Hon na pačlověky

Čas od času mě napadne, že bych si sestavil takovou mou alternativní Top Ten, nazvanou třeba Hated Top Ten, z mých nejneoblíbenějších herců, herkyň a filmů. A jedno z prvních míst (ne-li první místo) v žebříčku herců jsem měl rezervováno pro Sama Hnusáka Neilla, který mi svým hnusným nesympatickým xichtem zhnusil už velkou spoustu bijáků, především kdysi Merlina, na kterého jsem se tolik těšil. Ale po Wilderpeoplech už to neplatí. Možná to způsobila ta vousiska, díky kterým jeho držku není tolik vidět, ale Neill se mi jako samorostlý misantropický bushman líbil a bavil mě (nikdy bych nevěřil, že tohle někdy napíšu!). Líbil se mi i přidrzlý maorský buřt, líbili se mi vlastně všichni herci i herkyně, líbila se mi hudba, která mi připomínala Jarmuschova Dead Mana, i děj filmu mi ho často připomínal (a on ten buřt mi vlastně připomínal Farmerova Nobodyho), hodně se mi líbila i nádherná novozélandská bush... Nebo je to "ten" bush? Prostě les, to je fuk... Zatímco "laskavý humor" (fujtajxl) a patetický kýč ve filmech českých mě znechucuje, v tomhle novozélandském mi docela sedl (snad až na už přespříliš přeslazený epilog). Ale toho zkaženého Merlina ti, Neille, stejně nikdy neodpustím! (23.02.2017)

Když jsem viděl jméno Sam Neill, věděl jsem, že se bude jednat o netradiční roli, tohoto vynikajícího herce. On byl více jak z 50% důvod, proč jsem se na "Hunt for the Wilderpeople" podíval. A přeci jen, ta role mrzutého a "neodolatelného" strýčka panu Neillovi sedí! Musím vyzdvihnout neuvěřitelnou a nádhernou krajinu Nového Zélandu. Už od prvního záběru chytáte, hltáte a dýcháte, jako by jste sami byli, v té nádherné Bushi, plné zeleně kopců, stromů a dalších nádherných míst. Ricky Vám ani nepřijde, jako nezvladatelný mladý klučina. Spíše je to dítě, které se životem nudí a nebaví ho přelétat z jedné rodiny, do druhé. Scéna, kde si Sam Neill na úkor Rickyho (vyvrátí, zlomí) kotník, je tak vtipná, že se jí nejde nesmát. Humor je na místě! A to, že v jednu chvíli se smějete a hned v další chvíli Vám zase nemusí být do zpěvu, dělá tento příběh krásným. Rickyho slézání z koně nemělo chybu! Milovník humoru si přijde na své. Je to jako v životě. Střídají se zde humorné situace, s těmi těžkými chvílemi. (05.02.2017)

Úspěšný novozélandský film je velmi příjemným snímkem, který nabízí kvalitní humor, krásnou přírodu a určitě i jakousi roztomilost... V podstatě tam všechno funguje, dokonce i příběh není vůbec špatný, ale z nějakého důvodu mě Pačlověci nenadchli tolik jako Novozélanďany. Je to fajn, ale Waititiho novější filmy mám mnohem radši. (7/10) (01.02.2020)

Co se stylizace týče, tak je to značně své. Můj problém je však právě s ní, jelikož jednotlivé styly (poetika dětského dobrodružství, vážnější nota a naprosto střelená) zde vzájemně vůbec neladí. Nevytváří jeden soudržný celek, ale chvíli se jede tak a za chvíli zase onak, čímž se bortí celý koncept a nefunguje kvůli tomu emocionální stránka, na které to do značné míry stojí a padá. Jakkoli se to tedy snaží o jakýsi mix "Malého Ramba optikou Wese Andersona", tak zůstalo čistě u snahy, která sice nenudí, příjemně se na ní kouká a rychle uběhne, ale stejně tak rychle (ne-li rychleji) se z hlavy také vykouří. (17.10.2016)

+3* Skoro bych nazval, že jde o rodinný film, kdyby se v průběhu děje z úst postav nevyluzovalo tolik sprostých slov. Ale je fakt, že tak pubescenti a často i mladší běžně mluví a tak má vlastně film reálný podklad. V hlavní roli tu hraje úžasná novozélandská krajina a maorové. Pro část je příroda stále domovem a ostatní se už přizpůsobili společnosti a z toho kontrastu vychází spousta vtipných momentů. Za sebe musím říct, že jsem se bavil dobře a film je na hraně mezi 3, 4 hvězdičkami, ale přece jen něco malinko vyšší známce chybí, například méně předvídatelný konec. Třeba někdy při zopakování přidám hvězdu a zatím jen doporučuji, pokud chcete přinést trochu exotiky do Vašeho bytu. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (04.03.2018)