Denial
Denial
Popieranie holokaustu
Denial
Denial
Denial
Režie:
Mick JacksonScénář:
David HareKamera:
Haris ZambarloukosHudba:
Howard ShoreHrají:
Rachel Weisz, Andrew Scott, Tom Wilkinson, Timothy Spall, Caren Pistorius, Alex Jennings, Jack Lowden, Harriet Walter, Mark Gatiss, John Sessions (více)VOD (2)
Obsahy(3)
Film líčí právní spor uznávané spisovatelky a historičky Deborah E. Lipstadtové (Rachel Weisz) proti Davidovi Irvingovi (Timothy Spall), který ji obvinil z urážky na cti. Lipstadtová totiž veřejně označila Irvinga za člověka popírajícího holocaust. V anglickém právním systému padá v případě urážky na cti důkazní břemeno na žalovaného, proto musí Lipstadtová a její právní tým, vedený Richardem Ramtonem (Tom Wilkinson), dokázat, že k holocaustu skutečně došlo. (Falcon)
(více)Recenze (87)
Téma holocaustu mě zajímá a zároveň je pro mě osobní, proces s Irvingem jsem sledoval a Rachel Weisz patří na špičku mojí topky. To všechno dohromady způsobilo, že jsem se hodně těšil a proto jsem byl také náležitě zklamán. Copak o to, pokud šlo o soudní proces, tak není prakticky co vytknout a Spallova Irvinga jsem nenáviděl přesně jak jsem měl. Ale ten zbytek silně pokulhával. To, co předcházelo soudnímu jednání, byla nuda. Chyběla větší dramatičnost, film se místy utápěl v právnických blábolech a nepomáhala ani Rachel, která byla mdlá a chyběla jí osobní zainteresovnasot Deborah Lipstadové. Ani návštěva Osvětimi neměla takový dopad, jaký měla mít, ačkoliv chápu, že se tvůrci pravděpodobně chtěli vyhnout účelovému ataku na divácké city. Za podívání to stojí, ale promarněná příležitost hodně mrzí. 55% ()
Až příliš ploché zpracování soudního procesu mezi dvěma historiky a událostí kolem popíraní holocaustu, Osvětimi. Čekal jsem větší konfrontaci mezi názory jedné, čí druhé strany a pikantní debaty. Místo toho se celou dobu nahlíží do zákulisí procesní tahanice a právnických klišé. Není zde příliš vyhrocených dramatických scén a film nemá šanci jakkoli emocionálně zvednout ze židle. Velká škoda, neboť si myslím, že tato tématika si zasloužila kontroverznější pojetí a přímo vybízela k větším emocím ......6/10 ()
Netuším, jak se Deborah Lipstadtová chovala ve skutečnosti, ale pochybuji, že by to bylo na hystericko-přeemotivované úrovni, jakou předvádí Rachel Weisz.Takovým jednáním jakoby odkrývala, že svým poznatkům vlastně moc nevěří, aniž by ji docházelo, že při posuzování TAKTO zřejmé pravdy není třeba hnout brvou, obhájí se totiž úplně v pohodě sama, nehledě na omezenost některých jedinců, potažmo systému, který takové kauze vůbec věnuje pozornost. Jinak na samotném filmu je pozoruhodné, jak se mu nedaří vtáhnout diváka do děje, i když se hlavní aktéři pohybují na kamerou poeticky snímané půdě Osvětimi. ()
Škoda, že sa tvorcom nepodarilo z výbornej témy vyťažiť viac. Aj tých pár scén zo súdnej siene nie sú nič extra v porovnaní s množstvom iných súdnych drám. ()
V roku 1995 som mal dostatok času venovať sa práve prebiehajúcemu procesu. Bol to zvláštny proces. Žalobcom bol aj mne známy popierač holokaustu David Irving a žaloval americkú historičku Deboru Lipstadtovu (o nej som do vtedy nič nevedel) za urážku na cti. Za údaje uvedené v jej knihe "Popieranie holokaustu: rastúci útok proti pravde a pamäti". Proces začal 11. januára 1995 a v Anglicku dôkazné bremeno za urážku na cti leží na žalovanom, v našom prípade profesorke Lipstadtovej. Čo to znamenalo, že jeden z najlepších britských advokátov Richard Rampton musel dokázať, že Židia v Osvienčime boli zabíjaní v plynových komorách, že masakre na východnom fronte sa diali s Hitlerovym vedomím, a musel dokázať že Irving úmyselne klame, on skutočné údaje pozná a zámerne ich mení. Bývalý advokát a v súčasnej dobe sudca