už bych se chtěl dobrovolně zničit, tak raději budu dennodenně chlastat. Kouřit trávu – neřeším – ale jelikož mám panickou hrůzu z jehel – v životě bych si nebyl schopný nic píchnout…Tahle kriminálka je vskutku dost chabá. Nějaká pořádná atmosféra tu skoro neexistuje (jedinou výjimkou jsou ty stavové halucinace) – zaujala snad jen pasáž z nemocnice s těma děckama co čuchala ředidlo a Pavel Rímský – jehož hlas je vskutku velice zajímavý… (07.01.2019)

"Tak se nám drogy dostaly i do inscenací!" "A co sis myslel? To je jako rakovina, tohle svinstvo nezná hranice!" Narkomanská banda prichytená pri vykrádačke zamorduje náhodného svedka. Poctivý slušniak Haman, ktorý objavil telo a zavolal bezpečnosť (alebo už políciu?), sa na druhý deň náhodne na plavárni zoznámi a bezhlavo zamiluje do jednej z páchateliek Jeníkovej, ktorá sa k nemu obratom nasťahuje a za ňou začne dochádzať druhý páchateľ Juřička. Ten popri páchaní kriminality a fetovaní ešte stíha zaúčať novú generáciu, zatiaľ len cvične s riedidlom. Pokiaľ ide o autority, máme tu psychiatra Rímskeho a dvojicu kriminalistov Žáka a Jandáka. Základ by bol dobrý, ale scenár je dosť chabý a samotná realizácia je presne v duchu "zotrvačníkovým osemdesiatkovým televíznym spôsobom riešime horúce témy dneška o ktorých ešte veľa nevieme". Tešil som sa na naivitu, nechcený humor a káravo zdvihnutý ukazovák, všetkých troch sa mi dostalo, ovšem nie v očakávaných pomeroch. Herecky najviac zaujal Tomáš Juřička čo by prefetovaná socka a pikantná je účasť mimikrového včeličkára Vlacha, tentokrát ako šéfa kriminalistov, vyzývajúceho podriadených "prověřit naše feťáky a řádne vytěžit". Dve alobalové skladačky plus jedna napolo vysypaná. (16.05.2023)

Dnes tu máme, pro změnu, papundeklovou studiovou inscenaci. Tahle však je, ještě navíc, dost špatně zahraná a provedená. Někdy je tam pokus působit na diváka, především v přízračných scénách. Ty zvláštní hudební motivy bych bral možná i za pozitivum. Ač přehnané, pořád snižují debilnost scén. Velice často to totiž vyloženě trhalo uši a já jim nevěřil ani slovo. To snad bylo na první dobrou? Já bych možná i pochválil Veroniku Jeníkovou, ta se, na rozdíl od mnohých ostatních, snažila. Obecně tenkrát-mladí se snažili víc, měl jsem ten dojem. Nicméně dolů to sráží i řada dalších drobných detailů, kterých si postupně všimnete. Končí to pak celkovou rozpolceností - chci ukazovat lesk a bídu feťáctví nebo dělat kriminálku? A proto to dopadlo tak nijak a všelijak. Bez atmosféry a dramatu. Já bych asi vinil nedůsledný scénář, potažmo slabou předlohu (kterou jsem nečetl). A stejně tak i špatnou režii, která ani z vrcholového okamžiku nedokázala dostat naprosto nic. To strašné zpracování je pak už jen podružný problém... (20.01.2018)

Tak tohle bylo ovšem veledílo... Policajti tady mají dost usnadněnou práci, pachatelé jsou buď jejich příbuzní, známí, v nejhorším případě sousedi nebo lidi, s nimiž se dřív nebo později někde náhodou potkají, všichni se se všema navzájem znají, všichni aktéři bydlí ve stejné ulici a v jeden den se náhodou vystřídají ve stejné psychiatrické ordinaci. Svět je malej, ale takhle malej ještě nebyl. Patrně to točili za nějakou rezervu, co se jim tehdy na Kavkách někde podařilo vyštrachat a řekl bych, že to bylo o maličko víc, než kolik by potřebovali na záznam nějakýho divadelního představení. (20.01.2018)

Pokus o natočení problematické závislosti na fetu nedopadl moc dobře. Hlavně ty herecké výkony jsou žalostné, jediný Tomáš Juřička je věrohodný, jeho postava feťáka je dost nechutná. Jinak žádná sláva. Přece ale jen má tahle inscenace zvláštní kouzlo polistopadové doby a do příběhu se ta atmosféra pěkně obtiskla. A hudba mě občas připomínala mistra Jozefa Revalla! (04.08.2016)