Hush

Tak dlho som odkladal tvorbu Mike Flanagana, až som sa dopustil chyby pri výbere prvého filmu, ktorý si od neho pustím. Hush nebolo to pravé orechové - hororové. Hra na mačku a myš bez akýchkoľvek vysvetlovačiek nemá našťastie prestrelenú stopáž a pomerne rýchlo to ubehne. Ale ak je jedinou kvalitou filmu jeho krátkosť, tak je niečo zle. Hush ma nechytil a verím, že to bol len môj prvotný zlý výber, lebo Flanaganovu tvorbu chcem zrejme sledovať ďalej (režijne to bolo zvládnuté dobre). Ešte chcem poznamenať, že Kate Siegel je zaujímavý zjav. (22.10.2021)

Pěkný hororový thriller... který by byl super, kdyby měl poloviční délku. Hush má vcelku krátký úvod a pak se hned vrhneme do akce. Dokonce stylová maska padoucha není dlouho nasazena a díky tomu máme o trochu větší vhled do toho, co je hlavní vrahoun zač. Ale jenom trošku. Je to prostě sadistický "lovec", který je solidním záporákem. Hra na kočku a na myš se spisovatelkou, která má tu nevýhodu, že je hluchá, je pěkně udělaná a občas i slušně děsivá. Bohužel jak už jsem naznačil v úvodu, v druhé polovině se začne film trochu táhnout a začnou se objevovat nic moc scény. Objeví se tu dokonce otravný "falešný konec" (po vystrašení diváka se ukáže, že to byla jen představa). Je to škoda, protože první půlce nemám v podstatě co vytknout a hlavní herečka, která film dokonce se svým manželem napsala, není vůbec špatná. Velmi solidní. (7/10) (06.10.2022)

Čas je jak známo pojem relativní, a tak se i hoďka dvacet může subjektivně protáhnout třeba na dvě. Stačí k tomu jen a pouze tragický nedostatek scénáristovy invence. Že téma i struktura příběhu jsou x-krát omleté by mi vůbec nevadilo, ale vadí mi, když mě film nudí zoufalou nenápaditostí, většina scén filmu je totiž strašlivě pitomá. Vrcholem jsou proslovy pana Zloducha (mch. hodně směšná figurka), nebo rádoby psychologizující momenty hluchoněmé samomluvy. Výsledek je o to smutnější, že po filmařské stránce je to práce poměrně kvalitní (kamera), i hlavní herečka docela ujde. Mike Flanagan je možná slušný režisér, ale mizerný scénárista. Po Absentii a Oculu veliké zklamání. (21.04.2016)

Z Mikea Flanagana sa nám stáva jeden z najzaujímavejších hororových/thrillerových režisérov súčasnosti. Po slušných, avšak minimalistických hororoch ako Absentia a Oculus, ktoré však skôr pracovali so psychológiou postáv, než s prvoplánovým vystrašením diváka, prichádza s ešte minimalistickejších home invasion Hush, ktorý si natočil pre Netflix iba tak z nudy za pár dní vo voľnom čase. A aj keď to je na prvý, aj na ten druhý pohľad iba klasický prírastok do home invasion subžánru, tak práve silná režisérska ruka ho dokázala povýšiť na niečo viac než typický zabudnuteľný home invasion thriller. Flanagan sa tu totiž ani na sekundu netvári, že točí niečo iné a ani nesnaží o nič viac než z daného subžánru dostať maximum. A presne to sa mu aj darí. Obyčajná hra na mačku a myš a osemdesiat minútové naháňanie vraha a obete na ploche jedného domu a jeho okolia nebolo snáď nikdy napínavejšie. Fakt, že hlavná hrdinka je hluchonemá je príjemným spestrením a Flanaganovi sa darí pár zábermi výborne načrtnúť vnímanie jej sveta. Hlavná hrdinka, napriek tomuto hendikepu však nie je typická obeť, ale racionálne uvažujúca postava, ktorá vie, že vrah má oproti nej podstatne na vrch a tak sa v rámci možností a žánru v ktorom sa pohybujeme chová maximálna racionálne. Práve vďaka tomu svojím konaním budí u diváka sympatie, čo je pri podobných naháňačkách vraha a obete priam žiaduce, pretože tak umožňuje ten boj prežívať spoločne s hlavnou hrdinkou. V Hush tak vynikajúco funguje napätie, stiesnená atmosféra, aj tempo, ktoré vie, že podobný námet by dlhšiu ako skromnú osemdesiat minútovú stopáž neutiahol. Ani raz tak nestihne nudiť a končí presne v momente, keď by celé dianie mohlo byť repetitívne. Flanagan tak opäť dokázal, že má veľký talent a stačí mu jeden námet, v ktorom vie natočiť efektný film. Hush síce nie je absolútne ničím výnimočný alebo originálny home invasion thriller, ale svoj účel plný v maximálnej možnej miere. Je to výborne odvedená práca, ktorá rešpektuje všetky pravidlá žánru, ale zároveň dokazuje, že pokiaľ sa s nimi pracuje s rozumom, tak aj na malom priestore a s tisíc krát opakovaným námetom je možné natočiť dostatočne strhujúci napinák. Flanagan natočil presne to čo chcel natočiť a v podstate si to nijako inak alebo lepšie neviem predstaviť natočené, aj napriek tomu, že Hush má od maximálneho hodnotenie stále ďaleko. Chápem, že to asi zarytému hororovému fanúšikovi môže byť málo, ale kto od tohto čakal krvák, akékoľvek gore, nebodaj rape & revenge, prípadne v každom horore počíta bodycount (lebo bodycount je pre filmovú kvalitu „veľmi“ dôležitý) nech sa radšej obzrie do brakovejšej tvorby. Hush potenciál, ktorý mu daný námet ponúkal využil v maximálnej možnej miere. Je to celý čas napínavé, akurát dlhé, má to sympatickú hlavnú hrdinku, i rozumne uvažujúce postavy. Jednoducho uvedomelá a sebavedomá thrillerová naháňačka. Čo viac v subžánri home invasion vlastne chcieť? CELKOVO: 3,5* (7/10) (28.04.2016)

Hluchoněmost tu měla velká sílu a ta dívčina překvapila, ale taky nedala nic zadarmo. Až na to, že ho mohla několikrát sejmout, ale chtěla mu ukázat celý svůj barák, aby jí ho zhodnotil. Málo dialogů mi vůbec nevadilo, pač jsem se na to díval výjimečně na mobilu jenom ta temná noc mi trochu kazila. Dávám 60% (01.03.2018)