Srdce temnoty: režisérská apokalypsa

„Postupne sme zošaleli.“ Temný dokument o jednom z najšialenejších nakrúcaní všetkých dôb (snáď nepreháňam, ale faktom je, že to, čo zažil Coppola v džungli, bolo ozaj absolútne stresujúce). Tento dokument to parádne ukazuje, vrátane dobových záberov (tých je vlastne najviac, asi 80 – 90% minutáže). Je to zaujímavé sledovať, ale určite muselo byť peklom byť vtedy s Coppolom v džungli. Dosť ma zaskočil Marlon Brando, ktorý z toho vychádza ako pekný ko*ot. Coppola mi nikdy nebol nejako zvlášť sympatický ako človek (ale ako režisér robil skvelé filmy). No aby mu pri všetkých tých jeho hrozných problémoch ešte na pľaci dupkal nožičkou rozmaznaný hollywoodsky magor, ktorý od radosti nevie, ako sprotiviť ľuďom život a pritom nie je schopný ani len sa poriadne naučiť text, tak to je sila. Byť na režisérovom mieste, brnknem Wernerovi Herzogovi, aby skočil na návštevu. Herzog to s obdobným pošukom Klausom Kinskím svojho času vo Fitzcarralde vyriešil veľmi rýchlo. Búchačkou. Fakt. Som veľmi zvedavý, či by aj potom bol Brando taký frajer. Ale myslím si, že odpoveď poznáme. (09.09.2018)

Naprosto fascinující zdroj informací o "kultovním" natáčení legendárního filmu ve filipínské džungli, jež patří k mým nejoblíbenějším. Díky materiálům od Coppolovy manželky se divák dostane k mistrovi tak blízko, že na něj jeho negativní emoce a vnitřní démoni přímo sahají. Popisuje se tím tak velmi obsáhle celý Coppolův kreativní blok, který by si nevymyslel ani Woody Allen ve svém nejlepším scénáři. 80 % (21.11.2011)

Mimořádná přitažlivost tohoto dokumentu není dána jenom spletitými okolnostmi vzniku Apokalypsy, ale také výrazným osobním vkladem Coppolovy manželky Eleanor. Její otevřený komentář si krom maniakálních proporcí celého projektu všímá také čehosi znepokojujícího na Coppolovi samotném. Objevování temných zákoutí duše po vzoru Conradova Srdce temnoty, přítomného zde také díky ukázkám čtených jiným sebevědomým tvůrcem, Orsonem Wellesem, je možná ještě působivější než v případě Apokalypsy, kde autentický civilní nádech chyběl. K diskuzi nad dokumentaristickou etikou vybízí použití nahrávek pořízených bez Coppolova vědomí. Právě ony ovšem nejlépe poukazují na víru v neohrozitelnost „náčelnické“ pozice režiséra, již Coppola propadnul a neplánovaně tím napodobil plukovníka Kurtze. Člověk se až diví, že vypjaté natáčení neskončilo rituální vraždou. Velmi vážně pojatý dokument odlehčuje lehce přibarvené vyprávění Johna Miliuse a pár stěží uvěřitelných historek, které dokazují, že sebevětší množství drog a alkoholu nemusí být při natáčení nutně překážkou. Pohnutý vznik Apokalypsy ostatně vyvrací celou řadu mýtů, například ten o herci coby nejdůležitější osobě na place (s odůvodněním, že ho po týdnu natáčení nemůžete vyhodit). Harvey Keitel by mohl vyprávět. 90% (26.09.2009)

Francis Ford Coppola dostal 30 miliónů dolarů, bezednou důvěru studia a excelentní scénář. A pak s jejich pomocí protáhl stovky lidí peklem, aby natočil dost možná nejlepší film o Vietnamské válce. Tentokrát mu to vyšlo, i díky fanatickému odhodlání a touze uspět. Přesto je z dokumentu cítit, že ke krachu bylo strašlivě blízko a vyhnout se mu podařilo jen zázrakem. Nebyl v tom sám. William Friedkin vyhořel s podobně ambiciózní Mzdou strachu a za necelý rok po Apokalypse pohřbil Michael Cimino svou kariéru Nebeskou bránou. Srdce temnoty je skvělá ukázka rozežranosti a megalomanie vrcholného období Nového Hollywoodu. Zároveň jde o sondu do časů kdy měli režiséři první a poslední slovo, a stejně tak zdůvodnění, proč o tohle privilegium na dlouho přišli. (27.07.2016)

Mimoriadne zaujímavý a užitočný film o filme. O filme s veľkým F, ktorého nakrúcanie bolo v niektorých momentoch porovnateľne dramatické, ako to, čo sa nakoniec objavilo na plátne. Momenty z nakrúcania i rozhovory a vyjadrenia sú veľmi cenným príspevkom k pochopeniu tohto gigantického diela, odhaľujú hľadanie, improvizáciu, prirodzený výber z niekoľkých možností a celý proces umeleckej tvorby. V tomto prípade až ľutujem, že odmietam hodnotiť dokumentárne filmy. (07.09.2018)