Sing Street

Mam rad filmy z Anglie odehravajici se v druhe pulce minuleho stoleti jako Cemetery Junction, nebo Northern Soul, i kdyz zakladni premisa je totozna - musime se nejak dostat z tehle hnusne diry. Sing Street je z nich nejlepsi. Je to diky skvele napsanym charakterum, vybornymi deckymi herci, fajn rezii ale hlavne diky poctive a srdecne vyjadrenemu vztahu ke kapele a muzice jako takove. Tohle bude kultovka a moje srdcovka. (25.07.2016)

SPOILERY! „Videla si Návrat do budúcnosti?“ – „Videla som všetky filmy.“ Nie je to až také dobré, ako Love Song, ale írske prostredie tomu veľa dáva, texty pesničiek sú zasnené a poetické a polovicu všetkých tých skvelých ksichtov by som chcel vidieť v nejakom novom filme každý rok v nasledujúcom desaťročí. Faktom je, že scenár je miestami nie príliš vydarený. Koniec je možno až príliš otvorený a v podstate všetci členovia kapely, až na speváka, sú iba štatisti, nie sú psychologicky postačujúco prepracovaní a nikto z nich nemá dôstojný koniec, proste zrazu zmiznú z plátna. S pani manželkou sme nepochopili ani moment, v ktorom hrdinov starší brat prisľúbi sólo na koncerte a potom tam bez vysvetlenia nie je. Wtf? Inak ale príjemné prekvapenie, ktoré s pribúdajúcimi minútami (najmä ku koncu) naberá na intenzite a dojákovosti. P.S. – Zachytil som v pár tunajších komentoch názor, že hrdina sa na konci na svoju kapelu vybodol. Pred jeho útekom je jasne povedané, že si berie demo ich nahrávky a do Anglicka cestuje aj práve preto, aby sa kapelu pokúsil predať vydavateľstvu. (14.04.2017)

Co na tom, že se o osmdesátkách škodolibě mluví jako o období nevkusu, a většinou oprávněně, pořád je to mé mládí, a to se počítá. Některé zákonitosti jsou navíc univerzální – kapela se vždy zakládá kvůli holkám a nejdůležitější je vždy její název a "imidž“ muzikantů. To ostatní se pořeší časem. A Phila Collinse fakt nesnáším. (26.03.2017)

Hudobný štýl ktorý ústredná kapela hrala nemám moc v láske. Všeobecne hudba rokoch osemdesiatych je pre mňa tŕň v oku. Samozrejme existujú výnimky ale tento konkrétne nemusím. No tak či onak som si film s mojou polovičkou náramne užil. Je to romantické, nevinné, zábavné... Taká romanticko-gotická, cukrová vata, intelektuálna ale aj tak cukrová... hehe.. (05.10.2018)

John Carney je prostě borec a nejlepší režisér muzikálních filmů současnosti. Vše se točí kolem mladých outsiderů, zakládající kapele, poznání první lásky. Líbilo se mi, jak jednoduchý příběh může spojit motiv kamarádství na pozadí chudé irské čtvrti, navázání první lásky a to za doprovodu dobré muziky. Film má hloubku, baví po celou dobu a vyvolá emoce i v situacích, kde by to člověk nečekal. Možná závěr mohl být o něco lepší, ale opět skvěle odvedená práce.......9/10 (06.12.2016)