Hrůza na jevišti

Velice vtipná a napínavá detektivka která bohužel trochu trpí pokaženým závěrem, který tady docela dost lidí nepochopitelně vyzdvihuje. Jane Wyman, co by soukromý detektiv na volné noze, která vždy z rukávu vytasí tu správnou a věcnou výmluvu, je pak předností filmu. Pár hlášek je tam opravdu povedených. 80% (13.01.2010)

Tenhle film doslova udělaly dvě písně v interpretaci Marlene Dietrich The Laziest Gal in Town (slova Cole Poter) a La vie en rose (slova Édith Piaf), ať se vám to líbí anebo ne. Filmy Hitche nejsou zdaleka protkány jen jeho osobností. Nebo takovými těmi zlepšováky typu nespolehlivý vypravěč. Ale i ve své době se omylem doufalo, že se vedle Marleny dokáže prosadit Jane Wyman. Inu, naivní představa. It's not 'cause I wouldn't / It's not 'cause I shouldn't, honey / And, you know, that it's not 'cause I couldn't / It's simply because I'm the laziest gal in town... (13.02.2009)

Neubráním se srovnání se snímkem Laura, který jsem viděl téměř ve stejnou dobu, a který má s tímto filmem mnoho společného. Tak jednak jako detektivka podle mě Stage Fright funguje lépe než výše zmíněný Premingerův počin, byl chytřejší (včetně té finty na diváka), napínavější a jeho velkou devízou byl velmi chytlavý humor, který mě opravdu bavil a také sympatický tandem dcera-otec (Alastairovi Simovi sedla jeho role dokonale). Vlastně jediným důvodem pro neudělení plného počtu (kromě trochu zbytečně riskující hlavní hrdinky) je v mém případě tendenční vykreslení vraha, které možná odpovídalo dobové představě, ale mně se příliš nelíbí. Jinak spokojenost a více než solidní 4*. (06.11.2012)

Je to docela zajímavé, ale tento film je jedinou spoluprácí Mistra s Marlene Dietrich, které si tak vážil a která byla snad jedinou herečkou, jíž trpěl odmluvy a vlastní hlavu. Naproti tomu se Hitchcock ne a ne dohodnout s Jane Wyman, které nebylo zrovna po chuti dělat Marlene křoví. No a minimálně podle POMA to dopadlo tak, že Wyman je tou hlavní. Já si to tedy nemyslím, ale názory mohou být různé. Film potěší především tím, jak Hitchock znevážil pravidlo o pravdivých pohledech do minulosti, na což mu skočili snad všichni. (23.04.2005)

Zrovna dneska jsem měl náladu na nějaký starší nebo postarší film. Ne na hrůzy typu Madla zpívá Evropě, ale na něco decentnějšího. A když bylo v programu napsáno jméno Alfred Hitchcock, nemohl jsem jinak. Můj největší problém byl, že jsem televizi zapnul, když už film 15 minut běžel, takže jsem měl mezi postavama docela bordel. Naštěstí orientace se rychle zlepšila a film se mi i docela líbil. Byť budu mít ještě týden noční můry ze vzhledu Marlene Dietrich, určitě to stálo za to. Hitch jako kolemjdoucí rulezzz. (28.07.2007)