Ring

Je to celkom dobrý horor z japonskej produkcie. Má veľmi dobrý príbeh o novinárke, ktorá sa dozvie o záhadnej kazete, po ktorej pozretí dostane divák telefonát, že o týždeň zomrie, čo sa aj stane a tak ju novinárka vyhľadá a keďže tiež dostane telefonát, spojí sily so svojim známym, aby zistili celú pravdu skôr, než bude neskoro. So spracovaním nie som úplne spokojný, dej je rozhodne zaujímavý a odkrývanie záhady sa pozerá dobre, ale tempo filmu mohlo byť trochu dynamickejšie, no hlavne nedáva takmer žiadny priestor hororovým scénam, čo je v rámci žánru celkom problém. Celý film prakticky obsahuje len jednu hororovú scénu, dnes už kultové pomalé vychádzanie z televízie, ktorá je výborná a tak škoda, že tu už nič podobné nie je. Atmosféra je tu celkom dobrá, nepôsobí nejak výraznejšie hororovo, ale pre film je kladom a napätie je takmer nulové, asi v dvoch, troch scénach sa čiastočne prejaví, ale inak vôbec. S hereckým obsadením som spokojný, viac priestoru má len hlavné duo Nanako Matsushima a Hiroyuki Sanada, ktoré je bez problémov a ani vedľajšie postavy nesklamú. Hororová postava Samara je veľmi dobrá, veď prakticky ukázala smer hlavne japonským hororom na veľmi dlhú dobu, ale tu ju v jej hororovej podstate vidno len raz. Réžia celkovo je celkom dobrá, ale v rámci hororu moc nefunguje a technická stránka je výborná. Ring je kultový film, ktorý po mnohých stránkach ovplyvnil vývoj žánru, ale ja mám radšej mnohých jeho nasledovníkov, ktorí vynikajú väčším množstvom kvalitných hororových scén a prítomnosťou napätia. Ale aj Ring je dobrý film a rozhodne lepší ako jeho americký remake. Objektívna kvalita filmu- 72%, film sa páči mne na 64%. (22.07.2007)

Pokud se vám líbil americký Kruh, vřele doporučuji Ring jako doplňkový materiál. Spousta scén je totožná, některým se v americké verzi dostalo menších změn (většinou k lepšímu). Základ příběhu se netočí kolem ostrova s koňskou farmou, ale kolem ostrova se sopkou. To je asi největší změna, které se dočkáte. Ještě nesmím zapomenout na záznam videokazety, který se pochopitelně absencí koňského motivu trochu liší a není až tak zajímavý. Obsah videokazety zde má mnohem menší roli, což je škoda, protože to se mi právě na americké verzi hodně líbilo (obvzlášť scéna s mouchou). Také ono tajemství příběhu vychází u Ringu mnohem dříve na povrch. Ale i tak je Ring poutavý a napínavý film, který američané kupodivu velice dobře vylepšili. S tvrzením, že japonský styl je nám cizejší, nesouhlasím. Ring je JEN mírnější verze děsivého Kruhu. (07.05.2003)

Tak tento film odpálil dlhú (možno až pridlhú) éru ázijských hororov, plných prekliatej techniky (videá, mobily, televízory, foťáky...) a čudných duchov vydávajúcich zvláštne zvuky, ktorých končatiny sa nachádzajú v neprirodzených polohách. Nebyť Ringu, nemali by sme strach zo studní, ani z dlhých, čiernych, ženských vlasov. Hideo Nakata, adaptujúci román Kodžiho Suzukiho, ktorý vyšiel aj v češtine (vrátane oboch pokračovaní), stvoril ukážkový, nervy (a všeličo ďalšie) trhajúci horor. Tempo sa odvíja v mrazivo (a zdanlivo) pokojnom duchu, ale ako zistíme vo finále, o to mocnejšie to na nás v obludnom vyvrcholení dopadne. (20.12.2005)

Perfektně natočenej horor - koukal jsem na to s otevřenou pusou od začátku až do konce. Navíc ten japonskej styl hraní tomu filmu dodává takovou divnou divnou atmosféru, která tu ponurost celýho příběh ještě víc zvýrazňuje - oproti tomu na mě byla ta americká verze moc "barevná" až "veselá". No a když lezla Sadako z televize, tak jsem měl oči navrch hlavy a když jsem to pak vypnul, zazrnila mi televize a do toho mi zavolal kamarád, jestli půjdu na jedno, tak jsem dostal málem infarkt. (20.03.2008)

Ringu je velice povedený japonský horor. Po shlédnutí amerického remaku však musím říci, že holywoodští tvůrci zašli mnohem dál ve snaze vyvolat v divákovi hrůzu. Tam, kde se Japonci spokojili s náznakem, jsou Američané mnohem doslovňější. Doslovnost sice nemusí znamenat větší děsivost, v tomto případě ale ano. Vzhledem k tomu, že jsou oba snímky téměř identické, i gradace a základní struktura budování napětí je stejná. Američané v podstatě nezměnili vůbec nic, jen přeložili japonskou abecedu do latinky, udělali z výborného anime výbornou disneyvku. Rozdíl je i v japonské mentalitě, jejich způsobu chápání vztahů. Zatímco Hollywood už navykl určité zkratkovitosti, typizaci svých hrdinů, v japonských filmech jsou charaktery postav jakoby skryty pod nějakou rouškoou, která z nich velice pomalu odpadává. To je příklad i hrdinů japonského Ringu (třeba vztah hrdinky a jejího exmanžela se v originále jeví mnohem napjatější, aniž by o něm člověk věděl cokoliv konkrétního, nemluvě o vztahu exmanžel-syn) . Ten se spoléhá spíš na budování atmosféry pomocí světla a stínu než videoklipový střih. Takže, někomu bude připadat děsivější originál, někomu remake... Strach vyvolají oba dva, rozdíl je akorát v jeho pojetí. (25.09.2004)