Charles Gray 11. apríla 1995 vyniesol rozsudok. David Irving vo svojich knihách falšuje a úmyselne chybne predkladá historické dôkazy, klamlivo vykladá Hitlerove názory na židovskú otázku, klame keď tvrdí, že Židia neboli systematický zabíjaní v plynových komorách. Potvrdil, že Irving vykazuje všetky znaky popierača holokaustu. Irving musel zaplatiť všetky súdne trovy (viac ako 2 milióny libier) a jeho povesť, ako historika je značne otrasená. Postupne ho označili za personu non grata v celej rade krajín Kanada, Nemecko, Rakúsko, Taliansko. Keď v roku 2006 na pozvanie jedného univerzitného študentského spolku neopatrne navštívil Rakúsko, kde na neho bol od konca 80. rokov za popieranie holokaustu vydaný zatykač, zatkli ho a súd ho odsúdil za politický trestný čin popierania holokaustu na 3 roky väzenia, napriek tomu, že už skôr odvolal svoje tvrdenie spochybňujúce existenciu plynových komôr. Proti Irvingovej perzekúcii sa postavila aj jeho odporkyňa Deborah Lipstadtová. Najvyšší krajský súd vo Viedni mu skrátil trojročný trest odňatia slobody o dva roky na podmienečný. Holokaust proste bol. Nariadil ho Hitler a tým pripravil o život aj 6 miliónov Židov. To sú historické fakty, nespochybniteľné vo všetkých bodoch. Ľudia čo to popierajú sú buď klamári, alebo idioti. A už vôbec nepochopím ľudí, ktorí tento historický film hodnotia ako odpad, potom sú na tej druhej strane a to je ešte väčšie nebezpečenstvo. ()
Popírání holokaustu je slušně vrstvené a solidně natočené soudní drama, které se opírá o až s údivem skutečný příběh o demagogii určité skupiny lidí. Na necelé dvě hodiny, které vám v kině zabere, ovšem nenabízí nic moc nad rámec tohoto. Slušné herecké obsazení je drobné plus. [60%] ()
Dobrý snímek, který si zvolil zajímavé téma. Kde je důkaz o tom, že skutečně docházelo k vyhlazování židů v koncentračních táborech? Kde je Hitlerův rozkaz? Já vím, že to zní trochu divně, ale je kolem toho vystavěn celkem zajímavý právní proces, v němž v negativní roli exceluje Timothy Spall. ()
Lepší průměr. ()
Po filmařské ani herecké stránce nic zajímavého nebo neobyčejného, ale atmosféru snímku dodává fakt, že je to zpracování skutečné historické události. Osobně mě velmi překvapilo, že zrovna ve Velké Británii můžou být nějací občané, kteří považují navzdory historii vlastní země Hitlerovy názory za skvělé. ()
Mno jo, Holokaust , ten klasicky samozrejme nepopieram, len tvrdim, ze smrt Zyda v Auschwitz sa rovna smrti ukrajinskeho rolnika pocas hladomoru v 30. rokoch v ZSSR. Jo a smrt zida sa rovna aj smrti africkeho cernocha Tutsiu v Rwandskej genocide 1994. Tam vrazdili Hutuovia nielen Tutsiov ale aj umiernenych Hutu. Takze tak a podla tohoto to vyzeralo, ze ten David Yrving bude akymsi novodobym Hytlerom : 62 % ()
Velice věrně natočené historické drama o jednom soudu s mezinárodními dopady. Snímek je celkově velice komorní s dobrými hereckými výkony a několika nezapomenutelnými pasážemi jako Osvětim či první setkání Deborah s Davidem. Dialogy jsou správně peprné, vedlejší aktéři jsou správně britský a Rachel Weisz je ozdoba toho všeho. Tak proč tři hvězdy? Inu ač celek se drží skutečnosti, těch momentů proč si ho pustit podruhé nebo potřetí zas až tolik není. Přesto palec nahoru. 70% ()
Chvílemi strhující (pro soudní dramata mám slabost), chvílemi nudné. Chválím obsazení (hlavně Spall a Wilkinson) a dialogy, více tu bohužel není. Kdo nečetl knížku nebo není seznámen s tímto procesem, asi si ukroutí hlavu nad absurditou situace. ()
Shlédnutím tohoto filmu člověk určitě chybu neudělá, byť rozhodně už byly natočeny lepší snímky. Nicméně autoři látku poctivě zpracovali a dokážou divákovi dobře vysvětlit v čem je problém a proč by mu měl věnovat pozornost. To ne každý tvůrce dokáže, zvlášť u tématika, kterou je právě holocaust. ()
