Teória tigra
Theory of Tiger
Režie:
Radek BajgarHudba:
Jan P. MuchowHrají:
Jiří Bartoška, Eliška Balzerová, Tatiana Dyková, Jiří Havelka, Jakub Kohák, Pavla Beretová, Iva Janžurová, Anna Čtvrtníčková, Lucia Siposová (více)Obsahy(1)
Veterinář Jan (Jiří Bartoška) už toho má dost. Poslední kapkou je smrt tchána, kterému taky došly síly a trpělivost. Babička (Iva Janžurová) totiž vždy rozhodovala o jeho životě, stáří, a nakonec i o tom, jak a kde bude pohřbený. Nerespektovala žádné jeho přání a touhu, v dobré víře, že ona sama vždy a lépe než on ví, co je pro něj dobré a správné. A tak se k jeho neštěstí o něj starala podle své představy o jeho štěstí. A Janovi začíná být jasné, že je na té samé cestě. Jeho žena Olga (Eliška Balzerová) se totiž řídí stejnou teorií malého dvorku a dlouhého biče a přesvědčením, že za štěstí svého muže je zodpovědná výhradně ona. Janovi dojde, že už takto dál nemůže, nechce, neumí. Když nic neudělá, skončí jako tchán. Jednoho dne jej napadne způsob, jak se osvobodit a získat zpět vládu nad svým životem. Tato revolta je ale hodně netradiční. Už jen tím, že prvotní inspirací mu byl jeden z jeho pacientů, papoušek s podezřením na Alzheimera. Jan se tak i díky němu vydává na cestu za naplněním toho, o čem se domnívá, že jsou jeho sny. A protože tato cesta nemůže být snadná, stává se její součástí také stádo koz a později i krav, psychiatrický ústav, plavba na voru a život na lodi. Janova cesta za svobodou ovlivní i životy jeho dětí a jejich partnerů. Dcera Olga (Táňa Vilhelmová) totiž převzala matčinu metodu, zatímco snacha Alena (Pavla Beretová) zatím dokázala tlaku rodové tradice odolat a volí vlastní cestu, liberálnější, modernější, lidštější. Důsledky jsou pro jejich protějšky (Jiří Havelka a Jakub Kohák), v obou případech odpovídající. (CinemArt)
(více)Videa (3)
Recenze (810)
Jednou za čas se v tuzemech objeví film, za který se nemusíme stydět. Přál bych si, abychom se podobného dočkali třeba jen jednou ročně, a pěti o něco slabších, zbytek aby vůbec nevznikl. Mohli bychom se ob měsíc dívat a těšit se. Bartoška byl, je a bude nej hercem, ale poklona panu Bajgarovi, jak to celé poskládal. Škrtnul bych krávy, ale z hlediska dalšího vývoje smysl měly. ()
"Teorie Tygra" je podľa mňa najlepším českým filmom za posledné 3 roky, ktoré som mal možnosť vidieť. Nemôžem na ňom nájsť jediný problém. Je to vtipné, je to svieže a okrem toho je to napísané absolútne zo života. Človek mnohé situácie dokáže rozpoznať a veľmi dobre chápe, čo sa deje. Je to svet, kde ženy prevzali kontrolu nad životom v manželstve a muži sa na tom ich vysnívanom živote, ktorí "chceli obaja" majú spolupodielať. A potom nerozumejú prečo utekajú a čo sa vlastne v ich živote deje a prečo sa niečo dokonalé rozpadne. A nikdy nepripustia možnosť, že by mohli urobiť nejakú chybu. V tomto film funguje skvele. Postavy sú skvelé, dialógy sú vynikajúce a nechýba im uveriteľnosť a musím povedať, že tu padne asi najlepšia hádka, akú som kedy počul medzi Havelkom a Vilhelmovou. To nemalo chybu. Okrem toho to aj skvele vyzerá a neustále mám pocit, že toto nie je svet, ktorý by sme raz chceli poznať. A musíme sa pričiniť, aby naša manželská budúcnosť vyzerala inak. A možno stačí len dopriať tomu druhému lásku a šťastie. Niekedy to funguje jendoducho. A nemusíme mať ani perfektne uprataný byt a nemusíme vedieť o každom kroku toho druhého. Pretože si máme veriť a máme sa milovať. A to je všetko čo tomu treba. Neviem. Čo viac by som mal o tomto filme ešte napísať? Podľa mňa ide o najlepší český film, ktorý som za posledné roky videl. Nemôžem nájsť scénku, ktorá by ma nebavila a nemôžem nájsť momentku, ktorá by mi neprišla spracovaná od srdca a na svojom mieste. Skvelá práca na scenári a vynikajúco spracované. Tlieskam. Hodnotenie: A+ ()
