Případ Paradineová

Tak trochu iná súdna dráma a možno to je aj problém, prečo ju mnohí nedokážu v rámci Hitchovej tvorby plne akceptovať ako ďalšie vydarené dielo v režisérovej mozaike. Prvá polovica sa ešte na súde neodohráva, napriek tomu rytmické striedanie viacerých prostredí udržuje divácky záujem. Myslím, že problémom pre väčšinu bude práve samotný súd, kedy vlastne ani neviete, komu máte držať palce a začnete uvažovať nad tým, či je vám Tonyho správanie sympatické. Táto ambivalentnosť jeho postavy, respektíve jeho posadnutosť prípadom a ženou, nedovoľuje s ním plne empatizovať. Pre mňa je práve vďaka takýmto odlišnostiam oproti iným klasickým súdnym drámam Prípad Paradineová ďalší takmer geniálny film v režisérovej filmografii. (16.05.2017)

Fakt výborná zápletka s dvoma čiastočne platonickými milostnými trojuholníkmi a tajomstvom, ktoré rozlúskne až súdny proces, do ktorého vstupujú aktéri s protichodnými úmyslami. Je tu uhrančivá femme fatale, Gregory Peck trénujúci na Atticusa Fincha a asi najzaujímavejšia postava manželky v podaní Ann Todd. Napriek tomu prevedenie ide pomerne po povrchu, akoby sa Hitchcock bál viac rozvíjať platonickú lásku advokáta ku klientke (videl som odvážnejšie noirovky, ale to by Peck nemohol byť za takého sympaťáka) a samotný súdny proces sa rýchlo odbije a zvraty až také šokujúce nie sú. Asi jediný Hitchcockov film, kde by som si dal moderný áčkový remake. (19.02.2023)

Případ Paradineová slibuje duševní rozervanost, či noirovou temnotu lidského nitra, ale ve výsledku se blíží nejvíce průměru tuctového romantického dramatu na hollywoodský způsob. Charles Laughton uchvátí svým dominantním přesvědčením, i jeho invektiva lze brát za životní moudra s cynickým podtextem a nikdo se jim nestaví na odpor. Případ Paradineová nakukuje za odvrácenou stranu lidské duše, podlehnutí pudovým instinktům vhání své oběti do slepé uličky bezradnosti a rozkladu. Krutost k ženám osciluje na ostří nože, muži slabošsky bloudí a utíkají. Případ Paradineová má úchvatné chvilky duševního vypětí, ale ani tyto okamžiky nevylepší podstatu komerční podbízivosti. Hlavní postavou těžké romance je Anthony Keane (zajímavý Gregory Peck), slavný a velmi úspěšný právní obhájce z londýnských soudních síní. Fascinace osudovou ženou ho vrhá do zmatků duše. Nevyrovnanost začíná mít vedlejší účinky širší destrukce vnější i vnitřní. A obhajoba se stává soupeřením o pozornost zraňující kráse. Pravda se sama sobě nechce přiznat za žádnou cenu a pád nabírá na rychlosti. Hlavní ženskou postavou je Maddalena Anna Paradine (příjemná Alida Valli), obviněná atraktivní vdova. Své tajemství a city v sobě skrývá s ledovou neústupností. Pohybem hlavy umlkají otázky ve fascinaci chtíče. Osudovost lze vykládat na různé způsoby. Důležitou postavou je Gay Keane (šarmantní Ann Todd), Anthonyho manželka. Šlechetná duše vidí i věci se studem zakrývané, bezradnost se schovává za úsměv. Netrpělivě, s vypětím všech vnitřních sil a s jiskřičkou naděje se čeká na konec procesu. Úchvatnou postavou je lord Thomas Horfield (vynikající Charles Laughton), jízlivě přesný soudce. Jeho komentáře si s krutým uspokojením pohrávají se stavem duše konfrontované osoby. Bolest sarkasmu neušetří ani své blízké. Výraznou postavou je André Latour (pozoruhodný Louis Jourdan), Paradineův osobní sluha. Smrt svého pána bere jako své pochybení, tajemství se na veřejnosti nevyslovují. Proud vášní, pocit provinění a nadohled není žádné východisko. Duše je ztracena v úplném zatmění. Z dalších rolí: Anthonyho kamarád a právní spolupracovník s odstupem k celku Sir Simon Flaquer (Charles Coburn), jeho inteligentní dcera a Gayina vnímává kamarádka Judy Flaquer (Joan Tetzel), soudcova psychicky utrápená manželka Sophie Horfield (Ethel Barrymore), či svědomitý žalobce Sir Joseph (Leo G. Carroll). Případ Paradineová nevyužil naplno svůj psychologický potenciál a spokojil se s komerční spotřebou. Hitchcock byl umným filmařem pro viditelný úspěch a mě postupem času uspokojuje méně a méně. (20.07.2018)

Súdny prípad, kde súdna sieň nie je tým najdôležitejším miestom filmu. Prebehne tam síce dôležité odhalenie a záverečná reč, ale tá je presným opakom toho, ako má záverečná reč úspešného advokáta vyzerať. Právnikmi su v tom období stále iba muži, ale ženy sú tým elementom, ktorý určuje ich kroky, či už prokletě charizmatická obvinená, absolútne oddaná milujúca manželka alebo aj jej mladá priatelka, ktorá je v práve ako doma. Hitchcock, to nie sú iba horory, a práve tento film ma zaujal možno najviac. –––– Paní Paradineová, vím, že jste si prožila své, ale přišel jsem vás zatknout. – ... Ohlásím, že nebudu večeřet. –––– Vždycky svůj případ vyhraješ, ale namáš dost rozumu, abys nezmokl. –––– Takže podle tebe milí lidé nevraždí své drahé polovičky? –––– Je to jemná a půvabná žena, a hodlám přesvědčit zbytek světa, aby ji viděl stejně, jako já. Jako vznešenou a obětavou bytost, na kterou by byl každý muž pyšný. –––– Je zkažená až do morku kostí. Pokud existuje ďábel v sukních, tak je to ona. (17.05.2017)

Docela se podivuji nízkému hodnocení, protože Případ Paradineová je výborný snímek ze soudního prostředí, kterému je vdechnuta typická hitchcockovská atmoféra s houstnoucím napětím a skvělou hudbou. Gregory Peck je v roli mladého, uznávaného a šarmantního právníka vynikající. Díky výše uvedeným kladům není během sledování prostor pro nudu. Příběh také potvrzuje skutečnost, že Hitchcock byl v jádru romantik. (06.12.2014)