Nosferatu - Fantom noci

Projekt 100 nám tento rok dal výbornou příležitost shlédnout jak Murnauův originál, tak Herzogovu předělávku Upíra z Nosferatu. Abych řekl pravdu tak na podobné experimenty moc nejsem, do kina jsem tedy vcházel s nedůvěrou, mírně zředěnou faktem, že Herzoga docela žeru. To co mi bylo podáno byla velmi zajímavá, vcelku originální a slušně poskládaná pohádka pro dospělé s atmosférou federativního koprodukčního seriálu Teta (berte s rezervou). Nezní to vábně, ale večer jsem si dobře užil a nechce se mi ani moc srovnávat s černobílou původní verzí. Největším problémem Herzogova filmu je posun hlavní postavy z temného přízraku na vybledlý, vyzáblý raneček neštěstí, který hrůzu nenažene a spíše je radno jej politovat. Co mi chybí možná ještě trochu víc je původní psychedelický nádech (filtry, zrychlené záběry, sugestivní snové scény), který mě u originálu dostal, tady je vše pomalejší, mdlejší, bezkrevnější (ne že by to bylo zase tak špatně, ale já to mám radši tak jak to bylo, protože z toho přímo mrazilo...) Zůstala tedy kostra příběhu s výbornou ale jinou atmosférou, slušnými hereckými výkony (i když Bruno je prostě anděl a andělem zůstane) a několika velmi povedenými originálními přídavky (SPOUSTA krys, morem nakažení, slavící své poslední dny opuletní hostinou, rumunští cikáni apod...) Tedy tak, film je to zajímavý, ve srovnání s originálem mi neobstál, Herzog ale přesto určitě nešlápl vedle - minimálně stojí za shlédnutí. 7,5/10 PS: upozornil bych ještě na geniální hudbu od Popol Vuh (05.03.2009)

Írsky spisovateľ Abraham Bram Stoker vydal v roku 1897 svoj najslávnejší román. Zrodil sa gróf Dracula. Príbeh o krvilačnom šľachticovi z Transylvánie sa stal legendou. Táto kniha je vďačným námetom pre filmárov. Od počiatkov kreatívnej kinematografie až po súčastnosť sa natočilo nespočet filmových adaptácií tejto literárnej predlohy. Nemecko-francúzska verzia z roku 1979 je hodne zaujímavá. Je spracovaná v podmanivom gotickom štýle. Obsadiť Klausa Kinskiho do úlohy Draculu bola skvelá voľba. **** (15.06.2016)

Takřka věrný remake Murnauova černobílého němého díla. Na rozdíl od něho však končí prakticky beznadějně. Po esteticko-výtvarné stránce Herzoga překoná v tomto tématu snad jen Roman Polanski v Plese upírů; tam však k úplné dokonalosti zase vadí poněkud zdlouhavější rozjezd. Jsem toho názoru, že výše jmenované tři draculovské filmy jsou zatím dosud zřejmě nejlepšími. Coppola je nepřekonal, ale stejně jemu i všem jmenovaným dávám jen čtyři, byť silné, hvězdičky. Doufám, že na těch pět tento námět ještě někdo natočí... (08.11.2008)

Zajímavý "remake" - tak trochu stejné - tak trochu rozvité - tak trochu jiné. Jiné hlavně svým poselstvím: "Smrt není všechno. Je ještě něco horší" . Drákula jako oběť své nesmrtelnosti. Mnoho zásluh na celkovém dojmu má pak pochopitelně skutečně fenomenální Klaus Kinski, jenž sice problémem nesmrtelnosti zrovna netrpěl, ale tady jeho holé palici věříme doslova všechno. (15.07.2005)

Herzog sa s tým naozaj vyhral plus niektoré zábery kamery boli vskutku úžasné. Isabelle je krásna žena, a aj s Brunom boli typovo vhodne obsadení, bohužiaľ sa mi zdalo, že miestami až moc prehrávajú, čo ma celkom rušilo, ale asi to tak malo byť. Naopak Kinski bol fantastický (neverím, že som to napísala). Neviem, či to vystihnem správne, ale z celého filmu na mňa išiel taký zvláštny nepokoj, hlavne z druhej polovice. 3,5* (02.06.2016)