Trochu hořčejší komedie, které by to bez Kohákova vzdoru vůči otci slušelo mnohem víc. Tím chci říct, že mi vadil jen ten jeden příšerně zahraný Kohákův "herecký" výstup, nikoliv on sám. Naopak, role přitroublého bohéma mu jinak vcelku sedla. Kudlankovité charaktery (ne)mnoha výborných manželek jsou pak bohužel často popíraným, ale nepopiratelným, faktem, stejně jako snad už i vrozené podpantofláctví jejich životních partnerů. Úsměvné, skvěle zahrané, z Elišky Balzerové nakonec až mrazí. Smířlivý, lehce happyendový konec nakonec i potěšil. Pohodovka na dlouhé zimní večery. ()
Všemi proklamovaný pohodový film je ve skutečnosti další obyčejná cílovka, která se až nápadně shoduje s předchozí tvorbou Jiřího Vejdělka. Je to přesně ten typ filmu, který v hloupoučkých pointách utvrzuje svého diváka v zažitých stereotypech, v názoru, že muž je sice pán tvorstva, ale bez ženy je jeho život nerealizovatelný. Nejrůznějších klišé je tu opravdu přehršel, většina postav podléhá kašírované představě o partnerských vztazích, které jsou utvářeny čistě na základě instinktivního (ne)pochopení a destruktivní izolace. V rámci téhož nastává ovšem několik WTF momentů, jejichž logická chudokrevnost doslova bije do očí – Vilhelmová, typická slepice, která tvrdě razí matčinu teorii o "záchraně" mužů, najednou, bůhvíproč, prozře a stane se spasitelkou rozbitého manželství? Bartoška, jehož útěky jsou podmíněny osobní frustrací, strhne na svou stranu jak flegmatického syna, u nějž se ovšem nejedná o útěk, ale spíš o pocit jakési bezstarostnosti, tak frustrovaného zetě, který neví kudy kam, ale bez silnějších a v podstatě asi i nutných potřeb. Bere je jako své spojence, parťáky, ale vůbec je nevnímá jako stejně postižené chudáky, kteří u něj hledají spásu a de facto i rozřešení svých problémů. Případ sám pro sebe je postava Balzerové, která je dle všeho vysokoškolskou pedagožkou, ale nepozná, že jí pobavený manžel prostě a jednoduše tahá za fusekli? Mohl bych pokračovat dál, ale v zásadě k tomu není důvod. Film si svého diváka bezesporu najde, v tom je jeho (a)morální poselství až nekomplikovaně čitelné, ovšem je otázka, proč právě něco takového vzbudilo rozruch i u lidí, kteří podobným klábosivým fraškám běžně neholdují. Buď za to může chraplavý Bartoškův hlas nebo ten papoušek s Alzheimerem. Určitě. ()
Bajgar má smysl pro timing (byť má dvě pointy ve sto variacích), ale předně je to nejvíc misogynní film, co jsem snad viděl, který tlačí zcela uměle slabošské, v zásadních věcech pasivní a sobecké mužské postavy, jež pouze lžou a utíkají a znovu lžou, do kladné role a naopak ženy, které obětují své ambice a dělají vše pro to, aby vůbec existovalo v jejich domě něco jako "rodina", do role směšných fúrií. Ideál ženy je tu podán buď jako fotografka, která zcela bez kontextu a důvodu věnuje muži absolutní přízeň a obdivnou pozornost, nebo kámoška-manželka, která "mi do ničeho nemluví, a když si možná s někým jiným udělá dítě, tak jí do toho zas nebudu mluvit já". Je snadné smát se tomu, jak dcerka přebírá "móresy" matky a babičky v hodnocení mužů - ale méně vtipné je podívat se, jak se otec