Past na svědomí (E02)

Neskutečně utahaný rozjezd a nevyužitý velkorysý prostor, který by si ústřední fiktivní pár zasloužil jen v případě, že by zažil něco zajímavého nebo alespoň trochu zajímavějšího. Bohužel nezažil, takže mě nudil. Naštěstí zhruba druhá polovina byla opět skvělá, protože se už soustředila na lidi a události skutečné, zejména na úžasného Vlastu Buriana Vladimíra Javorského a jeho kolegy a blízké. (22.01.2017)

40% — Už vím, v čem mám s tímto seriálem problém. Není mi totiž jasné, čím vlastně chce být. Jestli historickým filmem anebo nějakou uměleckou výpovědí, která si historii volně upravuje. Proti první variantě hovoří především to, že názvy některých filmů i jiné skutečnosti jsou vymyšlené a staly se jinak, než je ukázáno. Nevím proč, ve filmu Lída Baarová mi to nevadilo, tady mě to štve. Opět jsme si užili nahých zadků, tentokráte heterosexuálních. A co mě dostalo nejvíc, byla šílená vycpávka břicha u představitele Jana Drdy. (22.01.2017)

Tohle je asi to nejhorší, co kdy Česká televize vytvořila. Píšu to bezprostředně zhnusem po zhlédnutí druhé epizody a tu jednu jedinou hvězdu dávám ze slušnosti za to, že mě tento výblitek alespoň při své nudě příliš nerušil, když jsem si během jeho (ne)sledování mohl dělat pracovní věci. Takže - 1. zbytečné a patetické kecy, a je jich plno, 2. scény, kterým neuvěří ani idiot po lobotomii, 3. u dalších scén si člověk říká "proč jako?" pak "wtf?" a nakonec "dělají si ze mě prdel?", 4. muzika nikdy nesmí být otravná a nesmí jí být moc - tady je obojí - plno otravné (a navíc neuvěřitelné hloupé) muziky, 5. nejsem odborník na protektorátní kinematografii, ale vím, že tohle ti herci prostě nedělali, 6. chlupatá chlapská prdel jako dominantní část záběru? 7. události z roku 1968 jsou tak nadbytečné, až to bolí, 8. udělat z Marvana úplného blbce? 9. a z Buriana malé infantilní kolaborantské děcko? 10. herci se snaží, ne že ne, ale o to je to pak horší, když se snaží z hovna uplést bič, ale pořád je to hovno, akorát jsou od něj všichni umazaní od hlavy až k patě, 11. Lilly je pěkné kurva - stačí když má týpek moc a pak to klidně může být i nácek, hlavně že s z ní bude hérečka (na druhou stranu - je to v životě vlastně jinak?) - suma sumárum - počkám na třetí díl, jestli to klesne až na úroveň odpadu - mám strach, že ano. (22.01.2017)

Mýdlová opera z protektorátu se stále více iritujícím soundtrackem a podivně labilní strukturou vyprávění. Zatímco úvodní vzpomínka na premiéru Kristiána, která má čistě ilustrační charakter a děj nikam neposunuje, je iniciována Žákovým vzpomínáním (co byste také dělali jiného, když máte okupanty pod oknem), většina ostatních návratů do minulosti již přímo nesouvisí s tím, jaké fotky si Žák a jeho dcera zrovna prohlížejí, mnohé nemají ani žádnou návaznost na Žákův život, čímž rámcové vyprávění pozbývá smyslu. Pořád ale věřím, že v některé z dalších epizod bude lépe opodstatněno a dojde ke hmatatelnějšímu prolnutí minulosti a „přítomnosti“ než prostřednictvím fotek, potažmo fotoaparátu. Způsob, jakým jsou na hlavní dějovou linii (Lili a Žák) napojovány osudy ostatních postav mi přijde poněkud nešťastný, přesněji neorganický. Burianova manželka přijíždí Lili oznámit, že se s ní chce Vlasta rozvést, což není dále nijak rozvedeno, Štěpánek se bez jakéhokoliv „build-upu“ schází s odnikud se zjevivším členem odboje, Žák náhodou navštíví natáčení Městečka na dlani zrovna v předvečer Hašlerova zatčení gestapem. A jako by dojem nespojitosti nebyl dost silný, dochází k necitlivým výpustkám dlouhých časových úseků, kdy je například Burianovi v jedné scéně nabídnuta práce pro rozhlas, která má být realizována o několik měsíců později, aby den D nastal prakticky vzápětí. Burianovo závěrečné dilema je s přehledem nejsilnější částí epizody, ale vyprávění k němu od začátku nesměřuje. Přichází – stejně jako další klíčové události – jako blesk z čistého nebe, což z Bohémy dělá fajn dokumentární kroniku, ale ne moc funkční dramatický útvar. Semknutosti a přehlednosti vyprávění nenapomáhá ani uvádění stále nových postav, u nichž je těžké odhadnout, objevují-li se jen, aby potěšily pamětníky (Adina Mandlová) nebo později sehrají v životě některého z hrdinů větší roli (Opluštil). Od dalšího sledování odrazuje také rozvláčné tempo, které trochu zrychlí až v posledních minutách během (záměrně?) nevkusné scény paralelního osídlování české ženy a českého prostoru (nebo co to mělo znamenat). Jsem v rozpacích a začínám se obávat, že dál to nebude o moc lepší. (23.01.2017)

Začíná to být čím dál větší, nesrozumitelný a nepřehledný maglajs. Historická fakta smíchaná s fikcí jsou pro diváka znalého protektorátní filmařiny naprostou katastrofou. Navíc bez dobové atmosféry, hudba úplně mimo. Nuda, bez napětí, němečtí důstojníci nebo gestapáci jsou směšní, žádný pocit strachu. Ležérní tempo, dialogy až na pár výjimek s Vlastou (Javorský) o ničem. Judit Bárdos, válící se v pelechu na chlupaté prdeli svýho boyfrienda je opravdu zážitek sledovat. Tohle je shit a pochybuju, že se to v dalším pokračování zvedne z těchhle sraček. (23.03.2023)