Kamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Julius KalašHrají:
Hugo Haas, Antonie Nedošinská, Jiřina Štěpničková, Rudolf Deyl st., Pavel Herbert, Oldřich Nový, Eduard Blažek, Růžena Šlemrová, Adina Mandlová (více)Obsahy(1)
Práce a láska napravují rozmazleného továrnického synka. Mírně ironická komedie o chudácích, kteří s pochopením dovedou přijímat dobročinnost boháčů, a také o tom, jak láska a práce převychovaly továrníkova syna... V této komedii na sebe výrazně upozornil tehdy ještě filmově málo známý Oldřich Nový. Předlohou byla divadelní hra Františka Langra, kterou pro film poprvé adaptoval již Karel Lamač ještě jako němou verzi v roce 1926. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (63)
Slušná komedie, jenže ji natočili podle obvyklého vzorce, kdy se chudé, ctnostné děvče zamiluje do perspektivního, bohatého mládence z dobré továrnické rodiny, následuje množství překážek, takže divák ztrácí nervy v očekávání, jak to asi dopadne. Nebýt toho, že člověk okamžitě po seznámení se s hlavními postavami ví, jak film skončí, přidal bych hvězdičku navíc, za herecké výkony by si ji film zasloužil. ()
Tenhle snímek je rozhodně nad dobovým průměrem. Při pohledu na hodnocení, nebo jména Hugo Haas či Antonie Nedošínská ve mě nebujela velká naděje, že se bude snímek jakkoliv vymykat dobovým klišé, protože právě tato jména je vlastně spoluvytvořila. Ale určitá naděje tu byla. Pro Hugo Haase i Otakara Vávru to byla režijní prvotina, takže to chtěli zkusit jinak. Hugo Haas tu vlastně vůbec nehraje hlavní roli, ten v podstatě jen hláškuje a konečně nehraje obtloustlého milovníka, co se neustále převlíká a lže, ale starého nemocného chudáka co neustále lže. A moc mu to sluší. Hlavní role tu ale mají Jiřina Štepničková a zcela neznámý Pavel Herbert a tahle dvojice je pozoruhodná. Do té doby jsem neviděl v čs filmu takovou sympatickou a explicitní vzpurnost mládí, a to bylo moc příjemné. Stejně tak mě potěšila velice silná ženská role v podání Jiřiny Štěpničkové, kdy je to hlavně ona, kdo tahá za nitky a je ve vztahu ta, co má pod čepicí. A nakonec, a to je nejdůležitější, ani Voskovec s Werichem neuměli ve svých filmech tak hezky poukázat na nerovnosti v tehdejší společnosti a na dobové neduhy. Na jedné straně totální nuzáci, kteří se musejí podvodem dělat ještě nuznější, aby dostali od zpovykanců almužnu, na druhé straně děti továrníků, které nemusely nikdy nic dělat, bohatství jim spadlo do klína a jejich životní priority a vůbec životní styl jsou zcela mimo realitu běžného člověka. Slyšel jsem, že prvorepublikový film žil v nějaké bublině a řešil jen své zbohatlické problémy. Tenhle film dokazuje, že to tak není. Už úvodní scéna s okny činžovního domu je báječná. Otazníkem přeci jenom zůstává herecký výkon a vlastně i postava Pavla Herberta, u kterého nedokážu vůbec říct, jestli je záměrně takhle zvláštní, nebo neuměl hrát. Vlastně celá ta jeho role je až příliš neuvěřitelná a je to prazvláštní kombinace hlouposti, naivity, sebevědomí a dobrotivosti, a to celé zabalené v takřka nulových emocích. Ale tak proč ne. Tenhle film není úžasný, celkově je "jen" dobře koukatelný a velmi příjemný. Ale oceňuju na něm hodně právě to, že je jiný a že jsem to od něj vůbec nečekal. ()
Červená knihovna, když ne postavená na hlavu, tak aspoň položená na bok; realita, která musí vypadat jako virtualita, aby byla reálnější; zazobaná zlatá mládež a podnikavá chudina, která se pilně činí, aby se stala zazobanou; obracené mužské a ženské role a charaktery neboli totální matriarchát v patriarchálním světě; neskrytá reklama na mléko a čokoládu a podvodné vymáhání "sociálních" dávek - tento film rozhodně není tak jednoduchý, jak se jeví na první pohled. Satirický obraz prvorepublikových poměrů, vykreslený ve filmu, byl pro tehdejší diváky mnohem snadněji čitelný, než pro dnešní publikum. Důvtip satiry však nedokáže zastřít naprosto hluchá místa tohoto snímku, které jsou vadou na jeho celistvosti a rytmu. ()
Bulíček byl možná až moc bulík, takže působil chvílemi dost trapně, nicméně je tento film s plejádou skvělýh herců velmi zábavný a že to sem tam skřípe, to je mi jedno. Ve filmu si dělají prádním způsobem legraci z tzv. zlaté mládeže, zhýčkaných dětiček bohatých rodičů, kteří si rádi hrají na dobráky, když přispívají chudým. Vždyť je to tak krásné takhle nezištně pomáhat a jak je to potom hezké v novinách:-) ()
(3 a půl) Udělala jsem chybu, protože ač jsem tenhle film už kdysi viděla, nechala jsem se v úvodu zase naladit na humor à la Pytlákova schovanka a pak jsem byla zklamaná, jak je tohle vlastně laskavé a smířlivé. Navíc cca od toho dialogu Štěpničková + Deyl děj hrozně podivně skákal a hrdinové přestávali být pochopitelní. Ovšem co tenhle snímek táhne jednoznačně nad průměr, jsou výborní herci a jejich gagy. Pavla Herberta chci domů! ()
Galerie (3)
Photo © Moldaviafilm
Zajímavosti (5)
- Film ve filmu, na kterém má Zuzka své první dostaveníčko, se jmenuje Cesta do ráje. (NinadeL)
- Původně měla ve filmu hrát Lída Baarová a režii měl mít Mac Frič [zdroj: Kinorevue]. (NinadeL)
Reklama