Café society

Čas a místo (meziválečný Hollywood a New York) nezachránily způsoby (řídká romance se ztupeným břitem humoru). Melancholické vyznění neobhájí neochotu vystoupit z autorské komfortní zóny a zůstává jen nostalgie utopená v medu snobství, repetitivnosti a tvůrčího opotřebení. Eisenberg špatný v poloze neurotického paragrafu zrcadlícího herecký projev režiséra i jako sebevědomý impresário bezodkladně útočící na dámské klíny. Jediný, z koho dýchal život, byli Bobbyho židovští rodiče, zbytek byla jen nablýskaná póza, ztrácející se v prudkém dešti slov. Dešti, z něhož jen pár kapek dodalo vláhu, aniž by se rychle odpařilo z rozpáleného asfaltu bulvárů.. Allenovy čerstvé produkty ze smetánky mi začínají způsobovat alergii na mléčné bílkoviny.. (02.09.2019)

Nevím proč ten hype okolo, když je to prostě jen další tuctová Allenovka, kterou beztak natočil jen proto aby dodržel ten svůj každoroční interval... Tentokrát je to zase jednou z prstu vycucaný random recyklát... Atmoška fajn, hudba do pohody, styl to má (jako vždy), herecky dejme tomu v normě.... ale tak nějak to nemá srdce. Jakoby Allen neměl (umělecky) co říct a tak si to (zase jednou) intelektuálně vykonstruoval..... Až si říkám jestli se vůbec ještě dočkáme něčeho tak povedeného jako byla Půlnoc v Paříži :/ (01.10.2016)

Woody Allen mě zkrátka stále neskutečně překvapuje, sype rok co rok film za filmem, a ty bijáky mají stále vynikající úroveň. Ovšem Café Society u mě vzbudilo přímo Wau efekt, ani jsem nedoufal, že bych letos viděl film, který mě nadchne tak, jako právě tento. Neskutečně dobře nakostýmované, vypiplané co do detailu, nádherně natočené a v neposlední řadě naprosto skvěle zahrané, Jesse hraje typickou figurku Allena přímo na jedničku a že ho jako herce dvakrát nemusím., musím mu vyseknout poklonu. Hudební složka ve spojení s dobovou atmosférou , ostatně jako u všech Woodyho filmů je naprosto bravurní. Zkrátka veliký filmový zážitek. (02.10.2016)

Začalo to hezky, ale druhá část mám pocit vedla do ztracena (kde navíc postavy opticky nezestárnou). I tak je to pěkný retrovýlet do Hollywoodu/ New Yorku let třicátých a čtyřicátých, opředených desiluzí, snobskou smetánkou, navíc s humornou vsuvkou do židovský rodinky včetně tvrdých praktik gangsterů (viva Corey Stoll). Eisenberg ve svý roztomile neohrabaný a drzý poloze baví a zároveň je na facku. Jak říkám, ve výsledku nevím, co si z děje a osudu postav vlastně vzít, zda stálo za to příběh tady téhle vadné romance vůbec vyprávět - což může být záměrný, stejně jako nedotažený. Neboli tady @Cervenak a odnikud nikam :) "When the sun starts to dip on the Hollywood hills, the light often takes on the saturated loveliness of color by Technicolor..." (23.08.2019)

Taka mismas Allenovka. Z casti dobovka, z casti film o milostnom trojuholniku a z casti saga o jednej zidovskej rodine. Len na to klasicke Allenovske filozofovanie tu vôbec neostal cas. Bohuzial ziadna z jednotlivych linii tu nie je poriadne rozvinuta a ani sa vzajomne prilis nedoplnaju, aby vytvorili kompaktny celok. Prave naopak. Niektore linie ako ta mafianska do celkoveho ladenia filmu vôbec nepasuju. Vysledok nie je uplna katastrofa. Nad niektorymi dialogami som sa pousmial. Len je to nonstop uplne priemerne az to zacne dost nudit a aj zaver je taky do stratena, takze som si na konci povedal: a to bolo vseko? Vyraznejsie sa nepodaril casting. Eisenberga sice rad nemam, ale v naivnej polohe bol este uveritelny. Zato toho schopneho manazera som mu neveril. Steve Carell je prekvapivo uplne nevyrazny. Ale uplnou katastrofou je neherecka Kristen Stewart, ktora tu ma znova ten jediny znudeny neznesitelny vyraz, ktory vie. A kedze je centrom milostneho trojuholnika, tak to pomaly vyzera jak retro Tvajlajt. Fakt mi je z nej uz na zvracanie. Jedina herecka, ktora tu je fantasticka je roztomila Blake Lively. Keby hrala hlavnu ulohu ona, tak by mozno ten milostny trojuholnik fungoval. Vysledkom je strasne slaba a v kazdom ohlade nevyrazna Allenovka. 4/10. (26.09.2016)