Člověk není sám

Dílo, které je vždy stěžejním bodem jakékoliv festivalové přehlídky československé normalizační kinematografie. Ač má „Člověk není sám“ tendenci hrát si na neškodnou a řemeslně slušně zvládnutou kriminálku, jednak toto není pravda a jednak jde o film velmi nebezpečný. Zcela totiž ve smyslu dneška legalizuje práci StB a tuto činnost vědomě polidšťuje. V tomto případě totiž staví příslušníka StB do role spasitele údajně politicky nevyzrálého výzkumného pracovníka, vše se odehrává s nepřesvědčivým šarmem, vtipem a bodrostí. Klíčovou roli v tomto záchranném procesu sehrává až nelidský kladná předsedkyně ZO KSČ v podání nikoho jiného než Jiřky Švorcové. Zvláště úsměvná je z dnešního pohledu její filmová stížnost, že ostatní kolegy všichni oslovují titulem a vykáním, jen jí křestním jménem. Je se čemu divit, bere tuto ženu někdo ještě dneska vážně? Režisér Josef Mach byl jedním z těch, kteří byli v 60. letech uklizeni do pozadí mnohem schopnějšími autory, avšak v 70. letech navázali na svou tvorbu z let padesátých, kde mu lze toliko přiznat jako polehčující okolnost, že filmy „Vzbouření na vsi“ (1949), „Rodinné trampoty oficiála Tříšky“ (1949) nebo „Akce B“ (1951) nepatřily mezi ty alarmující zástupce prvního období temna v československé kinematografii. (23.11.2012)

Otřesná ideologická slátanina, jejímž spoluautorem je Ivan Gariš, mimořádně odpudivá postava, jeden z nejobávanějších estébáků, který se v padesátých letech podílel na akci Kámen. Film zcela bez uzardění legitimizuje činnost StB, navíc v silně nevěrohodném a hrubě zkresleném podání. Těžko říct, co je horší, zda příběh sám nebo trapný herecký výkon Zdeňka Kampfa, kterého měli snad rovnou odstřelit... Ozdobou tohoto prorežimního dílka je samozřejmě Jiřina Švorcová v roli stranické funkcionářky, pokoušející se zachránit zaváhavšího inženýrka. Libíček se Sovákem zdiskreditovali sami sebe, bohužel. Hrůzný přízrak znormalizované československé společnosti. (07.08.2018)

Nepěkný komunistický výukový film o tom, že donášet a bonzovat je správné. Snaha vylíčit StB jako užitečnou organizaci, kde jsou dobří pracovití lidé je nechutná záležitost. Zejména plukovník a poskok majora Jirky Sováka je odporně slizký. Zdeněk Kampf nehraje zbabělého inženýra moc dobře. Jiřinka Švorcová opět přehrává, jak je jejím dobrým zvykem. Celkově je to pozoruhodný paskvil. (18.12.2009)

Jenže, za tím vším se skrývá výborná hudba Vladimíra Sloupa, slušná režie s dlouhými scénami, silné dialogy Lídy a Ing. Krále, i trochu té psychologie se soudruhům podařilo. Královo pobyt ve vězení je perfektní. Humor do toho přináší skvělý, zkušený mukl Libíček, Sovák se Šméralem jsou plně poživatelní a Jiřina je prostě moje slabost (její herectví je upřímné). Když dokážete čelit současné, západní demagogii, tak proč ne téhle. Použij rozum a film se pro Tebe stane výborným detektivním drámem, o kterém si dnes můžeš udělat svobodný názor. (21.08.2013)

Režisér Josef Mach byl podle mě vynikající profesionál, hlavně proto, jak se dokázal pohybovat skrze žánry. V jeho filmografii najdeme velmi dobré filmy, průměrné i vyslovený odpad, mezi který musím bohužel zařadit tuto těžce prorežimní normalizační agitku se špionážní zápletkou. Nezachránili ji ani Sovák s Libíčkem či Šmeralem. Záhadou je mi obsazení hlavní role brněnským hercem Zdeňkem Kampfem, který je v tomto filmu přímo tragický... (08.08.2008)