Až na dno

Wim Wenders má svoje najlepšie roky dávno za sebou, čo si uvedomuje asi aj on sám. Vzhľadom na slabšie kritiky som očakával, že Až na dno odpíšem po prvej polhodine aj ja, ale nestalo sa. Bez problémov som sa "ponoril" do príbehu, či už spoločného, alebo rozprávaného paralelne, kedy sú dvaja milenci od seba oddelení a v nebezpečí. Symbolika vody asi nefunguje tak, akoby si Wenders a oná nespokojná kritika želali, ale osobne mi prišla minimálne zaujímavá a originálne pojatá. Jamesovi a Alicii to spolu slušalo, bezpečne ma pohltila atmosféra mora, so záverom som mal ale menší problém, i keď som ho bol schopný akceptovať. (09.07.2020)

Po dopozeraní si pripadám ako absolventka študijného odboru antropológia-parašutizmus. Už kedysi dávno Petr Novotný vo svojej relácii o varení zvykol hovoriť: "Nebojte sa odvážnych kombinácií!". Kombinácia podmorského výskumu a boja proti terorizmu znie viac než lákavo, podarilo sa ju aj obrazovo a atraktívne maximálne využiť. Odpustím aj 25-ročnú profesorku, či príliš zbrklé a neromantické zoznamovanie ústrednej dvojice. Práve tá neotrepanosť námetu robí z tohto filmu jedinečný zážitok. Objektívne je to tak na štyri hviezdy, piata je protestná vzhľadom na tunajšie podhodnotenie. (17.07.2018)

Tohle je vlastně založené výhradně na chemii mezi Alicií Vikander a McAvoyem a nutno uznat, že ta funguje bezchybně. Ten společně strávený čas je to nejlepší, co film nabízí a to se rozhodně nepočítám mezi zanícené romantiky. Jakmile se jejich cesty rozdělí, jde to do kytek. Dění ve společnosti oceánografů mi neřeklo vůbec nic a to samé se dá říct o ponorce. Agentova linka je o něco málo zajímavější, ale zase se jedná jen o standardní islamistické blbnutí, které sice neurazí, ale hlubší stopu nezanechá. No a samotný konec je vyloženě k nas*ání. Tohle mělo na víc. 50% (21.05.2018)

Takhle vypadá absolutní tvůrčí bezradnost. Rádoby hluboké melodrama špióna s profesorkou bio-matematiky má grády leda tak když kameraman najíždí panorámata břehů Velké Británie. McAvoy čím starší tím nudnější a překvapivě ani Vikander nevypadá extrémně zůčastněně. Tam bych ovšem viděl vadu spíš v tom jak jsou postavy napsané. Celou dobu se nám tvůrci mermo-mocí snaží do hlavy napasovat osudový příběh dvou odlišných lidí, kteří spolu prožijí intenzivní romantiku na čarokrásném místě (což je ok) a dost nešikovně následně máme možnost vidět fázi odloučení. Tedy cca polovinu filmu, kde se divák u postavy McAvoye vlastně vůbec nedozví co, kde, jak, proč a postava Vikander se chvíli chová jak nasraná puberťačka a za dvě minuty roztomile dumá nad stvořením světa. Vyměnit režiséra, netlačit tolik na pilu a méně sofistikovaně žvanit, bylo by to tak o dvě třídy lepší, protože herecký potenciál to celkem má a vizuálně je to důstojně provedené. (16.04.2018)

Opravdu zoufalá nuda, kdy z totální divácké letargie dokážou vytrhnout jen scény s výborným, přesvědčivým Jamesem McAvoyem z jeho zajetí, které působí vážně syrově a silně, ovšem v podstatě zároveň i jakoby vytržené z úplně jiného filmu, jelikož u jeho zbytku je udržet si pozornost opravdu srovnatelné snad až se zázrakem, tak marně to celé totiž působí. Ať už milostné střetnutí ústřední dvojice, které je zpracováno velmi nepřesvědčivě a emočně chladně, tak veškeré dění kolem postavy Alicie Vikander, kdy to její neustálé kňourání a stýskání po několikadenní známosti působí více než nevěrohodně, ale především infantilně a až otravně, nehledě na to, že i ta její ponorková anabáze nemá pro film jakýkoliv přínos. Zápletku jinak tvoří v podstatě jen sled nepodstatných dialogů a prázdných monologů, které měli vyvolat jen další vlnu emocí, nicméně vyvolávaly tak akorát pocity spánku. No a úplný závěr mě pak definitivně dorazil, to jsem jako nepobral už vůbec, jeho význam, či smysluplnost vyústění, co to jako mělo být? Já zkrátka tuto podívanou absolutně nedal, možná že citově vnímavější publikum si v tom je schopno najít nějakou hloubku, pro mě se ale jedná skutečně jen o silně nezáživný a naprosto emočně prázdný snímek. (27.10.2020)