Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Horor
  • Akční
  • Dokumentární

Recenze (347)

plakát

Útěk do Berlína (2023) 

Konečně! Vedle filmového zpracování se dočkala hrdinná skupina bratří Mašínů i kvalitního dokumentárního zpracování. Po mnoha letech mlčení kinematografie (knih věnujících se danému tématu bylo po roce 1989 dost a stále přibývají) tak tato dvě prázdná místa byla zaslouženě zaplněna. A to velmi kvalitně. Dokument působí velice profesionálně a nelevně. Prostor dostávají všichni žijící protagonisté a jejich okolí prostřednictvím rozhovorů. Ti, kteří již odešli na věčnost zde promlouvají skrz rozhovory z archivů. Velmi oceňuji i kvalitní hudební doprovod. Díky tomuto dokumentu jsem měl poprvé možnost nahlédnout na skutečná místa proslulého útěku do Berlína, ať už záběry přímo z místa či z dronu. // Při Mašínech na útěku nestáli jen všichni svatí ale musel při nich stát i samotný Bůh, který jim fandil a musela to být jeho vůle.

plakát

Smrtelné zlo: Probuzení (2023) 

Neodehrává se to v lese ale v paneláku, byť temném, jenže prostě strašidelný les byl tím, co určovalo od počátku tuto hororovou sérii a byl jejím symbolem. Přijde mi to v tomto případě, jako si vzít s kámoši hokejku, helmu, puk, obléct si brusle a vylézt s nima na fotbalové hřiště, abychom si zahráli hokej.

plakát

Sierra Burgess je marná (2018) 

Spoilerek! Klasický film s klišoidním koncem, který se děje většinou pouze ve filmech, o tom, jak může obézní nepříliš pohledná holka získat prvotřídního krasavce a hvězdu fotbalového týmu ze střední. Hezky se na to kouká a má to šlechetné poselství - nejen vzhledem partnera "živ" je člověk. Všichni ale tušíme, které dívčině by spíše v reálném světě hlavní hrdina skutečně dal přednost. Kristine Froseth to zde moc sluší.

plakát

Saw X (2023) 

Prostě celou tuto sérii brzdí to, že tvůrci asi počítali pouze s trilogií a nechali Johna Kramera alias Jigsawa příliš brzo odejít na onen svět. Pak už v dalších dílech vařili z vody, aby to jakž takž všechno dávalo smysl a zapadalo do sebe a museli/musejí se vracet v čase do doby, kdy byl Jigsaw naživu. Mohli to v určitém momentu utnout a představit "nového" Jigsawa - identické dvojče Johna Kramera, který bude pokračovat v práci svého zesnulého bratra. To je jen příklad. :-) Takhle jsme opět sledovali návrat v čase, který se ale povedl. Přiznám se, že při některých gore scénách jsem si říkal, že už jsem na tohle starý (přeci jen v době, kdy vznikaly první díly, jak na běžícím páse, jsem byl teenager), nicméně zvláště ve druhé polovině filmu jsem cítil velké stupňující se napětí, takže to splnilo svůj účel, který jsem očekával. Navíc "desítka" přinesla i obrat, jelikož tady Jigsawovi nejde nefandit, vzhledem k povaze těch, na které si nachystal pasti. A titulní znělka provázející celou sérii a objevující se v napínavých momentech, je prostě úžasná.

plakát

Další gól rozhodne (2014) 

Americká Samoa jistě patří k trpaslíkům jak ve fotbale, tak i geograficky. V Evropě také najdeme geografické a zároveň fotbalové trpaslíky, z nichž někteří jsou srovnatelní či ještě menší, co do rozlohy i počtu obyvatel, než Americká Samoa - Andorra, Faerské ostrovy, San Marino, Lichtenštejnsko, Gibraltar. Přesto se prezentují lepšími výsledky a sem tam dokáží uhrát i nějaký ten překvapivý bod, což značí, že ve fotbale ostrovního oceánského státu dlouho nebylo něco v pořádku a to přišel změnit kouč z USA Thomas Rongen, jeden z hrdinů tohoto dokumentu. Na druhou stranu je třeba přiznat, že fotbal na starém kontinentu má větší tradici, i v trpasličích státech, než na ostrovech v Oceánii. Navíc fotbalisté evropských trpaslíků dostávají jistě nějakou odměnu za reprezentování svých malých ale bohatých zemí a taktéž je pohání touha po zážitcích, že mohou nastoupit na pořádných stadionech a zahrát si proti top hráčům světové kvality velkých zemí v evropské kvalifikaci. To reprezentanti americké Samoy hrající zadarmo, mohou jen snít o hraní na větších stadionech (stadionky v dokumentu odpovídají spíše úrovni našich českých amatérských soutěží) a taktéž proti žádným světovým hvězdám asi nikdy nenastoupí, jelikož ty v reprezentacích oceánských zemí asi nenajdeme. Hrdinové dokumentu prostě hrají pouze kvůli svému srdci, hrdosti na svou zemičku a z lásky, k nejkrásnější hře na světě.

plakát

Velké nic (2023) 

Přehlídka lidské jednoduchosti, omezenosti a malosti.

plakát

Der Anständige (2014) 

Předčítání z korespondence Heinricha Himmlera s jeho rodinnými příslušníky, potažmo kolegy z NSDAP, na pozadí dobových fotografií a filmových záběrů z jeho života, života strany a války. Mrazí v zádech např. z dopisů naivní dcerky Gudrun, která kupříkladu popisuje návštěvu koncentračního tábora Dachau jako příjemnou návštěvu plnou příjemných zážitků. Jako doplněk doporučuji přečíst knihu Himmlerovy praneteře Katrin Himmlerové - Heinrich Himmler: Soukromá korespondence.

plakát

Ludzie i bogowie (2020) (seriál) 

Seriál pojednává o historii likvidačního oddílu polské zemské armády (Armia krajowa, AK), skupiny "Pazur" a především jejích dvou členů Onyxe a Dagera, kteří likvidují německé nacisty a polské kolaboranty. Prvotním vzorem pro seriál se stal oddíl "Wapiennik", který se za druhé světové války zabýval likvidací osob odsouzených rozsudky soudů podzemních odbojových organizací.

plakát

Dom pod Dwoma Orłami (2022) (seriál) 

Seriál začíná v roce 1997, před povodňovou vlnou ve Wroclawi, která přišla v červenci téhož roku. V "domě pod dvěma orly", bydlí babička Zofie, její dcera Helena a vnučka Marianna. Když voda zaleje dům, Zofii zasáhne mrtvice a míří do nemocnice. Dramatický sled událostí zapříčiní nalezení poněmeckých stop v domě, včetně památníku prvního vlastníka domu, paní Lisy Weber. Děj seriálu se poté střídavě přenáší do období let 1918 - 1945 a předkládá dramatické meziválečné a válečné osudy někdejších obyvatel domu.

plakát

Muž z Vysokého zámku - Série 4 (2019) (série) 

Velice důstojné zakončení celé série. Taktéž jsem potěšen, že nezůstal otevřený konec. Celkově vzato, dle mého skromného názoru, skvělý a napínavý seriál s úchvatnými kulisami, lepší než knižní zpracování a to je rozdíl třeba oproti Otčině Roberta Harrise, kde zase kniha byla skvělá ale filmové zpracování za moc nestálo.