Kimi no na wa.

(No spoilers) Já prostě pro tyto příběhy osudových setkání / lidí svedených dohromady osudem (kolikrát podbarvených nějakou speciální schopností) mám slabost. Cashback, Sense8, Groundhog Day, z jiného soudku třeba videoherní Life is Strange. A nyní i Kimi No Na Wa. Když jsem si to tu tak vypsal tak si uvědomuji fakt, že z každé ze jmenovaných věcí by se v Kimi No Na Wa něco našlo. Oproti ostatním anime tu až tak není potřeba suspendovat disbelief (netuším jak to napsat česky), pokud přistoupíte na ústřední zápletku výměny těl, po zbytek filmu se vše pohybuje v mantinelech rozumu a smyslu. Když si tedy odmyslím některé momenty, které by se ale daly velice snadno odmávnout nebo vysvětlit (pokud se vše děje jako sen, tak se nedivím, že si nic nepamatují, já si totiž po prosněné noci kolikrát nic nevybavím)(ve stejném duchu - lucidní snění bohužel taky neovládám, abych si zjistil, kde se zrovna nacházím)(ohledně nepoužití sociálních sítí a internetových vyhledávačů jsem ale žádnou výmluvu nenašel). Dechberoucí animace, věrohodně nakreslené téměř vše a nádherné volby úhlů "kamery". Doporučuji si o filmu nic moc nezjišťovat. Není to sice "druhý příchod Ježíše Krista", jak hlásají některá média a žebříčky tržeb, rozhodně to ale má zasloužený úspěch. (10.09.2017)

Myslím, že je velká škoda, že se ještě nepodařilo japonské anime pořádně dostat i do českých kin. Myslím, že má celkem velký potenciál, i když je pravda, že aby to bylo komerčně úspěšné, asi by to docela dlouho trvalo. Ale i tak je to škoda, protože snímek "Kimi no na wa." je důkazem toho, že o hodně přicházíme. (22.03.2018)

Po tomto snímku se upevňuji v tom, že Makoto Šinkai není asi režisér pro mě. I když zrovna Your Name se mi od něj celkem líbilo, nicméně ne tolik jak bych čekal a to mám pro hrátky s časem slabost. Na druhou stranu je možné, že se mi to celkem líbilo právě kvůli nim, jelikož zatím všechny ostatním snímky od Makota kolem mě jen tak prolétly a když zanechaly stopu tak spíše negativní. Jeden z nich se mi ani nepodařilo na dva pokusy dokoukat, přitom pomalejší tempo vyprávění mi nevadí. Nevím čím to je. Možná, že se na můj vkus hodně zaměřuje na poetiku. (29.09.2017)

Film vypráví příběh o chlapci a dívce, kteří se míjejí a až po delší době jim dojde, že se milují. Nejspíš si teď řeknete, že tohle jste už viděli, ale to byste se unáhlili. Taki a Mitsuha se totiž nejen sblíží, ale jejich pouto je o to silnější, že nejen že znají život toho druhého, ale vzhledem k tématu výměny těl život toho druhého sami ochutnají. Příběh se z odlehčené komedie o dvou teenagerech překlopí ke vizuálně zajímavé drama a je jenom důkaz umění Makoto Šinkaie, že změna tónu vyprávění proběhne hladce. Příběh protkává japonská poetika a občas se v něm objeví skoro pohádkové prvky. Kimi no na wa hodnotím jako nejlepší animovaný film roku a cením si ho o to víc, že vznikl formou klasické animace a rozhodně to není film zaměřený na děti. (28.12.2016)

Buď se tentokrát Šinkai krotil a nebo už jsem si na jeho styl tak zvykl, že mi to už ani nepřišlo moc kýčovité. Tedy takhle - kýčovité to samozřejmě bylo a přebarvičkovaných scén je tu zase dost, nehledě na to, jestli má být vyznění scény veselé, dojemné nebo smutné (tady regulérně při zjištění jedné strašné události slunce září tak silně a obloha je tak krásná, že jsem a přemýšlel, jestli si ze mě náhodou Šinkai nedělá srandu), ale ve srovnání s 5 centimetry za sekundu toho fakt nebylo až tak moc. A ani tak vyděračské to nebylo, i když to na city hraje pořád dost. Prostě mám pocit, že jsem si na Šinakie zvykl a že už jsem ty jeho filmy schopný brát jako pohádky, kde se všichni řídí pouze city a rozumem nikdo (proto je tu taky dost nelogičností). Zároveň ale nemůžu říct, že by mě to bůhvíjak nadchlo, protože Šinkai opět vypráví ten stejný příběh s těmi stejnými postavami se stejným přehnaně dojemným koncem a zároveň ani tady není schopný svému jedinému námětu dát nový rozměr a jinak ho podat (jako to umí třeba Kaurismäki), vždycky jen vymění zápletky, ale to je holt málo. Tady navíc ten fantasy prvek ani nemá vysvětlení, prostě se děje protože se děje a proč nad tím přemýšlet, když je to přece tak romantické a dojemné, že... Má v sobě sice určitou sofistikovanost, ale chybí mu základy, na kterých by stál. A bez něj je to jen typická "šinkaiovina", jen snesitelnější. Zdejší nadšení sice chápu, ale osobně se ho účastnit nebudu, styl a zápletky tohoto režiséra holt nejsou zrovna pro mě... 3* (05.06.2022)