Planeta Česko

Autor shodou okolností v rámci Česka vypíchnul celou řadu míst, které sám osobně znám. Zubři, pakoně, čáp černý, sysli....Ti všichni si opravdu zaslouží naší pozornost a důkaz, že příroda v Česku není tak suchá, jak může na první pohled působit. Sám každé léto z okna špicluju kalouse ušatého, který nám houká za barákem a přitom jich v přírodě také tolik není. Osobně mi vůbec nevadí mluvený projev Kryštofa Hádka, ani pro někoho nelogické seřazení jednotlivých záběrů a scén, které nahlíží na zvířenu i v blízkosti lidí. Myslím si, že to, co tady zdejší uživatelé kritizují, chtěl autor zrovna poukázat. Pokud si jindy ojedinělý chocholouš vytvoří hnízdo v sousedství největšího kruháče v Mladé Boleslavi, pak si to podle mě opravdu zaslouží pozornost. Stejně jako sysli na Radouči v Mladé Boleslavi, které je v těsném sousedství s paneláky. Příroda je prostě mocná čarodějka a pan Marián Polák si pro tento dokument připravil opravdu překrásné záběry. (03.01.2019)

V komentáři se oproti dokumentům exotické přírody autor věnuje hlubšímu zamyšlení nad filmováním naší přírody. Na začátku mi to vadilo, jsem zvyklá hned se dozvědět, o jakého ptáka či brouka se jedná, ale pak dokument dostál svým slovům a ukázal, že je cestou k jinému chápání přírody, že příroda může být hned za naším domem, že brouk hloubící svou jamku je stejně zajímavý jako slon lámající větve. Podnětný byl dokument také v tom, že ukázal, že lidská činnost není jen destrukcí světa zvířat, ale že naopak tam, kde my vidíme čistě lidský svět nebo největší zničení, zvířata nacházejí svá útočiště, kdo by hledal lindušku v uhelných dolech? (27.06.2022)

Nádherný dokument. Obdivuji velkou trpělivost, péči i obětavost při natáčení a snahu autorů přiblížit lidem více naše bezprostřední životní okolí, kterého si mnozí z nás ani nevšimnou a navíc si jej ani neváží. Zcela souhlasím s komentářem Vančury ovšem s připomínkou, že profesionálně natočené a ozvučené dokumenty mě nikdy nenudí. V lese, či v horách nebo u rybníka i na pasece se vždy oprošťuji od civilizačních myšlenek a problémů a nechávám se unášet nádherou tohoto kouzelného světa viděným nejen z povrchu země, ale i ze vzduchu jako pták. Tedy, ... prosím, nezničme si ho, a děkuji pane Poláku. (18.01.2019)

Hned na začátku musím pochválit Mariána Poláka za výtečný nápad. Filmovat přírodu u nás mimo lesy i v městské krajině mě nadchlo. Je pozoruhodné sledovat ptáky v dolech, hlodavce na sídlištích a ryby v našich ne úplně čistých řekách. K dalším velkým plusům patří to, že se nesnaží vyvolávat nějaké rozbroje a ekologicky působit za každou cenu. Není třeba poukazovat na znečištění, to si dokážeme uvědomit sami. Řemeslně se dokument povedl také a vytýkal bych jen necelistvý "příběh" a časté přeskakování od jednoho k druhému. Přes tuto drobnou výtku dávám silné čtyři hvězdy a budu se těšit na případná pokračování. (01.03.2019)

Byly jednou dvě trapně pubertální dcery, které nedokázaly ocenit, jaký má jejich táta parádní a trpělivost i odolnost vyžadující koníček. Tak se jim to otec snaží všelijak dokazovat. Jako by důkazy něco zmohly. Zde pomůže jen čas - až dcery dozrají, dříve to nepochopí - marná snaha. A dokument jako takový? Slabé, škoda. Ty Milovice, ach, to už je trapné, jak jsou jaksi všude. Přál jsem si Klabavskou nádrž - nebyla. Přál jsem si rysa, nebyl. Na druhou stranu - díky i za to (relativní) málo. Na jednoho zapáleného jednotlivce to celkem ujde. Snad jen ten lehce přehnaný název - Planeta Česko - vzbuzoval v odbornějším divákovi (já) přílišná očekávání, která se nedostavila. Popisu druhů a obecně odborných informací málo - ale to se dá s ohledem na důvod vzniku (dokazování laickým dcerám) hořce pochopit. (01.01.2019)