Stůl číslo 19

Eloise se rozešla s přítelem, ale stále musí na svatbu jeho sestry, kterou pomáhala připravovat. Protože už je ale bejvalka, skončí u stolu outsiderů č. 19. Ale všechno není jen černé, protože se na hostině objeví sexy a charismatický Australan s tajemstvím... I tohle je lákavý koncept na romantickou jednohubku. Ale tenhle film má pár karet v rukávu a dovede příjemně překvapit. Z outsiderů u stolu se vyklubou zajímavé a vitpné figurky, které postupně odhalí v jádru lidské a někdy i smutné osudy. Včetně Eloise. S romantickými komediemi je to v posledních letech špatné, takže za tenhle milý malý poklad jsem vděčná. Jo, kapesníčky po ruce doporučuju! (18.10.2020)

Komédia asi nie, skôr taká mdlá dráma s prvkami irónie zabalená do slizkého záverečného klišé. Nieže by to bolo úplne zlé, hoci väčšina filmu bola naozaj slabučká, ale zas treba uznať, že zopár scén a dejových zvratov bolo naozaj vydarených. Aj tak som po tomto filme siahlo predovšetkým kvôli Anne Kendrick, no tá bola asi tým najlepším z tohoto celého svadobného tragikomického divadla. Otázkou už naozaj zostáva len to, že načo vôbec pozývajú na svadby takýchto ľudí od stolu č.19? Škoda, že to nebolo celé ladené absolútne satiricky - možno by to pozdvihlo kvalitu filmu aj o 2 úrovne vyššie. (14.07.2017)

Milá záležitost, která sice vyvolá spíš pousmání než smích a romantika je poněkud instantní, pan milovník je nechutnej, zato se v této komedii neječí, postavy jsou životné a zůstane dobrý pocit. Ostatně, v různorodé skupince svatebních trosečníků se za určitých okolností může ocitnout každý z nás. Se svou osamělostí, minulostí, nejistotou, vykořeněností a intenzivním pocitem, že nikam nepatří a rozhodně ne sem. K Phoebe je čas nemilosrdný, její černočerný společník je skoro hezčí, mimoň vypadá spíš jako cifršpion než kriminálník a Indek je tam nejspíš kvůli barevné či mezinárodní vyváženosti. Eloise chvílemi balancuje na hranici snesitelnosti, zato babča nemá chybu. Od Stolu jsem sice očekávala víc, ale úplně zklamaná jsem taky nebyla. (26.01.2018)

Doufejte, že se vám dostane víc než jen svatebního veselí, a přání bude vyslyšeno. Přijde cosi v podobě "třinácté komnaty". Eloise dostane od své dávné kamarádky pozvánku na svatbu. Zbude na ni jen stůl číslo 19, kam se usazují nechtění a nedůležití hosté, a zde se zrodí postupné přátelství s pěti dalšími, do té doby neznámými svatebčany. A současně s nimi vyplují na povrch i trable, které má nejen hlavní hrdinka se svým někdejším přítelem, který je na svatbě též přítomen, ale také neortodoxní stará dáma, mladý a sexuálně frustrovaný Ind, rasově smíšený manželský pár středních let, zažívající vztahovou krizi a trestanec v podobě nerda. Většina filmu je fixována na jediné prostředí, tím je svatební sál, jakmile se z něj se šesti hrdiny (přibližně v polovině filmu) vzdálíme, přijde na řadu psychologická sonda do jejich duší, abychom v závěru zjistili, že se až tolik nestalo, a filmový život jde dál. Anna Kendrick si jen s obtížemi hledá divácké sympatie, její afektovaná kreace moc nebaví, lepší herci jsou k vidění ve vedlejšácích. Je vysoce pravděpodobné, že režisér Jeffrey Blitz se sám v minulosti účastnil nějaké okázalé svatby, kde zažil pár svatebčanů, co si stěžovali na životní problémy. A tak vznikl tenhle film, k němuž námět dodal i Mark Duplass, ano, ten Duplass, který ve dvou hororech Creep ukazuje své zvrácené nitro. Se svým bratrem ale nakonec ztratil o film zájem, převzal a přetvořil jej tedy Blitz. Celkově výsledný film nebude nijak v divácích rezonovat. Je znát, že režisér dává přednost dialogům a situačním komediím, takže tohle dílko má nejen téměř divadelní ráz, ale vše se zde řeší na poli kvalitnějšího sitcomu, do něhož nějakým nedopatřením zabloudily i psychologické prvky. V podstatě ucházející snímek. (11.12.2017)

Stůl číslo 19 na první pohled budil poměrně výrazný potenciál, být, co se žánru romantická komedie týče, velice příjemnou a zábavnou podívanou, a to především díky docela působivému castingu a zápletce, jelikož kde jinde by se měly odehrát ty nejkrásnější love story, než právě na svatbách. Jenže bohužel, proti dvou důvodům, proč mohl být film povedený a úspěšný, stáli dva důvody, které ve výsledku celý film dost potopily, a navíc to byly důvody poměrně zásadní. Jednak tedy celý scénář je neuvěřitelně mizerný, diletantský, ale především nevídaně prázdný, což mě udivuje o to víc, že pochází z pera bratrů Duplassů, kteří tedy sice nejsou kdovíjaký mistři svého oboru, ale zkušeností s jinými scénáři už mají dost, a proto fakt nechápu, jak mohli něco jako tohle tak moc odfláknout. No a s tím vlastně souvisí i druhý důvod, a to že celá ta partička kolem stolu číslo 19, přestože byla obsazena sympatickými, komicky talentovanými a výraznými herci, tak jejich postavy byla jen bandou otravných a zpruzených otrapů, kteří se možná chvílemi snažili hlásit, jejich vtip ovšem vesměs vyznívali totálně trapně, a zároveň spíš než aby šlo alespoň o nějakou psinu, tak všichni spíš řešili své životní problémy a prohry, takže nakonec to celé působilo spíš než jako romantická komedie jako mírně odlehčené drama, ovšem samozřejmě též nefunkční a nepůsobivé. Na druhou stranu, abych ale jen úplně zas jen nekritizoval, tak to má i minimum hluchých míst, tudíž to disponuje slušným spádem, na to, jak mizerný scénář to pak je, tak se tam ale objevilo i pár nečekaných překvapení, no a i ti zmiňovaní herci, i když tedy ty jejich postavy stály za prd, tak přeci jen ve výsledku svou sympatičností něco zachránit dokázali, takže zkrátka Stůl číslo 19 nakonec asi nejspíš nikoho nezabije, ale pokud ho kdokoliv mine, tak rozhodně o nic také nepřijde. A jen tak mimochodem, ústřední postava Anny Kendrickové tu působí jako největší dylina filmových dějin, fakt jsem jí po celou dobu upřímně nesnášel, a to zrovna taky není moc dobrá vizitka. (22.06.2022)