Anihilace

Tentokrát plný súhlas s užívateľom Carnifex. Ak mám ten dotyčný komentár chápať správne, tak od hodnotenia tejto blbosti či filmového vkusu závisí jednoduchosť diváka? Perla múdrosti za 100 bodov, ktorá mi spríjemnila večer (práve pre takéto hlody sa tu oplatí chodiť). Teraz k filmu. Vizuálne nádherná nuda, akú som nečakal ani v zlom sne. Spočiatku ma to ešte bavilo, najmä vďaka skvelej kamere, a útok toho zmutovaného medveďa pokladám za najlepšiu scénu filmu. Od tohto momentu až do konca samá prázdnota a naťahovanie snáď donekonečna. Nepokladám ten film až za taký dobrý, aby trval takmer dve hodiny. Hromada zbytočnej vaty a otravné flashbacky zo života hlavnej hrdinky mi zážitok len zhadzovali. A ten záverečný tanček plodnosti ma dokonale uspal. Ale bolo to celé krásne, pestrofarebné... A som rád, že ma to nezabilo. (12.03.2018)

„Čo to chcelo?“ – „Nemyslím si, že to niečo chcelo.“ VanderMeerovu knihu som si kúpil... a veľmi rýchlo predal. Fascinovala ma zápletka o Oblasti X, z ktorej sa nikto nevracia a ak predsa, je pomätený, alebo smrteľne chorý. Pravdepodobne v nej neplatia pozemské fyzikálne zákony. Skvelé prostredie, ale kniha hrozná. Na filmové spracovanie som sa napriek tomu tešil, lebo prvé fotky vyzerali krásne a Alexa Garlanda pokladám za jedného z najvzrušujúcejších tvorcov. Dobrou správou je, že muž stojaci za fenomenálnymi a úžasnými kultovkami, ako sú Pláž, O 28 dní alebo Sunshine, kniku výrazne upravil a „skomerčnil“. Takže kým literárna predloha bola od istého bodu pre mňa takmer až nečitateľná (a neskutočne nudná), film je oveľa zábavnejší a atraktívnejší (a hororovejší, ak to chcete počuť takto – aligátor, kríky v tvare ľudských tiel, „ľudský hlas“, čeľuste, psycho finále). Našťastie bez toho, aby strácal na inteligencii, prepracovanosti a ambicióznosti. Naopak, ponúka viacero momentov, scén a riešení, ktoré sú natoľko náročné, že mnohým divákom budú vadiť (to je ale ich problém). Po vizuálnej stránke síce nejde až o takú žranicu, ako som čakal, ale rozhodne sa bavíme o vizuálne nadpriemernom filme. Na mimoriadne silnej, uhrančivej a snovej atmosfére zanechala obrí podiel provokatívna, nádherne šialená hudba. Zaujali ma aj postavy a to vrátane Natalie Portman, ktorú inak príliš nemusím (najlepšia bola psychologička Jennifer Jason Leigh). Troška hapruje (ne)logické jednanie postáv, ktoré mali byť absolútnymi špičkami vo svojich odboroch a ktoré zrejme mali tušiť, že keď sa vydávajú do oblasti, z ktorej sa ešte nikdy nikto nevrátil, nepôjde zrejme všetko podľa plánu. No pri prvých problémoch sa začínajú správať výrazne neprofesionálne a nesmie chýbať scéna, kedy sa gigantické obludy pohybujú s tichosťou rafinovanej myšky. Niektoré veci zostávajú nedopovedané a zvláštnym spôsobom otvorené (Spoiler Prečo Oblasť von pustila za celú tú dobu len jedného dvojníka? Spoiler). (15.03.2018)

Je skvělé, že Netflix v rámci své sci-fi kampaně zfilmovává i příběhy, které jsou součástí aktuální new weird spisovatelské vlny. S tvůrcem původní knihy - Jeffem VanderMeerem jsem se totiž setkal před pár měsíci u jeho knihy Veniss Underground a byl jsem fascinován brutálním surrealilsmem. V případě Annihilation to není tak okaté, ale je to hodně podobné. Možná, kdyby ještě žil Giger a spolupracoval by na tomto filmu stejně, jako třeba na Vetřelcovi, tak by z něj udělal jedinečné dílo. Pořád se ale jedná o hodně slušný kousek. Byl jsem nadšen i přesto, že těch vizuálních nápadů v té bublině mohlo být víc. (16.04.2020)

Na uplným začátku jsem si říkal, pane bože do čeho si se zase kvůli Natálce navrtal, pak mě to na jednu stranu začalo zajímat, ale na druhou stranu bylo chování hlavních hrdinek vysloveně imbecilní. Já najít to video, tak ho vemu vážně, ale dámy tam asi potřebovaly najít make up aby to braly vážně. Medvědí prase potěšilo a ten konec byl protože bejt konec musel, ale když si to celý dávám do sebe, tak ani Alex Garland neví co chtěl Alex Garland vlastně říct. (05.01.2019)

Ryzí a místy opravdu děsivý sci-fi horor s nejednoznačným koncem. Hypnotická atmosféra průzkumu mutujícího národního parku je možná zbytečně narušovaná vzpomínkovými sekvencemi, ale i ty mají svůj význam. Garland chytře vrství příběh plný vzpomínkových děr a skrze náznaky buduje půdu pro mindfuckové finále, které žádá hlubší analýzu, ani ne tak kvůli tomu co se stalo jako spíš proč. Triky jsou dostačující i když malinko nevyvážené, celkový vizuál je ovšem fantastický. Lidské stromy, plísňové těla a další mutanti ale hlavně slouží příběhu. Herecky není co vytknout, zaujme především Isaac. Po Ex Machina další trefa do černého. (14.03.2018)