Trpká úroda

Na začátku filmu představuje režisér Ukrajinu počátku 20. století jako barevnou pohádkovou zemi. Potom drama ztěžkne. „Lidé byli nuceni souhlasit s komunismem jak to požadoval Stalin“ je dost velká historická zkratka. Podobně je celé národní neštěstí redukované do trivializované velikosti a emocionálního dopadu. Tento filmově málo známý holocaust známý jako hladomor by si zasloužil lepší film. Minimálně by si to zasloužily ty miliony oběti. Je to koukatelné tak v kabelové televizi. Co se týče historie, VŘSR bylo sedm revolucí v jedné revoluci. Byl to pokus vytvořit alternativní systém, vystoupit z kapitalismu a zničit ho (dynamika kapitalismus versus socialismus). Druhá revoluce bylo masové hnutí tři složek zezdola. Rolníci chtěli jako všude po válce půdu a rovnoměrně rozdělit pozemkové vlastnictví (nejvíc pozemková aristokracie). Vojáci jako rolnici v uniformách a dělníci, třetí byl boj dělníku za své práva. Znovu vidíme konflikt město vesnice, který se přelil do občanské války a byl i hlavním Stalinovým terorem proti vesničanům rolníkům. Zboží od nich šlo na světové trhy. Bolševici se orientovali na západ, věřili v pokrok. Byli to modernisté, chtěli vytvořit moderní sovětskou socialistickou společnost. Národně osvobozenecký charakter. Rusko se začalo fragmentovat a tzv. okrainy se chtěli oddělit a emancipovat (Polsko, Pobaltí, Zakavkazsko, střední Asie). Bolševici národně osvobozeneckou myšlenku podporovali, Finsku povolili se oddělit, ale Ukrajině ne. Vznikl velkoruský nacionalismus - Rusové a Ukrajinci mají být jeden národ. Lenin i bolševici byli pragmatici, nejdřív práce pak teorie a tu se snažili až pak narvat na realitu. Bolševické hnutí se hlásilo k internacionalismu, takže se to trochu popíralo, ale zároveň se hlásili k dekolonizaci. Internacionalistická revoluce byla tedy již šestá revoluce. Později zmutovala do panslavismu - vývozu revoluce , která spasí svět. Je to vznik sovětského imperialismu. (30.10.2017)

Ano, je to schematické a spíše než o válečné drama se jedná o dobrodružný film. Je tam záporák se svými nohsledy, hrdina se svojí láskou, který nejprve odchází aby se vrátil a zachraňoval. Cestou potkává hodné i zlé z nichž se někteří chovali vskutku nelogicky. Digitální efekty (výbuch auta s granáty) byly slabé a jako skutečně velké téma a sousto pro filmaře (hladomor na Ukrajině) to celé působilo dost nízkorozpočtově, byť snaha o co nejvěrnější reálie byla vidět na každém coulu. Začátek snímku je jak reklama na Tatranky Opávia - ,,z darů naší země'', kdy vše hýří barvami a chutěmi jako ty Tatranky. A řekněme si rovnou, herci také moc jako Ukrajinci nevypadali a nepřidala k tomu pranic ani angličtina kterou hovořili a komolili slovanská jména jako třeba ,,Nathalka''. To všechno ano.... Ale! --- Kolik je pořádných filmů zabývajících se hladomorem v Rusku ve dvacátých letech? Dnes se o tom maximálně tak točí dokumenty (a ani těch není zrovna přehršel), protože to je úplně stranou zájmu dnešního diváka a kouká na to maximálně tak ten, kdo už o tom něco ví a chce vědět více... Málokdo z mladých si dnes sedne před TV s programem na klíně či obrazovce a řekne si.. hmmm... dnes večer si dát ten dokument o hladomoru !!! --- A najednou tu Kanaďáci natočí něco takového! Pravda, příjmení tvůrců George Mendeluk a Richard Bachynsky dávají tušit, že to nebudou tak úplně potomci francouzských osadníků ani původních domorodých kmenů a dá se tušit i proč zrovna lidé těchto jmen měli pohnutky toto točit. Natočit film o hladomoru aby to mělo grády asi není žádná legrace ať už z hlediska rozpočtu tak z hlediska návratnosti peněz. Opravdu by jste chtěli co nejreálněji vidět co se dělo v Bělorusku, na Ukrajině a dalších místech Sojůzu za hladomoru? Hromady mrtvých, umírajících, kanibalismus někdy dokonce na vlastních dětech? Miliony zmařených životů? Věřte, že ne protože realitu si v celé té hrůze ani nedokážete představit a buďte rádi za tu schematičnost zde. Já ve filmu vidím hlavně jeho snahu něco sdělit o tom co se dělo v Rusku a co se i dnes celkem rádo zamlčuje. A to sdělení i přes mírnou krkolomnost a někdy i neuvěřitelnost děje tam jasně cítím. Je to obžaloba teroru Stalina, největšího vraha lidských dějin. Koho by téma hladomoru zaujalo doporučuji vidět čínský velkofilm ,,1942'' z roku 2012. Dávám tedy za tři pečlivě zavlažená zrnka pšenice ! * * * (21.12.2017)

