Juno a páv

Tragikomédia, pri ktorej mužškí herci brutálne prehrávajú a na veľa miestach 2-3x opakujú repliky. Zo začiatku je to smiešne, hlavne pri Joxerovi, ktorý rád zdôrazňuje svoje potešenie keď zvolá "that's a darlin'..." a ďalšie slovo si doplňte. Film sa vlečie na pozadí občianskej vojny, zatuchnutý a zničený príbytok je obraz najchudobnejšej vrstvy, ktorá uverí, že príde spasenie skrz dedičstvo. Začnú si užívať, no čoskoro príde vytriezvenie a v závere sa to ešte čo sa týka vojny zdramatizuje a vyhrotí. Lacná komédia so svojskými figúrkami, hlavne krčmárkou a jej spevmi, sa tak zmení v drámu so smutným koncom. To je pekné, bez príkras, no nedá sa ubrániť dojmu, že veľmi cítiť i poznať divadelnosť diela. Málo filmového kumštu z pozície režiséra, slabý kus v Hitchovej kinematografii. (29.05.2021)

Samotná divadelní hra vlastně vůbec není špatná a ke konci mě svým tragickým vyzněním i zaujala. Asi bych odpustila i to neinvenční divadelní zpracování, založené jen na konverzaci postav a odehrávající se v jedněch kulisách a bez jakéhokoliv nápadu. Jenže to by to nesměl točit Hitchcock, o kterém vím, co všechno umí. Je to poprvé, kdy mám pocit, že pracoval na něčem, co ho zoufale nebavilo a tak to prostě odflinknul. (02.05.2024)

Pokiaľ Íri držia spolu, vždy to končí víťazstvom. Majster Hitchcock nám predkladá pravdivosť týchto slov, pretože vo svojom rannom diele nám ukazuje obrázok rodiny a spoločnosti, ktorá touto zásadou žiť nedokáže. Môže zato ľudská prirodzenosť, alebo írska nátura? Zrady priateľov, závisť a nakoniec aj rozpad rodiny, ako základu spoločnosti. Film ma chytil naplno až v tretej tretine, pretože väčšinu času je technicky veľmi minimalistický, odohrávajúci sa v podstate v jednej miestnosti. Čiže akýsi predchodca minimalizmu, ale veľmi "ukecaného" minimalizmu. Hitch ma nakoniec dostane aj svojimi slabšími dielami. Najsilnejšia scéna: zvuk streľby pri zábere sochy panny Márie. (28.10.2012)

Zcela nezáživná filmová rutina, která nemá s kinematografií naprosto nic společného a sám Hitchcock to svými slovy potvrdil. Čistá filmová adaptace divadelní hry, bez jakéhokoliv tvůrčího náznaku a přidané filmové hodnoty, která by dokázala povznést divadelní hru na filmovější úroveň, a která by dokázala, už takhle nezáživný příběh, aspoň trochu ozvláštnit. Staticky natočené, soustředící se čistě na obrovské množství nikam nesměřujících dialogů, ve snaze co nejvíce působit jako sociální drama, které se zabývá životem irské rodiny z nižší společenské vrstvy, kterou zasáhla řada osudových událostí, které svým vyzněním nechávají každého diváka zcela chladným. "Well, isn't all religions curious? If they weren't, how would you get anyone to believe in them?" (23.11.2020)

Drama podané komickým stylem a způsobem. Skutečně - ty postavy se chovají jako na hlavu padlé, řeší se prkotiny, a ano, pod tím probíhá jakési sociální drama, ale pokud člověk není Ir, asi těžko tuší, co znamenají narážky na lůzu a republikány. Jinak děj poněkud připomíná různé jiné podobné klasické kousky, dokonce i české Dědictví, o tom, jak někdo vyhraje či zdědí hodně peněz, ale pak se ukáže, že jde o omyl. A na téma, jak chudáci do ještě větší nouze přišli. Pro mne užvaněná konverzačka o ničem, u níž jsem celou stopáž přemýšlel, jestli to Hitch myslel vážně, nebo si dělá z kritiků a diváků prdel. V podstatě kromě úvodní scény v hospodě zde nejsou ani hrátky s kamerou a záběry, nic. (03.09.2016)