Midnattssol
Jour polaire
Midnight Sun
Polnočné slnko
Epizody(8)
Obsahy(2)
Série bizarních vražd za polárním kruhem odkrývá křivdy minulosti v komunitě švédského důlního města. Francouzská vyšetřovatelka Kahina Zadi přijíždí do malého švédského městečka Kiruna, aby vyšetřila vraždu svého krajana. Zde se pak seznamuje s Andersem Harneskem, s nímž na případu začne pracovat. Jenže vražd pomalu přibývá a vypadá to, že úvodní výjimečně brutální mord byl jen začátkem děsivé série… Za švédským seriálem z roku 2016 stojí autorská dvojice Björn Stein a Mans Marlind, kteří se proslavili především prací na televizním hitu Most. Půlnoční slunce pak podobně jako jejich předešlý úspěšný počin pracuje především s napětím mezi charakterově odlišnými vyšetřovateli, vizuálně nápaditými scenériemi či překvapivými motivacemi postav. (Česká televize)
(více)Videa (5)
Recenze (111)
Dve takmer prebdeté noci, ale oplatilo sa. Nedokázala som sa od toho odthnúť. Okrem naozaj originálnych vrážd a zápletky, nám Švédi ponúkli aj skvelé a prepracované charaktery (nielen hlavných vyšetrovateľov) a malú exkurziu do zvykov a kultúry Laponcov. Nielen spev Noidov pred "policajnou stanicou", ale ešte niekoľko ďalších scén, je niečo na čo tak skoro nezabudnem. ()
Most to nejspíš nepřekonává, ale oba scénáristé se opět vyznamenali a jejich rukopis je poznat. Příběh je odlišný, ale vystavěný podobným způsobem, jako Bron/Broen, jen ta Saga Norén chybí. Zato je tu poměrně sympatická Kahina (prý Francouzka) a trochu nerozhodný Anders, jež tvoří ústřední dvojici seriálu. Všech osm dílů jsem zhltnul s napětím a zaujetím. Vřele doporučuji! ()
ŽIVOT JE DRAHOCENNÝ. Ano, občas to bylo bizarní až moc a cca v půlce seriálu jsem se dost nudil, to, když vyšetřování ustoupilo sociálněkritickému líčení tamní společnosti. Ovšem od scény "medvěd na pobřeží" mě seriál chytl nejvíce a už nepustil. No co, klasická detektivka to není, každý žánr se přece vyvíjí. Půlnoční slunce bylo dost dlouho velmi bezútěšné, škoda, že v posledních minutách tvůrci nepřitlačili na pilu temnoty více (studna). Zde by mě to rozhodně nevadilo! 70%. ()
Kdysi, v době Insomnie, šlo o zjevení, severské detektivky nikdo neznal. Ale i ty tehdejší měly kromě exotického prostředí, snového prostředí a pomalého tempa alespoň reálné postavy a normální zločiny. Čím větší byl o severské detektivky zájem, tím větší přicházela inflace tohoto žánru, až se dnes dá občas mluvit o sebeparodii, kdy všechny ty atributy už jsou tak přehnané, že je to celé prostě blbé. Co nejbizarnější vraždy, tajuplná hudba, vnitřně rozervaní jedinci, sociální problémy, a více exotiky, více rozeklaných skla na pobřeží, více zatažené oblohy, více deprese... Jen ten příběh už není jaksi podstatný. A tady se to táhlo jak já před cílem, kdybych šel pěšky 200 kilometrů na jeden zátah, a když jsem viděl ty přemoudřelé a starostmi strhané obličeje, přišlo mi to spíš k smíchu. ()
Dávám 4 hvězdy, ale vlastně nerada. Lapidárně řečeno, čekala jsem víc. Od začátku měli nakročeno a rozmáchnuto, ale nakonec se z toho vlastně konalo jen velmi málo. A dosti podivně - vrah (a hlavně jeho schopnosti) nebyl ani trochu věrohodný a jeho halucinace byla pro nás realita, takže vlastně podvod na divácích. A i ta vyšetřovatelka Kahina s tím svým řezáním mě vlastně štvala, žádný dobrý vztah jsem si k ni za celou dobu nedokázala vytvořit. Ale lokace byla zajímavá - Kirunu jsem znala jen z knih a nové info o Laponích a jejich šamanismu obohacující bylo, to zas ano. ()
Reklama