Spalovač mrtvol

Spalovač mrtvol je pravdepodobne tým najlepším, čo československá kinematografia vytvorila. Herz používa postupy, o ktorých sa súdobej (nielen) československej filmovej tvorbe mohlo len snívať. Absolútne psychedelická rybooká kamera vytvára neuveriteľne znepokojivú atmosféru. Spájanie rôznych scén často významovo morálne protichodných spoločným záberom ukazuje dve tváre hlavnej postavy. Od prvej chvile viete, že pan Kopfrkingl je proste magor, žijúci vo svojom pokrivenom svete humánnych kremácií a nástup fašizmu umožňujúci jeho spoločenský postup a vzrast moci len uvoľňuje jeho šialenstvo. Tento prerod je hlavnou témou filmu, všetko ostatné je mu podriadené. Hrušínský sa v tejto role skutočne našiel a takisto ako ostatné osadenstvo FD by som povedal, že toto je jeho životná rola. Spalovač mrtvol nie je len povinný odškrt v zozname filmového vzdelania, je to monštrózny umelecký zážitok o príšerách v nás a medzi nami, ktorý málokomu len tak ľahko vyšumí z hlavy. 10/10 (12.03.2007)

Ja som z tohto filmu nebol az tak nadseny, ako väcsina uzivatelov CSFD, pretoze ma nudila prva polovica filmu a tie monology Rudolfa Hrušínského ma skor uspavali, ale na druhej strane zahral psychopata bravurne, to naozaj musim uznat. V kazdom pripade pri prvej reprizovej prilezitosti si tento film este raz zopakujem a mozno prehodnotim svoje priemerne hodnotenie. Od rezisera Juraja Herza si omnoho viac vazim takmer hororovu rozpravku PANNA A NETVOR (1978) so Zdenou Studenkovou, pri ktorej som sa v detstve skutocne bal... 13.04.2010 ________ Rudolf Hrušínský st. - (Kopfrkingl) +++ Vlasta Chramostová - (Lakmé) +++ Jana Stehnová - (Zina) +++ Míla Myslíková - (žena v klobouku) +++ Vladimír Menšík - (Muž ženy v klobouku) +++ Jiří Menzel - (Dvořák) +++ Nataša Gollová - (Madam v bílé pláštěnce) +++ Oldřich Vízner - (Pan Kája) +++ Jan Kraus - (Vojtěch Prachař) +++ Hudba: Zdeněk Liška +++ (13.04.2010)

Pět hvězdiček s hvězdičkou! Formou i obsahem jeden z nejzajímavějších a nejlepších československých filmů. Moc bych přemýšlel, možná vůbec nejlepší... (nebo "Obchod na korze"?) . . . Ano, nejlepší může být jen jeden... Každopádně "S.M." je odivuhodně stylizované nadčasové podobenství, psychologické drama, horor s humorem černým, jako schrány na poslední cestu na Onen svět, brilantní studie patologického jednání malého psychopata dorostlého ve správném čase a prostoru ve velkou zrůdu... Životní role R. Hrušínského, životní film J. Herze... Nikdy víc pak už nevstoupili do stejné řeky na Věčnost... (ach Vy pane Votočku, že... ;-) - - - P.S. mimo mísu... Spousta mudrlantů v téhle databázi filmů dává stejné hodnocení >dílu< jménem Kolja... Ano, vše to začíná tou malou tichou plíživou ztrátou soudnosti... :-/ (13.09.2005)

Morbidní, temný, mrazivý a děsivý filmový klenot s neopakovatelnou atmosférou. Film, jako je Spalovač mrtvol se rodí jednou za století. Zjeví se jako temný Anděl smrti, který pokryje vše okolo sebe temnotou. Pro Ameriku je legendární horor Psycho. Pro nás je to Spalovač mrtvol. Protože to největší zlo je to, co je v nás. Naše představy, myšlenky a pocity. Hranice šílenství, která se někdy může zdát mnohem blíže, než si myslíme. To, čeho je člověk schopný, jaké hranice je schopen překročit. Tento snímek není jen "filmem". Je jakoby z jiné dimenze, nadpozemsky hodnotné a jedinečné umělecké dílo. Životní role Rudolfa Hrušínského. Jeho proslovy a myšlenky jsou dovedeny k naprosté dokonalosti díky jeho mistrovskému umění a citu, jak zacházet s hlasem. Jeho hlasový projev je dost možná jednou z věcí, díky níž je Spalovač mrtvol tak hypnotický. Nebeská hudba Zdeňka Lišky, prostupujíc celým tímto blaženým snímkem, je jako jakýsi děsivě uklidňující balzám pro uši. A vybroušené dialogy, které v sobě nesou hrůzné poselství, které je zároveň kruté i pravdivé, stejně jako obdařeno černým humorem. A Helena Anýžová, jako Kopfrkinglova můza, přelud, "Dáma v černém", působí jako bytost z jiného světa. Je dokonalá. Jeden z nejlepších českých snímků vůbec. "Vidíš tu tyč? Pan Dvořák ji chtěl odstranit, ale já mu říkal, že ji ještě někdy... můžeme... potřebovat...", "To je učitelka klavíru. To snad bude vhodnější." (28.11.2007)

Jeden z nejsilnějších zážitků, který jsem v bohaté české kinematografii okusil. Ať už se jedná o výsledný pocit, herecký um Rudolfa Hrušínského (který už ve své filmografii nepřekonal), „fantaskní“ Milotovu kameru nebo dekorativní hudbu. Vše by klidně mohlo působit samo o sobě, ale obratným skloubením jednotlivých složek dostává film „vyšší“ rámec, nádech nadčasovosti. Hrušínský plně vystihl psychiku Kopfrkingla, jeho „humánní“ filosofii. Při poslouchání jeho ód na nejmilosrdnější a očišťující smrt zbavující lidstva utrpení člověku neustále běhá mráz po zádech. Je to dáno i precizně vybudovanou atmosférou, tím zamlženým, temně absurdním oparem. Jeho myšlenky začínají dostávat reálný charakter v momentu, kdy se o slovo hlásí nacistický režim. A zvrácená proměna jedince dostává ještě jasnější kontury. Je jasné, že jiné podobné dílo už nikdy nevznikne, a proto si vážím tohoto klenotu o to víc. (29.10.2003)