Ernelláék Farkaséknál
It's Not the Time of My Life
Rodinné šťastie
Režie:
Szabolcs HajduScénář:
Szabolcs HajduHrají:
Erika Tankó, Orsolya Török-Illyés, Szabolcs Hajdu, Domokos Szabó, Lujza Hajdu, Imre Gelányi, Zsigmond Hajdu, Ágota SzilágyiVOD (1)
Obsahy(1)
Když vás okolnosti donutí ubytovat příbuzné u sebe doma, nebývá to žádný med. Stačí chvilka a jeden je podrážděný, druhý ukřivděný a třetí vám závidí auto. S přibývajícím počtem dní strávených v jednom bytě graduje tahle výbušná situace do sledu vtipných, dramatických i absurdně banálních historek, až se nakonec ukáže, že toho, kdo vám nejvíc leze na nervy, máte vlastně hrozně rádi. Živě a autenticky vykreslené rodinné setkání natočil maďarský režisér Szabolcs Hajdu, který si ve snímku zahrál i se svou ženou a dětmi a z 51. MFF Karlovy Vary si po právu odvezl jak cenu za nejlepší herecký výkon, tak hlavní cenu festivalu za nejlepší film. (Aerofilms)
(více)Videa (2)
Recenze (85)
Co vše se může skrývat pod nálepkou Rodinné štěstí poodrývá ve stejnojmenném snímku maďarský režisér Szabolcs Hajdu. S přispěním vlastní rodiny, a tím pádem i dost přesvědčivě, poukazuje na to, že často bývá vykoupené odříkáním, křivdami a chtěnými či nechtěnými ústupky. Nejde o zrovna dvakrát poutavé konverzační drama, ale ta závěrečná píseň doprovázející chystání společné rodinné večeře je natolik uchvacující, že dokáže značně zlepšit dojem z celého filmu. (70%) ()
Tak jsem si po filmech Paola Genoveseho dal i jednu maďarskou "bytovku" a nebyl jsem zklamán. Naprosto všední téma v naprosto všedním prostředí, a přesto jsem si nudou neohlodal nehty. Maďarští tvůrci na rozdíl od naší tvorby nevymýšleli dialogy hraničící s demencí, tady se postavy mezi sebou bavily naprosto civilně, což mě v kombinaci s celkovou neutěšenou atmosférou fakt bavilo. Fanouškům akčního žánru rozhodně nedoporučuji!! ()
"Jsi krásná. Nádherně stárneš." Rodinné štěstí je asi jediný film, co pamatuju, který s trefnou samozřejmostí vystihuje moji oblíbenou disciplínu "urážlivých komplimentů". Hajdu svůj zjevně autobiografický film vystavěl podle pravidla "z nouze ctnost" - ani na chvíli neopustí svůj byt, ale na omezeném prostoru dokáže přirozeně měnit temporytmus vyprávění, od vyhrocených dialogových výměn po zklidněný závěr. Kamera místy pluje mezi stolky, křesly a rámy dveří, občas se v detailu lepí na obličeje herců, jindy z povzdálí sleduje dění. Ani na chvíli ale nenudí. V souvislostech karlovarské soutěže působí Rodinné štěstí jako menší zázrak, kterému patří Křišťálový globus zcela po právu. Těžko jej ale můžeme vnímat jako dílo, které předznamenává určitý trend nebo postupuje vyloženě pionýrsky. Při porovnání s jinými srovnatelnými "áčkovými" festivaly, Locarnem nebo Rotterdamem, musí být zřejmé, že od Varů asi nemůžeme očekávat objevování budoucích autorských person (jako se to třeba Locarnu podařilo s Claire Denis nebo později s Albertem Serrou a Lavem Diazem, jakkoli tam je to už na hraně). Velmi solidní středoevropský nadprůměr je maximum toho, na co hlavní soutěž KVIFF v tuhle chvíli má. Ale díky i za to. ()
Trochu jsem se filmu obávala, protože nemám ráda filmy bez děje (v jednom prostoru mi nevadí), ale když tam není děj, většinou mě to hrozně nudí a těším se na konec. Tenhle film byl ale úplným opakem. Děje tady sice moc není, ale nenudila jsem se ani chvilku. Velmi se mi líbilo, že byl film natočen s režisérovou rodinou v jeho domově. Ta všednost se mi líbila. Závěr je trošku jiný, než zbytek filmu, ale byla jsem spokojená. Je to sice film, na který si za rok už asi nevzpomenu, jak tady někteří uživatelé již psali, ale bylo to příjemné a mělo to své kouzlo. ()
"Máš kořeny bolesti, tati? Nemám. Máš manganové srdce, tati? Nemám Bruno..". Na návštěvě u Hajduvých. Režisér a hostitel v jedné osobě nás nechává nahlédnout do svého soukromí. Procházíme se po jeho velkém přeplněném bytě, kde lze mezi všemožnými věcmi nalézt i hromadu emocí, odcizení, pokrytectví, faleš, nekompromisní pravdu, ale i životní pokoru, pochopení a snad...i kousek té lásky by se někde v rohu našlo. Po stránce režijní dost odvážný počin, nicméně vše zde funguje skvostně. Kamera, rozložení dne, vášní a nakonec i samotný závěr. [Filmový Klub Citadela-Litvínov] ()
Galerie (14)
Zajímavosti (4)
- Režisér Hajdu, který si zde zahrál postavu Farkaše, obsadil do role své manželky Eszter svou zkutečnou manželku, herečku Orsolyu Török-Illés známou z jeho filmu Bibliotheque Pascal (2010), vlastní dceru Lujzu, která hrála jeho sestřenici Lauru a svého syna Zsigmonda, jenž si zahrál sam sebe, ale jako Brůno. (EKLEKTIK)
- Pár vteřin po jedné hodině filmu pije herec české plechovkové pivo Staropramen. (thomasnikrs)
- Za kamerou stáli studenti posledního ročníku oboru kamera, které Hajdu učil na Budapešťské metropolitní univerzitě. Režisér jim vyznačil systém souřadnic, v němž se mohli pohybovat, a protože se děj odehrává v jednom bytě, jejich možnosti determinoval i omezený prostor. Všichni pracovali jako kameramani jediný den, dalších pět dní se starali o světla. Díky tomu zůstal film obrazově jednotný, ačkoliv ve způsobu snímání lze najít rozdíly. Když režisér zjistil, že dojde i k dotáčkám, požádal o záskok kameramana několika dokumentů Csabua Bántóa, aby nemusel „vyzdvihovat“ jen některé studenty. Tak se stalo, že má film nakonec 13 kameramanů, což je podle všeho maďarský rekord. (Zdroj: Letní filmová škola)
Související novinky
51. MFF Karlovy Vary
51. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech před chvílí vyhlásil vítěze cen. A tak nezbývá než se ohlednout za již proběhnutým festivalem, který navštívilo přes 13 tisíc… (více)
Reklama