Děkuji za vaše služby

Válečná traumata jsou v případě Američanů ohraným tématem a většinou je to jako přes kopírák. A upřímně řečeno Thank You For Your Service si s nějakou neotřelostí také hlavu neláme. Nicméně v tomto případě režie netlačí na pilu co se emocí týče, takže to celé působí celkem opravdově. Seděli mi i herci a Tellerův projev mě baví film od filmu víc a víc. Jediné, co mi bylo proti srsti byl fakt, že zde přítomný Písečný had nechtěl(a) nikoho vykuchat. Ale to snad ani není vada na kráse. Nic, na co by se vzpomínalo, ale na jedno podívání je to fajn. 70% (20.01.2018)

Další film do mozaiky filmového obrázku války v Iráku tentokrát na téma veteránu po návratu z drastických misí a jejich ne(schopnost) fungovat v běžném životě a (ne)schopnost systému se o tyto lidi s traumaty a psychickými poruchami a nemocemi postarat. Tenhle film na pomezí psychologického a místy nezávislého filmu sleduje osud několika přátel z jedné jednotky. Zaujalo. (16.09.2018)

Film natočený na základe skutočných udalostí, zamerajúci na bývalých vojakov ktorí sa snažia spracovať psychické následky vojny. Čo vojak, to život, to príbeh. Film má silné téma, no zdá sa mi, že režisér J. D. Hall sa akoby trošku bál byť viac ráznejší. Nehovorím, že sa tu neobjavia silnejšie emócie, ale nie v takej forme, v akej by ste očakávali. Z hercov výkon M. Tellera mi bol najbližší. Osobné hodnotenie: 75% (***) (07.04.2019)

jakkoliv je posttrauma extrémní svinstvo,které rozhodně nebude žádná sranda,co se filmu týká,je to téma,které bývá neustále na jedno brdo.V čem je Thank you for your service napřed je fakt,že tohle téma servíruje hodně uvěřitelně,bez příkras a hlavně bez tendencí pudit slzy,což je vlastně fajn,protože nakonec je ten film silnější než spousta jemu podobných.Tellerovi dost často jeho projev moc nevěřím,ale tady jsem s tím problém neměl...60% (21.01.2018)

Další z dlouhé řady protiválečných filmů, poukazujících na postoj americké vlády a jejího systému vůči navrátivším se vojákům z válečných zón. Problém každopádně je, že všechny filmy zabývající se touto tématikou si jsou podobné jako vejce vejci a skutečně nepřináší nic nového. Takže i zde sledujeme osudy několika vojáků, kteří se vrátili zpět domů s těžkými traumaty, s nimiž se tu pak vyrovnávají každý po svém, někdo dramatičtěji, někdo radikálněji, jiný emočněji, krapet na prd je ovšem to, že nic z toho příliš nefunguje, slibování, prošení, vyhrožování, násilí, výčitky, všeho spousta, ale nic zásadnějšího, či přesvědčivějšího, prostě nevím, nicméně ze všech těchto filmů začínám nabývat dojmu, že by USArmy měla dělat podrobnější a věrohodnější testy, než z těch prázdných mozků co odešlou do válek udělají ještě prázdnější. Takže jak už jsem ale zmiňoval, dramatično, ani emočno zde nefungují, atmosféra nulová, postavy nevýrazné, což se pak dá tvrdit i o jejich hereckých představitelích, zkrátka, já mám pocit, že už je těch filmů na toto téma asi už moc, a zrovna tento ani ničím nevyniká, takže si vážně nemyslím, že by tato podívaná stála za nějakou zvýšenou pozornost. (04.06.2019)