Juno a páv

Zcela nezáživná filmová rutina, která nemá s kinematografií naprosto nic společného a sám Hitchcock to svými slovy potvrdil. Čistá filmová adaptace divadelní hry, bez jakéhokoliv tvůrčího náznaku a přidané filmové hodnoty, která by dokázala povznést divadelní hru na filmovější úroveň, a která by dokázala, už takhle nezáživný příběh, aspoň trochu ozvláštnit. Staticky natočené, soustředící se čistě na obrovské množství nikam nesměřujících dialogů, ve snaze co nejvíce působit jako sociální drama, které se zabývá životem irské rodiny z nižší společenské vrstvy, kterou zasáhla řada osudových událostí, které svým vyzněním nechávají každého diváka zcela chladným. "Well, isn't all religions curious? If they weren't, how would you get anyone to believe in them?" (23.11.2020)

Vyše hodiny sleduje divák komediálne ladený mikropríbeh írskej chudobnej rodiny plnej svojráznych postavičiek. Všetci hrajú skvelo, ale Sara Allgoodová predsalen o kúštik viac. Ako veľmi a ako rýchlo sa dokáže zmeniť film, ktorý zrazu už nemusí byť 'nemý' (viď napr. predchádzajúce nemé hitchocockovky). Posledných 20 minút sa ale kvázi komédia zvŕtava v silnú drámu, ktorá dáva zapomenúť na nejaké predchádzajúce komediálne prvky. Naopak remeselne, hlavne od Hitchcocka, je to iba podpriemerné. (21.12.2016)

Samotná divadelní hra vlastně vůbec není špatná a ke konci mě svým tragickým vyzněním i zaujala. Asi bych odpustila i to neinvenční divadelní zpracování, založené jen na konverzaci postav a odehrávající se v jedněch kulisách a bez jakéhokoliv nápadu. Jenže to by to nesměl točit Hitchcock, o kterém vím, co všechno umí. Je to poprvé, kdy mám pocit, že pracoval na něčem, co ho zoufale nebavilo a tak to prostě odflinknul. (02.05.2024)

Pokiaľ Íri držia spolu, vždy to končí víťazstvom. Majster Hitchcock nám predkladá pravdivosť týchto slov, pretože vo svojom rannom diele nám ukazuje obrázok rodiny a spoločnosti, ktorá touto zásadou žiť nedokáže. Môže zato ľudská prirodzenosť, alebo írska nátura? Zrady priateľov, závisť a nakoniec aj rozpad rodiny, ako základu spoločnosti. Film ma chytil naplno až v tretej tretine, pretože väčšinu času je technicky veľmi minimalistický, odohrávajúci sa v podstate v jednej miestnosti. Čiže akýsi predchodca minimalizmu, ale veľmi "ukecaného" minimalizmu. Hitch ma nakoniec dostane aj svojimi slabšími dielami. Najsilnejšia scéna: zvuk streľby pri zábere sochy panny Márie. (28.10.2012)

Záznam divadelní hry, přičemž Hitchcock postaví kameru jako před jeviště a nechá herce v dlouhých záběrech deklamovat text podle tehdejšího zavedeného způsobu. Občas mu nějaká hlava sice vyleze ze záběru, ale vzhledem k tomu, že jde o dobrou hru ukazující tragický pád jedné irské rodiny, nenudíte se. My máme bří Mrštíkovy s Maryšou, Irové Seana O´Caseyho. (07.02.2009)