Život

Fajný záver, ale ináč je to iba remeselne ok zvládnutá žánrová šablóna, ktorú zrodila možnosť použitia audiovizuálnych trendov z Gravitácie. Nuda pri nej nehrozí, napätím funguje a na jej hereckú partičku sa dobre pozerá, ale dejové klišé, občasná nelogičnosť a minimálne dve zle zostrihané scény ju z dlhodobého hľadiska zhadzujú do zabudnuteľného priemeru. (31.03.2017)

Keby sa snímka nebrala tak vážne, tak by to uľahčila sebe aj nám. Snímke sa celkom darí baviť, ale nie zanechať skutočný dojem. Koniec ako taký mohol prekvapiť a potešiť, ale je bohužiaľ spracovaný takým spôsobom, že už ho odhadnete, zvlášť keď sa rozoznie dramatická hudba. Hoci hlavné postavy sú zaujímavé a sympatické, ale ich osudy a pohnútky sú len zbežne načrtnuté. Predsa len je ich dosť a potrebovali by sme viac času a snahy tvorcov k vytvoreniu hlbšieho vzťahu. Ich myšlienky sú niekedy zaujímavé, inokedy z nich zase vypadne nič-nehovoriace klišé. Vzhľadom k hereckému obsadeniu je to trochu premrhaný potenciál. Tvári sa, že nám chce povedať niečo viac, ale myšlienka sa niekde stratila. Je to pomerne dobre pozerateľný film, ale bohužiaľ neprináša nič, čo ste ešte nevideli inde. (09.09.2019)

(Budu spoilerovat pro tento film i pro Boylovo Sunshine.) Cítím silné Sunshine vibrace, většina postav má i podobné charakterové oblouky. Jake je Cillian, Ryan je Chris Evans, Rebecca je Rose Byrne, Ariyon Bakare je ten týpek, co v Sunshine spáchal sebevraždu, Hirojuki Sanada je ten týpek, co v Sunshine nepřežil přeskok mezi loděmi a kapitánka Olga je Hirojuki Sanada, když hrál v Sunshine kapitána. Rozjezd Života se mi líbil hodně moc, střed pořád stačil mým očekáváním, konec mě bohužel neuspokojil, nejspíš kvůli kombinaci nezkušeného režiséra i scénáristů. Jde vidět, o co se snažili, ale provedení té vizi v pozadí trochu nestačí. Nepřekvapivá hudba to taky držela spíš v průměru, než že by film pozvedla na něco výjimečnějšího. Abych pokračovala v Sunshine paralelách, tak mi přijde zajímavé, že Sunshine skončil happy-endem a k titulkům začala hrát ta nejdepresivnější písnička na světě ("Avenue of Hope" je taky od té doby navždy v mém srdci), kdežto Život naopak skončil špatně a do titulků se rozjel optimistickým popěvkem. Nicméně je potřeba říct, že všechny moje výtky se vyrojily až po skončení filmu. Během sledování jsem nedokázala odtrhnout oči od obrazovky, seděla jsem doslova na okraji sedačky, a přestože byl dějový vývoj poměrně snadno odhadnutelný, jsem se i trochu bála strachy pohnout. Takže ve výsledku jsem spokojená a přála bych si víc takovýhle filmů a míň Ridley Scottů snažících se být stále relevantní vytvářením stupidních úzkoprsých mytologií. (17.11.2017)

"Ostanem tu vo vesmíre, ľudia sú zkurvysyni..." Abslútne nechápem ako je možné, že toto výborne sci-fi svieti v modrých farbách a hodnotenie nepreskočilo ani 70%! Pravdepodobne mnohých nasrala výrazná podobnosť s filmom Votrelec, mne to však nevadilo vôbec. Na filme sú vidieť peniaze , atmosféra je úplne perfektná a v podstate som za celý film nenašiel nejaký hluchý alebo nudný moment. Dokonca i scény, v ktorých sa nič zásadné nedeje iba sa napr. spomína na život na zemi, sú podané a prezentované zaujímavo. V niektorých momentoch zaznie veľmi dobrá hudba , ktorá mi občas pripomínala Vangelisa. Soundtrack celkovo chválim, pretože i depresívna hudba bombasticky funguje! a poháňa dej. Ďalším tromfom je nepredvídateľnosť. Tipoval som , kto ostane na žive a tip mi vlastne i vyšiel, dokonca i spôsob smrti, ale úplný záver to všetko obrátil hore nohami. Samotný záver si dovoľujem označiť za úplne bombový! Takto má končiť horor a takto kľudne môže končiť i sci-fi. U mňa jedno z najlepších sci-fi za posledné roky spolu s Interstellarom a Gravitáciou. K dokonalosti chýba pár minút navyše, v pohode by som ich zvládol i s radosťou prijal. Možno časom nejaká rozšírená edícia na blueray, ktovie... 90%. (19.06.2017)

Joaha! Takže pokud se v áčkovým režisérem áčkově natočeném filmu osazeném áčkovými herci přes hodinu unyle nerozebírají s vyšinutou plechovou hubou při cestě na Jupiter nejpalčivější filozoficko metafyzická dilemata tlučhubovského kokotizmu jako například „Kolik stojí deset hrušek, když jedna stojí v širém poli“, prohlásí jej zdejší Klubík patologicky hloubavých umaštěných paniců s patentem na kategorizaci filmů automaticky za béčko a unisono mu okázale kurví rejtynk. A samosebou vše, v čem se objeví frustrovaný kosmonaut v raketce, je jen vykrádačkou Vesmírné prudy 2001 nebo Vetřelce. Ale já vám poradím, hošššy. Začněte tím, že si koupíte šampón proti lupům, deodorant, hadry z jiného obchodu než Maminčin hipster a pečlivě si vymačkáte všechny jebáky na obličeji a krku. Poté konečně ve třiceti opusťte svůj zatuchlý pokojíček s Mekbukvicí, plakátky kapitána Homokokota, Super a Spájdrgeje, stylově prokládanými wykydpedicky vyčerpávajícími výbory z díla Kierkegaarda a Schopenhauera, a společensky se uplatněte v některém z mnohých skvělých zaměstnání, adekvátních vašemu dokokotorátu z FFUK. Třeba u Mekdonalda, v Tesku nebo jako prodejce multilevlu. Garantuji vám, že po takovéto odvážné resocializaci si záhy i najdete kluka, zašukáte, uvolníte přetlaky, okolí vás začne znatelně méně považovat za škaredého nesnesitelného egoistického pičuse a poznáte, že Život nemusí být jen nabubřelé honění nevyvinutých šulínků, ale i čiré odreagování a zábava. Skvělá náplast na posledního přežvaněného Vetřelce! Žádné ubíjející androidí kreacionistické filipiky, žádné unylé hodinové cestování na planetu Smrtící nuda, jen pěkně od startu odsejpající a krásně udělaný souboj porážkové posádky s vychcaným, agresivním a nekompromisně lidožravým ufonským humusákem. (04.06.2017)