Zahradnictví: Rodinný přítel

Zahradnictví: Rodinný přítel je pro mě skvělý film s poutavým příběhem a skvělými hereckými výkony. Jan Hřebejk a Petr Jarchovský udělali moc dobře, že se rozhodli natočit tuto trilogii. Co nám chtěli autoři sdělit je jasné. Chtěli nám ukázat co Pelíškům předcházelo. Chtěli nám ukázat smysl v lásku a věrnost samotnou. Myslím, že se jim to podařilo skvěle:-). Opravdu jsem díky nízkému hodnocení zde na ČSFD čekal slabotu, ale vidím, že jsem se mýlil. A jak. Perfektní herecké výkony. Můj neoblíbený Ondřej Sokol se zde do role Jiřího opravdu překonal a ponořil se do ní. Aňa Geislerová jako Vilma byla výborná, ale typově bych tu roli dal spíše podobnější Kláře Melíškové. Ale zase by to pak ztratilo jakési kouzlo. Myslím, že kdyby pan Kodet viděl jako Jindřicha Martina Fingera asi by se obracel v hrobě, ale musím říct, že i ten byl vynikající. Dámy Melíšková, Míčová, Krobotová byli též skvělé. Nejlepší herecký výkon, ale jednoznačně předvedla Sabina Remundová jako sestra Mařčí. Té bych dal českého lva za ženský vedlejší výkon. Skvělá kamera. Nádherné záběry. Velice pěkná a působivá hudba Petra Ostrouchova a skvělé kostýmy, masky a scénografie. Je vidět, že Viktor Tauš do filmu investoval opravdu hodně. Nejlepší scény jsou podle mě během Vánoc a pohřební hostina. Celý pád filmu se změní jakmile se Jindřich vrátí. Jedna věc se mi přece jen trochu nelíbila a to špatné citové vykreslení některých postav. Třeba právě Vilma. Ale myslím, že v příštích dvou dílech to bude lepší. Moc se těším na Dezertéra i Nápadníka. U mě hezké čtyři hvězdičky. Myslím, že má film šanci na českých lvech. (14.05.2017)

Válečné milostné melodrama se nekoná. Nevím jestli Hřebejk neumí herce vést nebo jestli pro estrádního herce Sokola a neherečku Geislerovou je nad jejich možností skrývanou vášeň zahrát, ale ze spousty jiných lepších filmů víme že to jde zahrát jediným pohledem. Film nemá rytmus, chybí korektní dramaturgická stavba. Úvodních konspiračních dvacet minut je celkem zábavných, jakoby se tam odehrálo vše podstatné._____V neúměrně natahované střední části se čas vánoční stává časem nekonečné dlouhé nudy, kdy máte podezření jestli se ty prkenné promluvy za svátečním stolem místo druhé světové neodehrávají náhodou za mnohem delší třicetileté války._____ Vskutku bizardní je přiznání nevěry - útrapami zdecimované vězenkyně chtěly být zbouchnutý protože věděly že nepřežijí ?! a tak došlo ke gruppensexu ve vězeňském lágru za hvizdu padajících bomb a bortících se stěn?! :-))) Po tomto dialogovém extempore film jako šedivá myška nenápadně vyšumí do ztracena. Chladné strnulé nezajímavé. Propadák se zoufale slabou režií. _____Někteří říkají, že „mnozí mylně čekali drama, odboj, napínavý děj. film je ale o tom, že se neděje nic“ – s tím nelze než souhlasit. Aby se tedy dělo alespoň něco, vzdejme hold těm zdejším komentátorům, kteří se CinemArtem nedali koupit !!! Produkce: Česká Televize (05.12.2017)

