Můj přítel Fabián

Jen je mi líto, že jsem neviděl více filmů s Ladislavem Chudíkem. Jisté je, že by si Trojan a Dr. Sova mohli ve své prázdnotě otřesně vymodelovaných mirko-dušínovských typů podat ruce. S Chudíkem se jednoduše nelze ztotožnit; v tomto snímku je mu však vážným konkurentem Věra Bublíková, které k dokonalosti chybí jen tvář Jiřiny Švorcové. Přesto nám však pomáhá nesoustřeďovat veškerou zhnusenou diváckou aktivitu pouze na chudáka Chudíka. Protože si pak Bohuš Záhorský střihnul své klasické otravné nic a Robert Vrchota dostal ke svému podlému Řepkovi jen málo prostoru, otěží filmů se chápe Otto Lackovič, který i přes občasné přehrávání (zejména na tradičně prosvětleném konci filmu) snaží se své postavě dodat nějaké pozadí, což se vcelku potkává s úspěchem. (27.02.2005)

Dobrá duša Chudík sa rozhodne pomáhať blížnemu bez ohľadu na etnickú príslušnosť, urobí z negramotného kopáča Lackoviča zvárača a pozdvihne ho na vyššiu ekonomickú úroveň. "Dovolte přece, tadydle cikán, podepsat se to neumí, a bere víc než solidní inteligentní pracovník?!" Okrem hmotného zabezpečenia presťahuje pracovitého vdovca aj s maloletým synom do nepojazdného príbytku ("Šukar bytos, Fabiáne!" "Dyk, rádio!") a zabezpečí im aj ostatným súkmeňovcom vzdelanie vo večernej škole. "Elektřina, to je velká síla. Dnes nám svítí v elektrodě a jednou s ní poletíš ke hvězdám!" Cigáni sú citlivé duše, ktoré na pracovné a vzdelávacie neúspechy, gadžovský rasizmus a nedodržané sľuby reagujú sklonmi ku klamaniu, alkoholizmu, bašavelu a okázalému trpiteľstvu. "Já teda proti romantice nic nemám, ale labužníky bych nepodporoval..." Nádej prináša budúca generácia, ktorá s pionierskou šatkou na krku a pionierskymi ideálmi v srdci pôsobí prekvapivo výchovne na vlastných otcov, ktorí sa rozhodnú spoločne s gadžovcami budovať nový lepší svet bez predsudkov. "Mám takový dojem, že se nám naše kádrová politika nevyvedla..." Protirasistická a zároveň budovateľská agitka so schematickým naivným scenárom dala na frak predsudkom, ale nezamlčala ani niektoré etnicko-kultúrne negatíva, Otto Lackovič sa previedol v prvej zo svojich mnohých cigánskych úloh a Dušan Klein už v detskej roli zbieral skúsenosti, ktoré o 33 rokov neskôr zúročil v o niečo lepšom cigánskom integračnom filme Kdo se bojí, utíká. Za tri zlomené ceruzky. (16.05.2024)

Je to schematická agitka nejhrubšího zrna, ale přesto výjimečně zajímavý snímek. Zatímco témata jiných socrealistických filmů (jako pětiletky, ženy na traktoru, rozorávání mezí, nová úloha umění apod.) jsou z dnešního pohledu už čistě historická, v Mém příteli Fabiánovi se typické schéma přerodu v "nového člověka" setkává s dodnes velmi ožehavým problémem. Bavila mě naivní odvaha, s jakou je k tomuto problému přistupováno: Kde jinde uvidíte, jak se Cikáni přetahují o písanky a sní o pionýrských šátcích? Oldšetrhend Chudík a jeho ženský ekvivalent Bublíková jsou konstruováni jako švýcarští hodináři cikánských duší, ale je jim dopřáno i jedno významné škobrtnutí, které dokáže, jak křehké duše těch lidí jsou a jak malicherné jsou osobní záležitosti oproti velkým společným věcem. (14.08.2010)

Tak tahle agitka tedy mocně tahala za ocas. Já jsem celý film nepobral, proč chodil ten malý cikán do večerní školy s otcem, a ne do normální. No, hercům něco dát musím, to se musí nechat, že zvládli role zodpovědně. Hudba z toho dělala zbytečnou kovbojku. Závěr s těmi směnami byla taková pitomost, že se to nedalo. To asi dostal scénárista rozkazem či co. Ať žije KSČ hihihi. (25.10.2016)

Budovatelský výrobní film o sociální integraci cikánů do výrobní sféry. Cikáni naprosto negramotní a práci a škole se vyhýbají jako čert kříže. Ale je tu cikán Fabián, který snahu projeví, když mu svářeč Trojan podá pomocnou ruku. Reakce okolí však nijak nepřekvapí a tak problémy na sebe nenechají dlouho čekat. Trojana si zahrál Ladislav Chudík, Fabiána Otto Lackovič, který si cikána zahrál ještě mnohokrát, a jeho syna Fabiánka pozdější režisér Dušan Klain. Poznal by ho tu někdo? Námět a děj není nezajímavý, ale celkovou atmosféru velmi kazí propaganda své doby. Film byl dokonce vyroben v barvě a tak rudá zář z celého snímku skutečně jenom září. Je tu zachycena a dosti pozvedána rasistická nálada v tehdejší československé společnosti. V zájmu je však odstupující kulturně-sociálně-politický experiment, jehož výsledkem měla být podle vládnoucí komunistické strany totální převýchova člověka dle zásad učení marxismu-leninismu, základní doktríny stávajícího režimu. Podle historických pramenů to snímek neměl v žádném případě jednoduché. Připomínky k němu měl dokonce i tehdejší ministr kultury Václav Kopecký. Původně byl snímek hlavně v dialozích daleko tvrdší, ale museli zasáhnout cenzurní nůžky. Dnes by však takovýto film už nemohl vzniknout vůbec, takže s ohledem na tehdejší temnou dobu, klobou dolů. Ve svém smyslu je to filmový počin více než odvážný. (02.02.2017)