Panna a netvor

Krásný působivý příběh, který je tradičně označován za pohádku, ač jí, přinejmenším v tomhle provedení, není. Určitě tedy ne tradiční pohádka, kde je jasně daný hodný, zlý, hloupý, špatný skutek zlého na účet hloupého z čehož pomůže hodný, zlý je potrestán a na konci je poučení. Živě si vybavuji svoje pocity, když jsem tuhle pohádku viděla poprvé. Jak jsem se bála těch "sloužících" v zámku, a jak strašidelný a nebezpečný mi připadal Netvor. Taky si vybavuji, že nad jeho lidskýma rukama jsem brečela. Krásnou vizuální stránku zastřešuje výborná (a zapamatovatelná) hudba. (20.04.2011)

Umělecké a na percepci dětského diváka zřejmě záměrně rezignující dílo. Je vůbec otázkou, jestli je Panna a netvor ještě vůbec pohádkou, spíše se jedná o mýtus (dualita světa) natočený až s hororovou stylizací. Převažují tu lyrické pasáže plné popisných stísněných pocitů. Ponurá, temná atmosféra strachu je vystavěna na podstatě setkání s čímsi strašlivým, na co se nelze ani podívat - zjevná metafora politické situace u nás (Zajímavá je i podoba Netvora - Zla - tvor s ptačím zobákem, podobně jako třeba později Jan Švankmajer ve Spiklencích slasti stylizuje Netvora do podoby, v jaké ho známe od Hieronyma Bosche a jiných středověkých malířů a jejich zobrazení pekla...). Juraj Herz nesměl točit projekty, které zamýšlel, proto se asi uchýlil k tomuto obraznému podobenství... Panna a netvor také nabourávají zjednodušující pohled na českou filmovou pohádku jako na pohádku povětšinou laskavou a harmonickou, Juraj Herz tak navazuje na dnes již polozapomenutou pohádkovou tvorbu z let padesátých a šedesátých či třeba na Kachyňovu Malou mořskou vílu. (Absolutní hodnocení ale nedávám ze subjektivních důvodů - když jsem byl této ,,pohádce" vystaven jako malý kluk, způsobilo mi to nepěkné noční můry...) (22.06.2007)

Nikdo mi nevymluví, že tato adaptace interpretuje látku velmi psychoanalyticky a surrealisticky, kdy sexualita proniká i do názvu díla (samozřejmě, že psychiatrie zanechala v díle i další stopy: schizofrenní hlavní postava, zlo toužící po krvi lehce sklouzne k fašisticko-machistickému chování, mladá dívka touží po krásném princi a zároveň podvědomě po zviřeti etc.). (23.01.2012)

Žádná pohádka,tohle je nekompromisní hororová fantasy a vidět to v takových deseti letech,aspoň měsíc neusnu hrůzou.Herz dokázal jen za pomoci zvuků a famózní hudby vytvořit tak hutnou atmosféru,že člověk chvílemi ani nedýchá.A samotný netvor má na hony daleko k vypulírovanému zvířeti ze známé disneyovky (ostatně,to celý film).Je skutečně děsivý,démonický,zakletý v samotě.A jeho narůstající láska k dívce,která ho v té samotě vyruší a nenávist k sobě samému,je přímo hmatatelná a dojímavá.Jediná má výtka směřuje k podivnému konci,který nic nevysvětluje,prostě nastane a nechá diváka,aby si vše vyložil sám.Ale možná to byl ten nejlepší možný závěr.Alespoň se nic nepokazilo a zůstal jenom jeden krásný film,v naší kinematografii řekl bych ojedinělý. 90 % (02.01.2011)

Pěkná československá pohádka na kterou se podívám kdykoliv. Skvělé kulisy, mistrovská maska i obrazy, geniální hudební doprovod. Herecké výkony všech zůčastněných si zaslouží rovněž pochvalu, hlavně tedy Z. Studénková. Byla prostě okouzlující jak svým vzhledem, tak i hereckým nadáním. Za devadesát dní natočil Herz dva skvělé filmy ( tento + Deváté srdce), klobouk dolů. 9/10 (03.05.2010)