Popírání holocaustu

Netuším, jak se Deborah Lipstadtová chovala ve skutečnosti, ale pochybuji, že by to bylo na hystericko-přeemotivované úrovni, jakou předvádí Rachel Weisz.Takovým jednáním jakoby odkrývala, že svým poznatkům vlastně moc nevěří, aniž by ji docházelo, že při posuzování TAKTO zřejmé pravdy není třeba hnout brvou, obhájí se totiž úplně v pohodě sama, nehledě na omezenost některých jedinců, potažmo systému, který takové kauze vůbec věnuje pozornost. Jinak na samotném filmu je pozoruhodné, jak se mu nedaří vtáhnout diváka do děje, i když se hlavní aktéři pohybují na kamerou poeticky snímané půdě Osvětimi. (21.04.2017)

Až příliš ploché zpracování soudního procesu mezi dvěma historiky a událostí kolem popíraní holocaustu, Osvětimi. Čekal jsem větší konfrontaci mezi názory jedné, čí druhé strany a pikantní debaty. Místo toho se celou dobu nahlíží do zákulisí procesní tahanice a právnických klišé. Není zde příliš vyhrocených dramatických scén a film nemá šanci jakkoli emocionálně zvednout ze židle. Velká škoda, neboť si myslím, že tato tématika si zasloužila kontroverznější pojetí a přímo vybízela k větším emocím ......6/10 (15.04.2017)

Mám ráda filmy o soudních procesech.. Mám ráda filmy na téma holokaust.. Bohužel snímek „Popírání holocaustu“ byl až příliš ploše zfilmován.. Znám jiné filmy, kde má soudní spor spád a divák sedí přikován k sedačce napětím, tohle není ten případ.. Scény ze soudního procesu jsou spíše nudné, nezáživné a postrádají hloubku, emoce.. Naopak přehnaně emotivní, až hysterická, je hlavní postava, která mi díky tomu nedovolila s ní příliš sympatizovat.. Přidala bych více kontroverze, více nakouknutí pod pokličku právnické taktiky.. I přes dobré obsazení příliš průměrné a zapomenutelné.. (08.11.2017)

Ač se tato historická rekonstrukce nedočkala mimořádných ovací, já se přikláním k menšině, která je s výsledkem spokojena. Pokud pominu samotnou návštěvu Osvětimi, která bez pochyby patří k nejsilnějším momentům filmu, tak tu máme vcelku velmi inteligentní drama s těžce charismatickým hereckým ansámblem. Démonický Timothy Spall a žena mých erotických snů Rachel Weisz. Ne že bychom nenašli tucty promakanějších soudních dramat, nicméně i zdejší justiční proces má vzhledem k tématu a zajímavé demagogii páně Davida Irvinga co nabídnout. Za mě zdařilý snímek s chytrými dialogy a několika silnými momenty. (19.05.2017)

Holokaust proste bol. Nariadil ho Hitler, a medzi inými, tým pripravil o život aj 6 miliónov Židov. To sú historické fakty, nespochybniteľné vo všetkých bodoch. Ľudia čo to popierajú sú buď klamári, alebo idioti. A v tom je ten problém; sám som s touto témou zabil hodne dosť času a viem, že aj niektorí idioti majú presvedčivejšie argumenty ako filmový David Irving. To zaprvé. Zadruhé, keď máš slabého oponenta, mal by si byť na koni. V Denial sa nedeje ani jedno. Vlastne je to celé paradox, nakoľko scenáristi vytvorili zrúdu, ktorá je hlúpa a bez vecných argumentov (čo vytvára dojem tendenčnosti), a proti nej postavili celú partiu právnikov, čo má dve hodiny strach (!), aby mu to vôbec natreli. Toto mohlo (malo) byť diel pamätné, gradujúce, napínavé, pri ktorom by sa človek zamyslel, a hlavne dôležité. Nie je. Premárnený potenciál, vietor do plachiet všetkým popieračom. Slabučký nadpriemer, kde ma vyslovene bavila asi len titulková scéna. (23.05.2017)