Potíže s Harrym

Hodina a dost. Pak by tohohle cynicky komediálního Hitchcocka pětihvězda neminula, ani kdyby se Vašík Klausů na hlavu stavěl. Jenže po úvodní smršti velmi zábavných břitkých dialogů (scéna na verandě se Samem, Jennifer a jejím šáhlým synátorem je tak geniálně napsaná, že se to slovy snad ani popsat nedá) přichází znatelný úbytek humoru. Je nahrazen bizarní, ale bohužel již pouze tuctovou, hitchovinou o mrtvole, které je jednou nahoře a jednou dole. A tak stále dokola. Ohromná škoda, že toho Mistr na černohumorné pole nezasel více. To co by z toho vyrostlo by rozhodně žádná ostuda jeho filmografie nebyla. Potíže s Harrym jsou toho cynismem... Ehm, důkazem. PS: Herrmannův "vysmátý" hudební motiv je sám o sobě důvod proč Harryho neminout. (17.08.2008)

Taký netypický Hitchcock, plný inteligentného čierneho humoru okolo trmy-vrmy s úbohým nebožtíkom, o ktorom si skoro všetci mysleli, že ho zabili a tak ho stále vyhrabávajú a potom zakopávajú a potom zase vyhrabávajú... Pritom bolo všetko inak, ale to sa divák dozvie až na konci, ktorý sa aspoň trochu ponáša na rukopis tohto režisérskeho velikána. Na druhú stranu ale musím priznať, že ma to až tak nechytilo, hlavne kvôli tomu, že je tu dosť slabších miest, ktoré ma nudili. Lepší priemer. 65/100 Videné v rámci - 5x5 tour : Po stopách režisérov. (08.06.2016)

Já rozhodně oceňuji, že Hitchcock se nezalekl ani jemu ne tak docela příbuzných témat (i když tedy mrtvoly k nalezení i zde) a pokusil se o trochu černého humoru, leč ve filmech kde se o něj prvoplánově nesnaží podle mě vyniká mnohem lépe. Harry je místy velmi vtipný, většinou ale pouze lehce úsměvný a možná dost málo černý. Ale co, příjemní herci a spousta nadsázky a absurdit vás dostanou stejně. (26.06.2007)

Moje potíže s Harrym jsou ty, že byl dost nudnej a příliš mě nezajímal přiběh, postupem stopáže čím dál méně. Zápletka je docela podprůměrná, a jediné, co tento film vytahuje nad průměr jsou jakštakš zajímavé postavy ( resp. vztahy a dialogy mezi nimi ) a hlavně, hlavně skvostná Vermontská příroda. To, kde se film odehrával, v jakém prostředí, to je jedno z nejkrásnějších, co jsem ve filmu kdy viděl. [6/10 březen 2010] (29.03.2010)

Víceméně (ale spíše méně) úspěšné zavítání mistra napětí do komediálního žánru. Potíže s Harrym nejsou bláznivou taškařicí, jsou však vtipné, což je s přihlédnutím ke jménu režiséra jev zcela mimořádný. Jedná se o komedii černou a ve své době přijatou se značnými rozpaky. Historka o několikerém vykopání a zakopání jedné otravné mrtvoly připadala soudobým divákům příliš nekonvenční a pravděpodobně také příliš amorální. Zde rozhodně neplatí pověstné: „O mrtvých jen v dobrém“. Lhostejnost postav filmu k nalezenému nebožtíkovi a jejich následné nakládání s jeho tělem ani nemělo být cynickým komentářem lidské povahy. Jejich chování je jednoduše podmíněno žánrem, ve kterém celou morbidní hříčku rozehrávají. Po režijní stránce se jedná o slabší průměr, kamera vesměs statická, hudba zoufale podceněná, scény, které by měly být napínavé, napínavé nejsou. Nic moc nepředvádějí ani herci včetně debutující Shirley Maclaineové – ta je hlavní aktérkou zbytečné romantické linie, která společně se zbytečnou vysvětlovací pasáží (i když ne tak zbytečnou jako u Psycha) definitivně řadí Potíže s Harrym k těm slabším Hitchovým filmům. Tehdy to sice bylo nekonvenční a odvážné, od té doby nicméně vzniklo filmů s podobným námětem ještě mnoho a mnohé z nich byly nejen odvážnější, ale rovněž zábavnější. 60% (03.11.2006)