Film zobrazující bolševický sovětský "ráj" na Ukrajině. Přebírání moci sověty, násilná kolektivizace, kradení majetků už tak chudým sedlákům, rabování kostelů, vraždy, bída a hladomor. Inu, tradá.....představujeme bolševismus - spravedlivý a mírumilovný systém, kde je každý šťastný. Tohle asi Julius Fučík ve svém díle "V zemi milované" neviděl nebo nechtěl vidět. Trochu mi to připomnělo VOLYŇ ale ta byla ještě o level výš a hlavně se věnovala jinému období. Ano, film je historicky ne úplně přesný, což je tady po právu vyčítáno, na druhou stranu, takhle nějak to vše probíhalo a takové hrůzy se děly (jistě ještě větší než jsou zde zobrazeny - když jedli i své mrtvé děti), takže nevidím důvod tomu ubírat. Taková a podobná díla by se měla povinně pouštět mládeži na školách. Aby nikoho z nich nenapadlo později házet do urny lístek s KSČM. (26.08.2019)

Ja budem tentokrát blahosklonný. 1. Ide o kanadský film a tie nikdy neboli veľmi kvalitné. 2. Mám podozrenie, že ho vyrobila nejaká kanadská TV a preto ním logicky chcela osloviť svojich divákov - natočila to ako americkú komerciu. 3. Nemám rád, keď historické filmy ukazujú iba pohľad 1 z 2 strán, ale tento taký nevyhnutne musel byť. 4. Keď sa ma to pozriem len ako na "dobrodružný" film tak sa to dalo v pohode pozerať. (17.03.2018)

Opäť sme v Sovietskom zväze a tento krát je to cestou anglicky hovoriaceho filmu o ukrajinskom hladomore. Samozrejme, že je to film v štýle západných filmov a obyčajní ľudia v anglicky hovoriacom svete nevedia o tragédii ukrajinského ľudu takmer nič. Páči sa mi ale silný ukrajinský duch vo filme, ich sila a odvaha. Aj keď film je spracovaný podľa historických udalosti, je tu množstvo nepresnosti. Hladomor na Ukrajine bol v rokoch 1931 až 1933, ako súčasť väčšieho sovietskeho hladomoru, ktorý zasiahol aj oblasti na juhu pri ktorom zahynulo až 6 miliónov ľudí a až od roku 1933 začala kolektivizácia na Ukrajine. Hladomor ako tragédia zanechal na obyvateľstve Ukrajiny hlboké sociálne, psychologické a demografické stopy. A aj preto po vypuknutí 2. svetovej vojny obavy zo stalinizmu boli silnejšie, ako vlastenecké cítenie (od roku 1922 bola Ukrajina súčasťou Sovietskeho zväzu). Stalin Ukrajinu zase obetoval a takmer 2 roky bola okupovaná nacistickým Nemeckom, ktoré tu zriadilo Ríšsky komisariát Ukrajina. Ukrajinci sa mu revanšovali, že bojovali v radoch nemeckej armády, v organizáciách SA, v divíziách Waffen-SS ale aj v ďalších jednotkách bojujúcich proti Sovietskemu zväzu ROA, KONR kde ich bolo zapojených vysoko cez 1 milión dobrovoľníkov. Takže môj záver, nechajme si robiť historické filmy, respektíve dokumenty tomu komu to náleží. (07.07.2018)