(2x) Hodně dlouho jsem přemýšlela, jak si Rodinného přítele užiju. Minula jsem předpremiéru na Finále, minula jsem i autogramiádu knižní trilogie v Praze, říkala jsem si tedy, že nemá smysl nic uspěchat. Na poslední filmy s Geislerkou jsem se víc soustředila, protože pauza mezi Pohádkářem a Polednicí byla zkrátka příliš dlouhá (celých 16 měsíců!), naštěstí Anthropoid a Pohádky pro Emu přišly v rychlém sledu za sebou. A se Zahradnictvím budeme trávit celý rok, to je jisté. V nečekanou chvíli nicméně přišla pozvánka do Lucerny a bylo rozhodnuto. V žádném jiném kině totiž Rodinný přítel tak nevynikne. Melancholické válečné melodrama přináší jakoby sled povědomých scén, avšak to jen proto, že kolektivní paměť si uchovává podobné rodinné příběhy v každém z nás. Nádherná rezervovaná romance náleží Geislerce, která herecky velmi převyšuje svého partnera Sokola (zkušenosti obou jsou nesrovnatelné a současný zájem o Sokola je stejně pomíjivý, jaký byl kdysi o Strnada, když Kinorevue řešila nikoli jeho herectví, ale zda mu více sedí knír či hladce oholená tvář). Je radostí sledovat Aňu v dalším válečném příběhu, který jí přinesl hrdinku elegantně prožívající celou řadu emocionálních otřesů. Nikoli nezáměrně již trailer upomínal výběrem hudby na Želary, v nichž Aňa poprvé dozrála. Z dalších hereckých kreací bych pominula tradičně slabé a stále se opakující výkony Míčové a Melíškové, naštěstí vyrovnané intuitivními miniaturami Krobotové a Remundové. Dětské role jsou samozřejmě roztomilé. Nicméně v celkovém hodnocení jsem reservovaná, protože očekávám, že celá rodinná freska se propojí s Pelíšky až na konci roku po dvou dalších premiérách a já zatím vím jen tolik, že se těším. ___ A skutečně, po opakovaném shlédnutí a po doplnění Dezertérem jsem s konceptem Zahradnictví velmi spokojená. Neb ono i to žánrové rozlišení má smysl - protektorát je vyprávěn jako melodrama (Hřebejk si je velice dobře vědom nostalgické hodnoty, stejně jako tehdejší kvalitní kinematografii ve stylu J. A. Holmana), poúnorový přelom jako mrazivé drama (komentáře netřeba) a tání bude komedie (předpokládám, že pak teprve se linka protne s náladou Pelíšků). A takové to zkrátka bylo čili zrcadlit žánrem tep dějin, to mohu jedině vítat. A také vítám. (10.05.2017)

Asi tak do poloviny jsem si dával dohromady kdy a kde kdo s kým a i když jsem se konečně chytil, byly mi lapálie všech zúčastněných tak nějak jedno. Na vině jsou především příšerná sterilita filmu a chybějící dobová atmosféra. A nijak zvlášť jsem nejásal ani z herců. Jako největší kiks vidím obsazení Sokola, který má svoje limity a tady se to až bolestně ukazuje. Protivné mi byly i představitelky sester, ze kterých byla nejméně nesnesitelná Klára Melíšková. Naopak nejzábavnější postavy v podání Novotného, Krobotové a Remundové dostaly minimální prostor, ačkoliv je fakt, že role posledně jmenované patří k těm nejzbytečnějším. Tedy pokud se nebude v dalších dílech rozvíjet. Suma sumárum zklamání, jehož jediná devíza spočívá v tom, že předchází Pelíškům. 30% (29.10.2017)

Nevstoupíš dvakrát do téže řeky. 1) Zahradnictví se má k Pelíškům jako československé texasky značky Vinettou z roku 1967 k americkým blue jeans od Levi Strausse & Co. Nic na věci nemění, že autoři obou filmů jsou ti samí._____ 2) 1. filmový díl se jmenuje Rodinný přítel, 2. Dezertér a 3. Nápadník. K tomu Hřebejk: Měl to být film, pak televizní seriál a pak filmová trilogie, ke které Petra přesvědčil producent Viktor Tauš._____ V televizní verzi existuje šest dílů: 1. Tři sestry, 2. Rodinný přítel, 3. Salon Valentino, 4. Dezertér, 5. Nápadník, 6. Velké manévry._____ Názvy filmových a televizních dílů jsou na ČSFD smíchány dohromady, aniž je řečeno, co je film a co je televizní díl. Ostatně televizní díly své vlastní stránky nemají, ani dílo jako celek._____ Chvilku mi trvalo, než jsem se v tom zorientoval. Zajímavosti, které jsou často uváděny pro všechny díly najednou anebo odpovídají jinému dílu, svědčí o tom, že zmatek ve věci mají i diváci._____ 3) Pokud nebudu rozlišovat mezi jednotlivými díly (nemá to cenu), pak mohu souhrnně označit celé dílo za nudné, rozplizlé, pomalé s nijakými dialogy. Takový antipod k Pelíškům - to ale autoři očividně nezamýšleli._____ 4) Chvílemi je, pravda, znát, že tvůrci mají na víc. Zejména zakončení jednotlivých televizních dílů má většinou švih a některé scény si s pelíškovskou tradicí nijak nezadají (např. stříhání ženy sovětského důstojníka). Navzdory těmto ostrůvkům pozitivní deviace jsem se však při sledování nudil._____ 5) Jo a 31letý Ivan Lupták (nápadník Mirek) má moc pěkné tělo._____ 6) Výstižný koment: Marigold*. (05.12.2018)