vůči své dceři chová, jak k ní mluví a jak se před ní předvádí, aby měla důvod tuhle optiku nepřijímat. Teorie tygra je šílená manipulace, kde filmový svět funguje vůči mužům absolutně alibisticky a vůči ženám agresivně a útočně, aniž by měl potřebu nechat muže dělat dobré a ženy v důsledku špatné věci. Protože muži jsou tak v právu, že mají nárok chybovat, a ženy tak špatné, že je jedno, že to myslí dobře. Manžel přesvědčí svojí ženu, že umírá, že na ni brzy zapomene kvůli neexistující nemoci, ale jako horší čin je prezentováno, když mu pak manželka po tom, co se bez omluvy vrátí, udělá místo kafe čaj (a on jí opět neřekne, že mu to vadí, jen s rozhořčením zjišťuje, že "se nepoučila", tak odchází). Tohle je opravdu svět, kde nárok na štěstí má jen muž, a to štěstí spočívá v tom, že mu žena uvaří jídlo, které mu chutná, nebude po něm vyžadovat, aby na to koupil správnou mouku, pak odvede dítě, aby nerušilo, a nechá svého pána odejít, kamkoliv bude chtít, aby měl klid. A sama bude pasivně šťastná, když toto bez výhrad přijme. A na štěstí má muž nárok automaticky -- nedejbože, aby své ženě musel říct, co mu vadí nebo proč není šťastný. Když mu žena nečte myšlenky, je třeba utéct a buď tím v ní ubít jakoukoliv osobnost a přijmout ji zpět (postava Vilhelmové, která se ve filmu zoufale snaží ze svého slabocha vyždímat alespoň nějakého otce pro svou rodinu, ale nakonec ji místo toho chytí pod krkem, opustí ji a ona ho chce z nějakého důvodu získat zpět s tím, že "se teda napravila" a už od něj nejspíš nikdy nic chtít nebude), nebo ji opustit. Postava Koháka, která měla toto snad alespoň trochu relativizovat, je (i kvůli tragickému Kohákově antiherectví - probůh, kde se tenhle nevtipný neherec vzal?) nedodělaná, polovičatá a nakonec uhne, aniž by z jediného momentu, kdy málem někdo Bartoškovi vysvětlil, že je sobecký hajzl, něco vyplynulo. Vlastně to vše ještě podtrhne svou představou ideálního soužití, kde nikdo na nikoho neklade žádné nároky ohledně ničeho. Musím říct, že z málokterého filmu jsem měl (bez ohledu na jeho filmařské kvality) tak silnou morální kocovinu a musím upřímně říct, že Bajgar napravil moje naivní přesvědčení, že postavení žen je už v naší společnosti natolik rovnocenné, že řešit přespříliš feminismus je trochu přežitek. Tohle člověku opravdu otevře oči. () (méně) (více)
Galerie (41)
Zajímavosti (18)
- Jan Berger (Jiří Bartoška) spolu se synem Josefem (Jakub Kohák) a zetěm Erikem (Jiří Havelka) projíždějí na lodi pod železničním mostem v Praze, zatímco na mostě jede rychlík složený z klasických vozů (běžný rychlík). Následuje záběr z vlaku, kde je Olga (Eliška Balzerová) pozoruje zcela zjevně z horního patra příměstské jednotky řady 471 (CityElefant). (jujec)
- Rasa psa, která doprovází ve filmu Jana (Jiří Bartoška), je francouzský ovčák beauceron. Stejná rasa psa se vyskytuje např. ve francouzských filmech o Angelice jako policejní pes Sorbon nebo ve filmu Medvědi (1988). (modra.pani)
- Papouškovi propůjčil svůj hlas dabér Bohdan Tůma. (TomasSlach)
Související novinky
SOUNDTRACK Poděbrady 2017
Festival SOUNDTRACK Poděbrady přináší letos již po druhé jedinečnou podívanou ve spojení moderních technologií spolu s poslechem skvělé filmové hudby. Lázeňské město Poděbrady bude ve dnech 24. – 27.… (více)
Startuje letní přehlídka BEST FILM FEST
Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 14. do 20. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (více)
Reklama