Trash Fire

Hodně dobré. Vykreslit nejdřív tak nesympatickou postavu, kterou je skoro nemožné tolerovat, a pak ji postavit do jejího prostředí, kde její chování získá úplně nový kontext. Popis děje by zněl jako hrozný klišé, ale vypracováno to je bezchybně až k mírně neuspokojivému, ale vlastně pochopitelnému závěru. Jediná škoda, že babička je až takový magor. Vlastně obecně působí uhýbání k hororu u tak psychologicky propracovaného filmu podivně. V hororech tohoto typu žánrové prvky většinou suplují hloubku fóbií a emocí, které jsou tu ale rozpracovávány souběžně s jejich žánrovým odrazem - místy je to matoucí, ale ne nutně špatné. (08.11.2016)

Následkom požiaru, ktorý zavinil on sám, prišiel Owen (Adrian Grenier) v mladom veku o svojich rodičov. Po dlhých rokoch ho jeho tehotná družka Isabel (Angela Trimbur) požiada o to, aby sa spojil so svojou sestrou, ktorá požiar prežila s ťažkými popáleninami na celom tele. Tá žije s Owenovou babičkou, ktorá je silno veriaca. Po príchode to vyzerá tak, že babička z návštevy nie je príliš nadšená, ale to ešte Owen s Isabel netušia, že prišli zrovna v ten pravý čas. Babička je totiž rozhodnutá dokončiť svoj diabolský plán, čo by sa jej bez nich nikdy nepodarilo. - Trash Fire sa pohybuje po festivaloch už dlhé mesiace, ale ja som správne tušil, že ani tentokrát nebude projekt pána Richarda Batesa Juniora pre hororových fanúšikov velmi zaujímavý. Problém nie je ani v réžii alebo spracovaní, ale v tom, že mám rovnako ako u jeho predchádzajúceho hororu Suburban Gothic pocit, že jeho cielom nie je vytvoriť horor pre širšiu základňu ludí, ale pre jeho samého. Preto je tu opäť zvláštny druh humoru, ktorý nebude sedieť úplne každému a tentokrát tomu nepomohlo ani akési stuhnuté herecké obsadenie, na ktoré sa nepozeralo dobre a ich výkony občas pôsobili, ako keby boli sami znechutení z toho, čo musia predvádzať. Zaujímavý je aspoň príbeh, na ktorom je vidieť aspoň minimálnu snahu a trochu improvizácie. V budúcnosti by som však uvítal, keby si tento režisér nechal napísať scenár od niekoho iného, pretože týmto spôsobom sa od toho priemeru asi neodrazí. + herec z Savaged, Suburban Gothic, Fear, Inc. a The Neighbor + herec z The Hills Have Eyes, Halloween a Mirrors + herec z Life After Beth a Suburban Gothic + herečka z Suburban Gothic + herec z Suburban Gothic a Ash vs Evil Dead + herečka z Halloween II a The Final Girls (05.11.2016)

Ve chvíli, kdy se ta podivná bába ukáže ve dveřích svýho domu s brokovnicí, je na tuty jasný, že tu bude něco mnohem zkaženějšího, než hrdinovo nesnesitelný ego. A taky že jo! Tu přehnaně náboženskou a neuvěřitelně manipulativní starou čubku budete nenávidět s takovou vervou, že jí budete přát co nejbolestivější chcípnutí. Jestli však v závěru dosáhnete nějakýho uspokojení, na to už si musíte zodpovědět sami. Každopádně psycho je to solidní a celkem úchylný, podobně jako Batesův vydařenej debut Excision. (26.02.2017)

Prozatím nejúžasnější divnofilm mého letošního filmového roku. Těžko zaškatulkovatelná psychárna, která je na komedii málo komediální, ale na drama či thriller zase příliš humorná. Tak tedy dejme tomu černočerná komedie? Budiž. Zpočátku převládá humor. Ovšem hodně svérázný humor, třeba: Owen se niterně zpovídá své psycholožce, která během jeho zpovědi usne. Nebo: Owenova dívka (okouzlující Angela Trimbur) mu při frigidním koitu suše oznámí, že mu hrozně smrdí koule. A vzrušení s ním zažije jen mimoděk při jeho epileptickém záchvatu, kdy se celý rozechvěje jako vibrátor (mch. naprosto geniální scéna). Po dalších více nebo méně úsměvných patáliích spolu tihle dva odjedou na návštěvu k Owenově bigotní babičce a postižené sestře, kde teprve začne pořádná "zábava", respektive "humor" se posune do úplně jiného levelu. Jen mě trochu mrzí příliš brutální střih v závěru, klidně bych deset minut přidal (a co třeba přijedší pastor s nejspíš vražedným úmyslem?). O páté hvězdě mě však definitivně přesvědčila závěrečná scéna a titulková Proserpina. Velkolepá úchylárna (v mezích zákona). (27.02.2017)

Zatímco první půlhodina postavená na konverzacích a přehlídce sebestřednosti, bulimie a epileptických vibrací vypadá jak pilot nějakého hořkého sitcomu (název by mohl být How I met my asshole), zbytek připomíná Meet the Parents přetáhnuté černým suknem humoru, jemnou dávkou cynismu a hrstkou broků.. Svérázná vykonavatelka boží vůle, chovající chřestýše v záchodových mísách a nešetřící slovem coura, vás pak během něj donutí přemýšlet, jak je člověk formován prostředím a jak jde bigotnost ruku v ruce s rukou pod vlastními kalhotkami.. (08.03.2017)