Výborný film . Keď sa film odohráva na súde je veľmi napínavý. Scény mimo súdu sú menej zaujímavé. Tom Wilkinson dokazuje, že je výnimočný herec. Vždy má presvedčil o tom. Réžia je dobrá ale nie vynikajúca. 6/10 ()
Nedobře natočený film, snad ještě hůře, než v průměrné televizní produkci, o tématu, které by si zasloužilo jinak pořádné strhující drama. ()
Kritické myšlení je základ jak si nenechat vymýt mozky... Pokud je pravdou že v Anglii není presumpce neviny, tak je tam justice ještě v horším stavu než jsem si myslel... Lipstadtová musí být fajn paní :-) ()
Závažné téma, nudné zpracování, bohužel (jakkoli jsou herci naprosto skvělí). ()
"Nezapomněli jsme na Vás. Hlas trpících byl vyslyšen." Asi mě ani moc nepřekvapuje, že tento film se silným poselstvím nemá vyšší hodnocení a že se najdou lidé, co film označí za "odpad". Antisemitismus různého stupně je mezi námi (ve společnosti jako takové, i v myslích velké skupiny lidí) trvale zakořeněn (viz i některé "tematické" diskuze zde na csfd). Dá se říct skoro od doby ukřižování Krista. Za tu dobu měl různé nositele i různé projevy. Různé středověké pogromy, různé Dryfusovy aféry či Hisneriády to vše je součástí bolestné historie našeho lidstva, a události holocaustu tak z toho pohledu nejsou vlastně ničím tak překvapivým. A žel ani ničím, co by dalo všem těm nesmyslným projevům antisemitismu nějakou stopku. Tento film je toho jasným důkazem. Dvě knihy Davida Irvinga mám doma a četl jsem je (nebo se o to aspoň pokoušel), tak přesně vím, o co se jejich autor v těch knížkách pokouší. Dělá to přitom opravdu důmyslně a je hodně přesvědčivý. Tváří se, že zcela důsledně vychází z historických pramenů, takže pokud člověk neví, co je to za člověka, může ho čtení jeho knih opravdu hodně ovlivnit. O právním sporu se spisovatelkou a historičkou Deborah Lipstadtovou jsem už dopředu něco věděl, ale přesto ve mě ten závěrečný verdikt soudu vyvolal silné emoce. Chápu, že někomu, kdo se moc v historii neorientuje nebo ho nebaví, ten film mohl místy připadat trošku rozvláčný či nudný. Ono "soudit historii" či soudit její možný či nemožná výklad, to opravdu není pro nezasvěcené lidi nic extra vzrušujícího. A to ještě právníci Lipstadtové zvolí na první pohledu dosti zvláštní taktiku. Hlavně žádné osobní svědectví, žádné emoce, ale jen fakta. Je zajímavé ve filmu pozorovat postavu Deborah Lipstadtové (již svým jménem předurčené k tomu být bojovnicí), jak je nucena svůj boj (a své svědomí, jak říká) přenechat právníkům. A tak když v jisté fázi procesu dostane Irving prostor sdělit soudu i přítomné veřejnosti své pochybnosti o existenci otvorů ve střeše plynových komor a noviny jsou hned plné palcových titulků "žádné otvory, žádný holocaust", je člověku Deborah líto, protože vidí tu její bezmoc. O to silnější je pak ale konec s verdiktem soudu. I když je toto opravdu ten skutečný konec? Není poselství filmu spíše v té následné scéně, kdy se novináři ptají Irvinga, zda po verdiktu soudu již přestane popírat holocaust, a on na to reaguje s úsměvem slovy, že v žádném případě? Nikdy to neskončí... Smutné, ale obávám se, že veskrze realistické vyznění tohoto, alespoň pro ně, hodně zajímavého filmu. ()
Vyplakávanie a nuda level nekonečno. ODPAD! ()
Téma je zajímavé, ovšem film jako celek působí nemastně neslaně. Celovečerní film bylo možná pro tvůrce příliš velké sousto. Je tu pár hodně solidních momentů, ale nemůžu se zbavit dojmu, že jako desetiminutový kraťas by Denial vyzněl mnohem lépe. Na druhou stranu jsem po skončení nemohla uvěřit tomu, že už utekly dvě hodiny - ale to přičítám spíš tomu, že mě téma holocaustu zajímá, než že by se jednalo o nějak kvalitní film. ()