Režie:
Juraj HerzKamera:
Stanislav MilotaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Rudolf Hrušínský, Vlasta Chramostová, Jana Stehnová-Čechová, Miloš Vognič, Ilja Prachař, Zora Božinová, Eduard Kohout, Jiří Lír, Dimitrij Rafalský (více)Obsahy(1)
Film Spalovač mrtvol natočil režisér Juraj Herz podle stejnojmenné novely Ladislava Fukse. Jeho hrdina - zaměstnanec krematoria, je člověk nenormální, zatížený svým povoláním, psychopat a maniak, posedlý představou člověka jako mrtvoly a její přeměny v prach a popel. Člověk takto duševně narušený se dá pak snadno svést zrůdnou fašistickou ideologií k těm nejstrašnějším činům: zradě národa, ke kterému se dosud hlásil, udavačství, vraždám a spolupráci na masovém vyhlazování lidí. (Bontonfilm)
(více)Videa (2)
Recenze (1 656)
Totální psychologický snímek staví na životním výkonu Rudolfa Hrušínského, který se na oněch 95 minut stal oním omezeným človíčkem, z jehož činů a mluvy pramení všechen ten děs, který neurčitě cítíte. Když k tomu přidáte úžasnou Vlastu Chramostovou, šílené pojetí kamery Stanislava Miloty a zcela a naprosto psychotickou hudbu Zdeňka Lišky, ještě rádi uvidíte pana Kopfrkingla odjíždět tam do dáli, do světa kde už nikdo nebude trpět...nejsilnější tuzemský film, jaký jsem viděl, a dost možná že nejsilnější vůbec. ()
Mluvit o zločinech totalitních režimů - někdy i vysloveně tlachat - je jedno a rozumět jim, neřkuli je pochopit, je druhé. Absolutní deformace charakteru, které nejlépe postihuje černobílé náboženské vyjadřování, jsou výchozím rámcem. Tak jako je absurdní představa ďábla jako syntézy síry a kozla - koneckonců jde o padlého anděla - , tak je i nemožné pochopit, jak lidé-vrazi mohli být současně zbožnými křesťany, zanícenými idealisty a rutinními úředníky. Podoba hrůzného zločinu, "smrštěna" do takřka čecháčkovského rozměru, ještě nabývá na své síle. Hrušínský, který tu určitě podává ne ojediněle, ale jeden z více vrcholů svého mimořádného hereckého umění, si později, na konci života, tuto úlohu zopakoval z druhé strany (jeho stejně mimořádný Hácha). Atmosféra krematoria evokuje osvětimské soutovární smrti, v němž je lidství degradováno na jednu z mnoha užitečných národohospodářských surovin. Mrazí-li v zádech současníka po zhlédnutí necelý dvou hodin tohoto skutečného hororu, pochopí snad snáze, proč rezistence všech okupovaných evropských národů reagovaly na tento "nový pořádek" tak, jak reagovaly. Jeden z nejlepších filmů skvělé československé školy šedesátých let by mohl - a měl - toto pochopení přibližovat i potomkům těch, kdo v této hrůze heydrichiád a výhrůžek i křivení charakterů a páteří byli nuceni ztrácet nejlepší léta svého života. ()
I takto umělecky hodnotný může být český film, pokud je filmařům z hůry dáno (kéž by se to stávalo častěji než jednou za x dekád!). Stanislav "Fish Eye" Milota si zaslouží hlubokou poklonu za své odvážné experimentování za kamerou (škoda té "davové" scény z podlahy střižny - mohla být zajímavá), které je nebesky zvrácené (velmi příhodné). Jistě by byl také velký hřích neutrousit slova o nádherně uhlazeném, mrazivém a decentním hereckém koncertu pana Hrušínského, jehož sametové proslovy o smrti a kráse již dávno utkvěly ve svorné divácké paměti národa českého. Co by asi na Spalovače říkal takový David Lynch? :) ()
Vyše tisíctristo komentárov tu rozobralo klady a zápory filmu naozaj dôkladne. Ponúknem preto len drobnú úvahu, týkajúcu sa aj dnes pomerne modernej tézy. Týka sa toho, že kresťanská filozofia a náboženstvo mnohým ľudom nemajú čo ponúknuť a tak sa spústa alternatívcov, mystikov a hľadačov racionálnych duchovných ciest upína k rôznym formám budhizmu. Ako ukazuje film a potvrdzuje história, štáty (režimy), v ktorých dominuje budhizmus nemajú problém s ukončením života človeka. Sofistikovane je to obhájiteľné práve reinkarnačným kolobehom duše. Stačí si pozrieť niektoré z ázijských vojnových, hororových či historických filmov. Všade len minimálne pozastavenie sa nad smrťou konkrétnych jedincov, nad ďalšími desiatkami, stovkami ba tisíkami pešiakov. Často sú oproti tomuto stoicizmu smrti vybrúsené a prepracované techniky zabíjania. No veď čo, estetika smrti je v pohode, pretože ak mal mŕtvy dobrú karmu, za chvíľu sa ocitne vo vyššom leveli, ba možno sladučko zaspí v nirváne. ()
Spalovač mrtvol je pravdepodobne tým najlepším, čo československá kinematografia vytvorila. Herz používa postupy, o ktorých sa súdobej (nielen) československej filmovej tvorbe mohlo len snívať. Absolútne psychedelická rybooká kamera vytvára neuveriteľne znepokojivú atmosféru. Spájanie rôznych scén často významovo morálne protichodných spoločným záberom ukazuje dve tváre hlavnej postavy. Od prvej chvile viete, že pan Kopfrkingl je proste magor, žijúci vo svojom pokrivenom svete humánnych kremácií a nástup fašizmu umožňujúci jeho spoločenský postup a vzrast moci len uvoľňuje jeho šialenstvo. Tento prerod je hlavnou témou filmu, všetko ostatné je mu podriadené. Hrušínský sa v tejto role skutočne našiel a takisto ako ostatné osadenstvo FD by som povedal, že toto je jeho životná rola. Spalovač mrtvol nie je len povinný odškrt v zozname filmového vzdelania, je to monštrózny umelecký zážitok o príšerách v nás a medzi nami, ktorý málokomu len tak ľahko vyšumí z hlavy. 10/10 ()
Galerie (63)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (59)
- Film má natočené dva konce. Riaditeľ československého filmu si však kotúč s nezverejneným záverom vzal k sebe a ten sa potom stratil. (Raccoon.city)
- Exteriéry byly natočeny u krematoria v Pardubicích, které připomíná tibetský chrám. Síň s rakvemi byla natočena ve Strašnicích, urnová místnost pak v ateliérech. (sud)
- Scéna rodinné oslavy na začátku filmu se natáčela v Palackého sále v Obecním domě v Praze. (Kaleidoskop)
Reklama