Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Bartek CierlicaHudba:
Petr OstrouchovHrají:
Jiří Macháček, Gabriela Míčová, Aňa Geislerová, Martin Finger, Klára Melíšková, David Novotný, Lenka Krobotová, Karel Dobrý, Sabina Remundová (více)Obsahy(1)
Filmová trilogie Zahradnictví se skládá ze tří samostatných filmů odehrávajících se na pozadí nejdramatičtějších období minulého století a časově předchází oblíbenému snímku Pelíšky (1999). Vypráví o třech rodinách: rodině leteckého radiotelegrafisty, rodině majitele kadeřnického salonu a rodině majitele zahradnictví. Obsáhne 20 let života postav, které musely v těchto pohnutých časech prožít nejlepší léta svých životů. Druhá kapitola rodinné kroniky Zahradnictví se odehrává na pozadí převratných událostí v letech 1947-1953. Hlavní postavou je majitel noblesního kadeřnického salonu Valentino v centru Prahy Otto Bock (Jiří Macháček) a jeho rodina, kterou zde zaměstnává. Podnik je smyslem a naplněním jeho života, po všech válečných útrapách se sem vrací jako uznávaný šéf se svou manželkou Elou (Gabriela Míčová) a jejími sestrami Bedřiškou (Klára Melíšková) a Vilmou (Aňa Geislerová). Sestry společně přežily válku a německou okupaci a staraly se o malé děti svých manželů, kteří byli zatčeni za protinacistický odboj. Teď všichni s ohromným úsilím realizují svůj sen, jenže přichází zlom po únorovém komunistickém puči. Ottova firma je vyvlastněna státem a jemu se podruhé v životě rozpadá svět. Tentokrát jsou však důsledky otřesu pro něj i pro jeho rodinu fatální... (Cinemart)
(více)Videa (6)
Recenze (151)
Kouzlo prvního dílu se rozpustilo. Dezertér je možná tak akorát velký podvod, ohledně kampaně a slepá ulička, která nikam nevede. Film osud Otty sleduje jen velmi ztraktovitě a stručně. Což je ohromná škoda, protože když si občas chaotický scénář na ten příběh vzpomene, film ukáže, že v sobě měl potenciál a duo Hřebejk+Jarchovský furt umí. U scény s klavírem mi třeba vážně zamrazilo. Ale ta je zde praktický jediná svého typu . Jinak se o Ottovi dozvíme většinou jen skrz další postavy. Vůbec ho nesledujeme detailně.. Většinu času je film spíš takový křečovitý prvoplánový pokus imitaci Pelíšků. V hodně okamžicích, je totiž snaha vytvořit nějáký vtip. Občas jsem se upřímně zasmál, ale většina rádoby vtipů jen suše odkazuje na Pelíšky a vyzní do prázdna. Stejně jako prakticky všechny scény, protože je film taky dost nenápaditě, mdle (a občas vyloženě nevhodně.) sestříhaný. A zatímco u jedničky byl závěr dojemný, zde mi zakončení s duchem Jiřího připadalo kýčovité. Prostě tohleto se Jarchovskému nepovedlo. Já tedy zatím budu jen vzpomínat na užasného Rodinného přítele a budu doufat, že se povede třetí díl Nápadník. ()
Lepší než první díl. Něco se tu už i děje. Macháček má větší prostor. Film mi přišel svižnější, zábavnější a napínavější než ten první, což nebylo zas tak těžké překonat a tak tento díl zůstává průměrným filmem, který už asi nikdy více neuvidím. Nevím, co si Hřebejk myslel, ale první dva filmy mě nijak neoslovily a spojovat to s Pelíšky je docela hřích. Sem zvědav na ten třetí díl, ale moc si od toho taky neslibuji. ()
O proti prvnímu dílu výrazný posun k lepšímu. Jednotlivé charaktery jsou psychologicky prokreslenější i atmosféra doby je více ponuře realistická. Dialogy jsou zajímavější a jednotlivé události podkreslené marasmen nastalé situace dávají smysl. Macháček hraje svou roli zlomeného a psychicky zříceného egocentrika velmi dobře. I závěr zobrazující plynutí času je skvělý, řekla bych až poeticky vyřešený. Za mne 4 hvězďule. ()
Přemýšlel jsem, proč mě ztvárnění doby (2 sv. válka) v nijak převratné jedničce bavilo více. Je to proto, že Hřebejk už natočil tolik anti-komunistických filmů, že by to vystačilo na filmografii několika režisérů. Tudíž to není tak, že by tuto epochu natočil špatně, ale každá scéna vám připadá jako obšlehnutá z jiných českých filmů (Dokázal by někdo spočítat kolik anti-komunistikých filmů se tady od roku 89 natočilo?). Proto už vánoční atmosféra a rozbalování dárků nudí, proto nudí lití olova a "dávám bolševikovi dva", proto nudí souboj podnikatele s komunistou, o kterém předem víme, jak dopadne. Abych jen nekydal, herci jsou výborní a vývoj holičovy postavy byl přijmeným překvapením, který pro mě dramaticky fungoval. Ale to je málo. ()
Funguje to asi 50 minut, nějak. Pak se to nečekaně a nepochopitelně zhroutí do sebe. Nefunkční model, který předpokládá velkou znalost dobových souvislostí, aby člověk věděl, o co právě jde (i když se většnou nedá v ději zorientovat, v jakém roce konkrétně se nacházme, pokud se zrovna někdo nezmíní, že umřel Stalin), ale zároveň k tomuto holému konstatování nejtypičtějších projevů popisované doby nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Scéna s ruským vojákem a vojákyněmi je sama o sobě skvělá jako groteska, ale v celku filmu působí nevěrohodně a přepáleně. (spoiler) A nikdy u žádného jiného filmu mi nebylo tak nekonečně ukradné, že hlavní postava spáchá sebevraždu - protože prostě není funkčně vykreslená, což se týká scénáře i jejího hereckého představitele. Jen o něco málo lepší než Rodinný přítel. ()
Galerie (24)
Zajímavosti (6)
- Film podpořil Státní fond kinematografie částkou 6 milionů korun. (SONY_)
- Celá trilogie byla natáčena převážně v Žatci, z části i za použití místního komparzu. (Frontie)
- Rohnova (Martin Finger) hláška: „Chcete zpochybnit, že naši vlast osvobodili američtí a britští spojenci? Jsme ještě v Parze nebo někde ve stepi?“, je poměrně zavádějící, když si uvědomíme, jakou část Československa osvobodila Rudá armáda (včetně Prahy) a jak velkou část osvobodili ostatní spojenci. (Mensor)
Reklama