Past na svědomí (E02)

Mýdlová opera z protektorátu se stále více iritujícím soundtrackem a podivně labilní strukturou vyprávění. Zatímco úvodní vzpomínka na premiéru Kristiána, která má čistě ilustrační charakter a děj nikam neposunuje, je iniciována Žákovým vzpomínáním (co byste také dělali jiného, když máte okupanty pod oknem), většina ostatních návratů do minulosti již přímo nesouvisí s tím, jaké fotky si Žák a jeho dcera zrovna prohlížejí, mnohé nemají ani žádnou návaznost na Žákův život, čímž rámcové vyprávění pozbývá smyslu. Pořád ale věřím, že v některé z dalších epizod bude lépe opodstatněno a dojde ke hmatatelnějšímu prolnutí minulosti a „přítomnosti“ než prostřednictvím fotek, potažmo fotoaparátu. Způsob, jakým jsou na hlavní dějovou linii (Lili a Žák) napojovány osudy ostatních postav mi přijde poněkud nešťastný, přesněji neorganický. Burianova manželka přijíždí Lili oznámit, že se s ní chce Vlasta rozvést, což není dále nijak rozvedeno, Štěpánek se bez jakéhokoliv „build-upu“ schází s odnikud se zjevivším členem odboje, Žák náhodou navštíví natáčení Městečka na dlani zrovna v předvečer Hašlerova zatčení gestapem. A jako by dojem nespojitosti nebyl dost silný, dochází k necitlivým výpustkám dlouhých časových úseků, kdy je například Burianovi v jedné scéně nabídnuta práce pro rozhlas, která má být realizována o několik měsíců později, aby den D nastal prakticky vzápětí. Burianovo závěrečné dilema je s přehledem nejsilnější částí epizody, ale vyprávění k němu od začátku nesměřuje. Přichází – stejně jako další klíčové události – jako blesk z čistého nebe, což z Bohémy dělá fajn dokumentární kroniku, ale ne moc funkční dramatický útvar. Semknutosti a přehlednosti vyprávění nenapomáhá ani uvádění stále nových postav, u nichž je těžké odhadnout, objevují-li se jen, aby potěšily pamětníky (Adina Mandlová) nebo později sehrají v životě některého z hrdinů větší roli (Opluštil). Od dalšího sledování odrazuje také rozvláčné tempo, které trochu zrychlí až v posledních minutách během (záměrně?) nevkusné scény paralelního osídlování české ženy a českého prostoru (nebo co to mělo znamenat). Jsem v rozpacích a začínám se obávat, že dál to nebude o moc lepší. (23.01.2017)

Neskutečně utahaný rozjezd a nevyužitý velkorysý prostor, který by si ústřední fiktivní pár zasloužil jen v případě, že by zažil něco zajímavého nebo alespoň trochu zajímavějšího. Bohužel nezažil, takže mě nudil. Naštěstí zhruba druhá polovina byla opět skvělá, protože se už soustředila na lidi a události skutečné, zejména na úžasného Vlastu Buriana Vladimíra Javorského a jeho kolegy a blízké. (22.01.2017)

Problém stejný. Herecky působivé momenty a morální dilemata zašlapaná úmornou hudbou a nefunkční dramaturgií, která se motiv kolaborace a národní pohromy snaží zesílit spojením s rokem 1968, kde ale seriál působí ještě strnuleji. Burian v Rozhlase = jeden z Javorského nejlepších momentů. Vedle toho ale spousta balastu. Prostřihávání soulože a rasového projevu na konci těžkopádný režijní fail. (23.01.2017)

Snažím se být vstřícný k seriálu, ale on není vstřícný ke mě. Já osobně chápu seriál jako střet herců s extremně složitou dobou a zkoušku jejich charakterů, ale v tom případě mě vadí že tvůrci (zatím) zcela ignorují ženský ikony té doby. Jasně pani Brdečková mě objasnila, že tohle není dokudrama, ale že je to jen volně vyprávěná látka, která si vypůjčila pár reálných postav, reálnou dobu, ale že si vlastně můžou točit co chtějí, no to samozřejmě můžou, ale pak se nemůžou divit že divák, který tam vidí opravdový figury ve vymyšlených situacích v tom vidí blábol. Navíc je to extremně nepřehledný. Pořád zastávám názor, že ten 68 tam (zatím) nemá co dělat, dalo se to přece vyprávět i bez toho a mnohem srozumitelněji, když už se teda volí mix realnosti a výmyslů. (23.01.2017)

Hodnoceno po dvou epizodách: Z mé strany NADŠENÍ. Judit je přesná, pan Javorský, oprava: Mistr Javorský oživil Vlastu Buriana. Dámy, které ztvárnily paní Novou a Burianovou mě baví čím dál víc a Saša Rašilov je v roli Oldřicha Nového výborný. Tolik k těm, kteří mě upoutali na první dobrou. Děj je zajímavý, dohledávám, co jsem nevěděla, postav mnoho, pravda, lehce tápu, ale to vůbec nevadí. A že je Lilly vymyšlená? No a? Je to seriál, který nám má názorně přiblížit, v jaké atmosféře naše země tenkrát byla. Pokud někdo touží po reálném dokumentu, nechť si sežene knihy... (23.01.2017)